Fotografická paměť nebo eidetická paměť (z řeckého είδος – dívat se, podoba) je akt vnímání, při kterém po krátké expozici předmětů nebo jevů jsou lidé schopni si je nadále zapamatovat a vybavit ve všech podrobnostech, detailech a konturách. Mezi prvními popsali eidetismus srbský vědec Viktor Urbančič (1907) a německý psycholog Erich Rudolf Jaensch (1920), který spolu se svými žáky prováděl základní výzkum eidetismu.
Skutečně doložených případů fotografické paměti je pozoruhodně málo, pokud vůbec nějaký. Jsou proto pochybnosti, zda tento jev vůbec existuje. Například americký kognitivní vědec Marvin Minsky označil fotografickou paměť za „nepodložený mýtus“.
Tato schopnost se více objevuje u dětí než u dospělých.
„Schopnost eidetického vybavování s věkem klesá, což je dáváno do souvislosti s rozvojem abstraktního myšlení a verbální symboliky. Zatímco u dětí převládá názorné kódování informací, dospívající mozek začíná upřednostňovat úspornější pojmové zpracování.“
Odkaz v kultuře Fotografickou pamětí se chlubila postava medika Honzy Antoše (ztvárněného Karlem Rodenem) v české filmové komedii Jak básníci přicházejí o iluze (1985).
Eidetickou pamětí byl vybaven teoretický fyzik Sheldon Cooper (ztvárněný Jimem Parsonsem) v americkém komediálním seriálu Teorie velkého třesku (2007–2019).
Odkazy Reference
Externí odkazy
Kategorie:Paměť Kategorie:Vnímání