Strana ústavověrného velkostatku () byla zemská politická strana působící od 60. let 19. století století v předlitavské části Rakouska-Uherska na Říšské radě i na zemských sněmech. Strana se účastnila voleb ve velkostatkářské kurii a sdružovala šlechtice a občanské velkostatkáře, kteří podporovali ústavní uspořádání Rakouska a jeho centralistickou koncepci.
Historie strany Strana se zformovala v průběhu 60. let 19. století okolo podporovatelů únorové a pozdější prosincové ústavy. Tvořili ji především šlechtici a plátci vysokých daní (velkopodnikatelé, velkostatkáři). Programově se hlásili k liberalismu a parlamentarismu. Byli zastánci centralistického modelu rakousko-uherské monarchie, čímž oponovali straně konzervativního velkostatku. V zahraniční politice tíhli ke spojenectví s Německým císařstvím. V národnostní otázce se snažili o česko-německé smíření a jazykové vyrovnání.
Ústavověrný velkostatek byl typickou stranou honoračního charakteru a chyběla mu mimoparlamentní struktura. Jeho jedinou institucí původně byl jen volební výbor, který sestavoval kandidátky vždy před nadcházejícími volbami. Později se předáci jednotlivých zemských křídel scházeli na tzv. Obmännerkonferenz.
Politický vliv strany byl z podstatné části založen na existenci kuriového volebního systému, kdy velkostatkáři odděleně hlasovali a volili své zástupce na zemských sněmech i do Poslanecké sněmovny Říšské rady. Na Českém zemském sněmu disponovala kurie velkostatkářů 70 mandáty, které se rozdělovaly na základě blokového hlasování a které byly mimořádně důležité pro celkové směřování sněmu. Strana ústavověrného velkostatku po prohře v zemských volbách v lednu 1867 převážila díky agitaci z Vídně v opakovaných volbách v březnu 1867. Podobně se tak stalo v zemských volbách roku 1872, a to i za pomoci majetkových machinací s cílem uměle zvýšit počet oprávněných voličů ve velkostatkářské kurii (tzv. chabrusové volby). Ústavověrní naopak zcela ztratili zastoupení po zemských volbách roku 1883. Na sněm se vrátili až ve volbách roku 1901 na základě volebního kompromisu uzavřeného s konzervativci.
Na Moravě byl hlavním představitelem strany Johann von Chlumecký. Na Říšské radě byli ústavověrní v 80. a 90. letech členy Klubu sjednocené levice, po jeho rozpadu utvořili v roce 1897 vlastní klub.
S rozšiřováním volebního práva význam velkostatkářských stran klesal, což také vedlo k jejich vzájemnému sbližování. Ve volbách do Říšské rady roku 1907 bylo pak zavedeno všeobecné a rovné volební právo, čímž došlo ke zrušení kuriového systému a zániku separátního parlamentního zastoupení velkostatkářů. Někteří z nich ovšem dál zasedali v Panské sněmovně (horní, nevolená komora Říšské rady). Na zemském sněmu v Čechách a na Moravě zůstaly zachovány kurie, a tedy i samostatná politická síla velkostatkářů. Strana zanikla s rozpadem Rakouska-Uherska.
Tři představitelé ústavověrného velkostatku se stali předsedou vlády Předlitavska: Karel Vilém z Auerspergu (1867–1868), jeho bratr Adolf z Auerspergu (1871–1879) a Karl von Stürgkh (1911–1916).
Předsedové strany
kníže Karel Vilém z Auerspergu (1863–1885) hrabě Josef Osvald II. z Thun-Hohensteinu (1885–1906) kníže Maximilián Egon II. z Fürstenbergu (1906–1918)
Volební výsledky Český zemský sněm VolbyHlasyMandátyPozice Abs. % Abs. ± 1861 55 1867 (leden) 55 1867 (březen) 68 1870 68 1872 70 1878 0 1883 70 1889 0 1895 3 400 3.9 0 1901 3 653 1.5 215. 1908 3 066 0.8 04.
Poznámky
Literatura
VELEK, Luboš. Strana ústavověrného velkostatku. In: Jiří Malíř – Pavel Marek a kol. Politické strany. Vývoj politických stran a hnutí v českých zemích a Československu 1861–2004. I. Období 1861–1938. Brno 2005, s. 87–108.
RUTKOWSKI, Ernst. Briefe und Dokumente zur Geschichte der österreichisch-ungarischen Monarchie. (Oldenbourg Wissenschaftsverlag) Vol 1: Der verfassungstreue Großgrundbesitz 1880–1899. Mnichov 1983, . Vol 2: Der verfassungstreue Großgrundbesitz 1900–1904. Mnichov 1991, .
Související články
Strana konzervativního velkostatku
Kategorie:Politické strany v Předlitavsku Kategorie:Politické strany zaniklé roku 1918