District Line

District Line je jedna z linek londýnského metra. Jde o linku podpovrchovou, která prochází centrem města v mělkých odkrytých a následně znovu krytých tunelech. Na mapách je vyznačena zelenou barvou. District Line je nejvytíženější podpovrchovou linkou a zároveň čtvrtou nejvytíženější linkou vůbec. Dá se z ní přestoupit na všechny ostatní linky metra s výjimkou Metropolitan Line, se kterou se míjí cca o 20 m poblíž Aldgate.

Dějiny District Line má dlouhou historii. Postavili ji jako součást Metropolitan District Railway a byla otevřena po částech v letech 1868 až 1905. První úsek tratě mezi stanicemi South Kensington a Westminster byl zprovozněn 24. prosince 1868.

V roce 1869 byl zahájen provoz na úseku mezi Gloucester Road a West Brompton. Následující rok společnost postavila svou vlastní trať, paralelní s tratí Metropolitan Railways, mezi stanicemi Gloucester Road a South Kensington. Později se začalo s budováním spojení ze stanice Earl's Court do stanic Kensington (Olympia) a High Street Kensington. V roce 1874 trať dosáhla Hammersmith, v roce 1877 Richmond a o dva roky později Ealing Broadway.

S rozšiřováním provozu se pokračovalo dále, prodloužení do Putney Bridge otevřeli v roce 1880 a další prodloužení do Wimbledon následovalo v roce 1889. V roce 1883 začaly vlaky Metropolitan District Ralway jezdit z Ealing Broadway až do Windsor po trati Great Western Railway. Tento spoj byl zrušen v roce 1885.

Metropolitan District Railway byla prodloužena ze stanice Westminster, přičemž v roce 1884 byl dostavěna poslední úsek dnešní Circle Line. Tento úsek zahrnoval další prodloužení linky přes stanici Aldgate East do Whitechapel. V roce 1902 začala Whitechapel & Bow Railway provozovat spojení do stanice Upminster.

Další větve do Hounslow (otevřená 1884) a Uxbridge (1910) byly převedeny na Piccadilly Line v letech 1964 a 1933. Metropolitan District Railways provozovala mnohé spojení ve spolupráci s jinými dopravci a do roku 1939 jezdila do přímořského města Southend a Shoeburyness.

Metropolitan District Railway byla po Metropolitan Railway druhou společností, která provozovala podzemní železnici v Londýně. Později ji odkoupil americký podnikatel Charles Yerkes, který se zasloužil o formování londýnského metra, až do znárodnění jeho společnosti Underground Electric Railways of London Company Ltd. v 30. letech. Tehdy dostala svůj současný název – District Line.

Vozový park Větší část trasy obsluhují podpovrchové soupravy typu D. Výjimkou je větev Wimbledon – Edgware Road, kde jezdí soupravy typu C, které sdílí společně se Circle a Hammersmith & City Line. Soupravy typu D jsou aktuální čerstvě po rekonstrukci, během níž obdržely standardní barvy londýnského metra – červená, bílá a modrá překryly tehdejší nelakovaný hliník, který byl často terčem vandalů. Soupravy mají také zcela zrekonstruovaný interiér a jsou vybaveny novým orientačním systémem.

Trasa Poznámka: Za názvem stanice se nachází její případný původní název nebo názvy, datum otevření, případně i datum jejího uzavření. Uzavřené stanice jsou vyznačeny kurzívou.

Směr: od západu na východ

Větev Richmond Richmond (Bezbariérový přístup) (1. červen 1877) Kew Gardens (Bezbariérový přístup) (1. červen 1877) Gunnersbury (1. červen 1877)

Větev Ealing Ealing Broadway (1. červenec 1879) (přestup na Central Line) Ealing Common (1. červenec 1879) (přestup na Piccadilly Line) Acton Town (1. červenec 1879) (přestup na Piccadilly Line) South Acton (13. červen 1905 – 28. únor 1959) (nacházela se na samostatné větvi) Chiswick Park (1. červenec 1879)

Větve Richmond a Ealing se spojují na západním konci stanice Turnham Green.

Turnham Green (1. červen 1877) Stamford Brook (1. červen 1877) Ravenscourt Park (1. červen 1877) Hammersmith (Bezbariérový přístup) (9. září 1874) (přestup na Picadilly a Hammersmith & City Line) Barons Court (9. září 1874) (přestup na Piccadilly Line) West Kensington (9. září 1874)

Větev Wimbledon Wimbledon (Bezbariérový přístup) (3. červen 1889) Wimbledon Park (3. červen 1889) Southfields (3. červen 1889) East Putney (3. červen 1889) Putney Bridge (1. březen 1880) Parsons Green (1. březen 1880) Fulham Broadway (Bezbariérový přístup) (1. březen 1880) West Brompton (Bezbariérový přístup) (12. duben 1869)

Větev Kensington (Olympia) Kensington (Olympia) (Bezbariérový přístup) (1864)

Větev Kensington (Olympia) se připojuje k hlavní větvi na západním konci Earl's Court a vlaky normálně pokračují směr High Street Kensington. Větev Wimbledon se připojuje k hlavní větvi na západním konci Earl's Court.

Hlavní větev Earl's Court (Bezbariérový přístup) (3. červenec 1871) (přestup na Piccadilly Line a ostatní destinace District Line) Gloucester Road (24. prosinec 1868) (přestup na Piccadilly a Circle Line) South Kensington (24. prosinec 1868) (přestup na Piccadilly a Circle Line) Sloane Square (24. prosinec 1868) (přestup na Circle Line) Victoria (24. prosinec 1868) (přestup na Victoria a Circle Line) St. James's Park (24. prosinec 1868) (přestup na Circle Line) Westminster (Bezbariérový přístup) (24. prosinec 1868) (přestup na Jubilee a Circle Line) Embankment (30. květen 1870) (přestup na Circle, Northern (větev Charing Cross) a Bakerloo Line; včetně železniční stanice Charing Cross) Temple (30. květen 1870) (přestup na Circle Line) Blackfriars (30. květen 1870) (přestup na Circle Line) Mansion House (3. červenec 1871) (přestup na Circle Line) Cannon Street (6. říjen 1884) (přestup na Circle Line) Monument (6. říjen 1884) (přestup na Circle Line av stanici Bank na Northern (větev Bank), Central, Waterloo & City Line a Docklands Light Railway) Mark Lane (Tower Hill)(6. říjen 1884 – 4. únor 1967) Tower Hill (4. únor 1967) (přestup na Circle av stanici Tower Gateway na Docklands Light Railway; včetně železniční stanice Fenchurch Street) Tower of London Aldgate East (6. říjen 1884) (přestup na Hammersmith & City Line) St. Mary's (St. Mary's (Whitechapel Road) (3. březen 1884 – 30. duben 1938) Whitechapel (6. říjen 1884) (přestup na Hammersmith & City a East London Line) Stepney Green (1902) (přestup na Hammersmith & City Line) Mile End (1902) (přestup na Hammersmith & City a Central Line) Bow Road (1902) (přestup na Hammersmith & City av STANCIC Bow Church na Docklands Light Railway). Bromley-by-Bow (1902) (přestup na Hammersmith & City Line) West Ham (Bezbariérový přístup) (1902) (přestup na Hammersmith & City, Jubilee Line a National Rail) Plaistow (1902) (přestup na Hammersmith & City Line) Upton Park (1902) (přestup na Hammersmith & City Line) East Ham (Bezbariérový přístup) (1902) (přestup na Hammersmith & City Line) Barking (Bezbariérový přístup) (1902) (přestup na Hammersmith & City Line) Upney (Bezbariérový přístup) (1932) Becontree (1932) Dagenham Heathway (Bezbariérový přístup) (1932) Dagenham East (1902–1905, znovuotevřena 1932) Elm Park (Bezbariérový přístup) (1935) Hornchurch (1935) Upminster Bridge (1934) Upminster (Bezbariérový přístup) (1902–1905, znovuotevřena 1932)

Větev Edgware Road Větev Edgware Road odbočuje z hlavní větve na východě stanice Earl's Court.

High Street Kensington (1. říjen 1868) (přestup na Circle Line) Notting Hill Gate (1. říjen 1868) (přestup na Circle a Central Line) Bayswater (1. říjen 1868) (přestup na Circle Line) Paddington (1. říjen 1868) (přestup na Circle a Bakerloo Line) Edgware Road (1. říjen 1863) (přestup na Circle a Hammersmith & City Line)

Aktuální obsluha Intervaly souprav na District Line mimo špičku:

10 min. Ealing Broadway – Tower Hill 10 min. Richmond – Upminster 10 min. Wimbledon – Upminster 10 min. Wimbledon – Edgware Road 15 min. Kensington (Olympia) – High Street Kensington

Integrace C2C zastavuje na stanicích Upminster, Barking, West Ham a Fenchurch Street, kde je plně integrován do systému Oyster Card.

Externí odkazy

District Line – London Underground website A District Line Driver's website Clive Feather's page on the District Line

Kategorie:Linky metra v Londýně

District Line

Źródło i licencja