Luisa Meklenburská (: Louise, : Louise zu Mecklenburg; 28. srpna 1667, Güstrow, Německo – 15. března 1721, Kodaň, Dánsko) byla meklenburská princezna a jako manželka Frederika IV. dánská a norská královna.
Původ Luisa Meklenburská se narodila jako deváté dítě z jedenácti potomků vévody meklenbursko-güstrowského Gustava Adolfa (1633–1695) a jeho manželky Magdaleny Sibylly Holštýnsko-Gottorpské.
Manželství a život v Dánsku 5. prosince 1695 se v Kodani provdala za dánského korunního prince Frederika a po smrti jeho otce Kristiána V. se stala dánskou královnou. Korunovace královského páru se uskutečnila v roce 1700 v kapli zámku Frederiksborg.
Budoucí král poznal Luisu během pobytu na meklenburském dvoře při jedné ze svých zahraničních cest. Prameny se při uvádění důvodů sňatku liší: některé hovoří o manželství z rozumu, jiné o manželství z lásky. Pokud by tyto měly pravdu, potom Frederikův cit rychle vyprchal – kromě řady příležitostných nevěr a avantýr se již po osmi letech manželství dopustil bigamie, oženiv se s Helenou von Vieregg. Ta po roce zemřela při porodu, Frederik ovšem po čase opět uzavřel bigamický sňatek, a to s Annou Žofií Reventlow. (Když v roce 1721 královna Luisa zemřela, oženil se s ní znovu, oficiálně, necelé tři týdny po královnině smrti.)
V letech 1708–1709 byla Luisa manželovou regentkou po dobu jeho cesty do Itálie.
Královna Luisa tedy žila v Dánsku většinu času bez manžela a jeho lásky, hluboce ponížená a osamělá, vzdálená nejen života u dvora, kde byla jen "královnou na obraze", objevující se pouze při oficiálních ceremoniích, ale i skrytá před veřejností, u níž nebyla snad i z tohoto důvodu populární, na rozdíl od svého oblíbeného charismatického manžela. Během let se zcela ponořila do svého bolu a hledala útěchu ve víře a pietismu. Shromáždila úctyhodou kolekci náboženských knih (cca 400 svazků), která po její smrti byla věnována Královské dánské knihovně.
Svým dětem vštěpovala nenávist k Anně Žofii Reventlow, kterou nazývala německy (neboť dánsky se nikdy nenaučila) "die Hure" (děvka, čubka). Dcera Šarlota Amálie však měla k Anně Žofii Reventlow vlídný vztah a snažila se předcházet silnému nepřátelství, projevovanému jí po smrti Frederika IV. od dvora (a především od krále).
Se svým synem Kristiánem (budoucím králem Kristiánem VI.) měla Luisa velmi úzký a pevný vztah. I on byl hluboce nábožensky založen a i on se ve svém manželství utíkal k náboženství a pietismu.
Potomstvo Přes všechny peripetie manželství alespoň v prvních letech plnilo svou základní funkci a vzešlo z něj pět potomků; pouze dva se však dožili dospělosti: druhý syn, budoucí král Kristián VI. a nejmladší dcera Šarlota Amálie, která se nikdy neprovdala. Kristián (28. června 1697 – 1. října 1698) Kristián (10. prosince 1699 – 6. srpna 1746), korunní princ, jako Kristián VI. král dánský a norský od roku 1730 až do své smrti, ⚭ 1721 Žofie Magdalena Braniborská (28. listopadu 1700 – 27. května 1770) Frederik Karel (23. října 1701 – 7. ledna 1702) Jiří (6. ledna 1703 – 12. března 1704) Šarlota Amálie Dánská (6. října 1706 – 28. října 1782), svobodná a bezdětná
Smrt Královna Luisa zemřela v Kodani 15. března 1721. Její ostatky byly pochovány v katedrále v Roskilde, místě posledního odpočinku dánské královské rodiny.
Vývod z předků
Odkazy Reference
Bibliografie Kay Nielsen, Ib Askholm: Danmarks kongelige familier i 1000 år, 2007, Rikke Agnete Olsen: Kongerækken, Kopenhaga 2005,
Externí odkazy History of the Rosenborg Castle- Luisa Meklenburská History of the Rosenborg Castle Article in the Dansk biografisk Lexikon
Luisa Luisa Kategorie:Dánské princezny Kategorie:Norské princezny Kategorie:Dánské královny Kategorie:Norské královny Kategorie:Šlesvicko-holštýnské vévodkyně Kategorie:Oldenburské hraběnky Kategorie:Narození v Meklenbursku-Předním Pomořansku Kategorie:Úmrtí v Kodani Kategorie:Pohřbení v katedrále v Roskilde Kategorie:Narození 28. srpna Kategorie:Narození v roce 1667 Kategorie:Úmrtí 15. března Kategorie:Úmrtí v roce 1721 Kategorie:Ženy