Jan Bor, vlastním jménem Jan Jaroslav Strejček (16. únorav matrice narozených VIN N2 1885-1887 je uvedeno, že se Jan Matěj Strejček narodil 15. března 1886 1886, PrahaMatriční záznam o narození a křtu farnost při kostele sv.Ludmily na Královských Vinohradech v Praze – 25. března 1943, Hluboká nad Vltavou, Zámostí), byl český divadelní režisér.
Život Od roku 1904 studoval slavistiku, srovnávací dějiny a filologii na Karlově univerzitě v Praze, následně v letech 1905 – 1907 na univerzitách v Lipsku a ve Vídni. V roce 1926 získal doktorát filosofie na UK v Praze.
Během svých pobytů v Německu v letech 1912–1914 poznal tvorbu Maxe Reinhardta. Stal se žákem F. Zavřela, zabýval se psaním divadelních referátů, odborných článků o divadle, byl autorem monografie o Eduardu Vojanovi (1907) a Marii Laudové (1913).
Publikoval v časopisech Den, Lumír, byl redaktorem časopisu Scéna (1913–1914). V roce 1914 se stal režisérem Intimního divadla a zde setrval pět let Rudolf Deyl: Vavříny s trny, Československý spisovatel, Praha, 1973, str. 193.
Po první světové válce se začal věnovat režii, nejdříve ve Švandově divadle (1919–1924), následně v Městském divadle na Královských Vinohradech (1924–1939). Zde se stal po odchodu Jaroslava Kvapila vrchním režisérem a v roce 1930 uměleckým šéfem. Později se funkce vzdal a v letech 1936 až 1938 působil jen jako režisér.
V lednu 1939 byl jmenován šéfem činohry Národního divadla. V této funkci působil formálně až do své smrti, ve skutečnosti jen do začátku roku 1942, kdy se uchýlil do ústraní.
Jeho první manželkou byla zpěvačka Národního divadla Olga Valoušková, druhou manželkou herečka Ema Hrubá. Jeho syny jsou režisér Jan Strejček a filmový a hudební kritik Vladimír Bor.Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, ACADEMIA, Praha, 1988, str. 39
Ocenění 1928, 1931 Státní cena
Vybrané divadelní režie ve Vinohradském divadle 1924 Vítězslav Hálek: Záviš z Falkenštejna, 6 repríz 1925 František Zavřel: Vykupitel, 13 repríz 1925 August Strindberg: Věřitelé, 8 repríz 1925 Pierre Corneille: Lhář, 10 repríz 1926 Jan Bartoš: Hrdinové naší doby, 10 repríz 1926 Arnošt Dvořák: Lvice, 12 repríz 1926 František Langer: Miliony, 10 repríz 1926 Franz Werfel: Juarez a Maximilian, 11 repríz 1927 Viktor Dyk: Zmoudření dona Quijota, 12 repríz 1927 Jaroslav Hilbert: Vina, 12 repríz 1927 Ladislav Novák: Svědomí, 10 repríz 1927 John Galsworthy: Okna, 12 repríz 1927 Ben Jonson: Lišák, 13 repríz 1928 Arnošt Dvořák: Kalich, 18 repríz 1928 Edmond Konrád: Olbřím, 7 repríz 1928 Henrik Ibsen: Divoká kachna, 13 repríz 1929 Zdeněk Štěpánek: Monastýr nad tajgou, 21 repríz 1929 František Langer: Obrácení Ferdyše Pištory, 54 repríz 1929 Rudolf Krupička: Vršovci, 8 repríz 1929 Bayard Veiler: Je Mary Duganová vina?, 37 repríz 1929 A. Birabeau, H. Duvernois: Marcel Fradelin, 19 repríz 1929 Frank Wedekind: Zámek Wetterstein, na scéně Komorního divadla, 12 repríz 1930 Jaroslav Hilbert: Jejich štěstí, na scéně Komorního divadla, 15 repríz 1930 Eugene O'Neill: Milionový Marco, 27 repríz 1930 William Shakespeare: Othello, 8 repríz 1930 Izumo Takeda: Vesnická škola, na scéně Komorního divadla, 19 repríz 1931 Arnošt Dvořák: Pidras Ohněstrůjce, 9 repríz 1931 František Langer: Andělé mezi námi, 21 repríz 1931 F. M. Dostojevskij, J. Bor: Bratři Karamazovi, 26 repríz 1931 G. B. Shaw: Pygmalion, 52 repríz 1931 Maxim Gorkij: Na dně, 11 repríz 1932 Charles Dickens, František Langer: Pan Pickwick, 24 repríz 1932 Oskar Nedbal: Polská krev, 37 repríz 1932 Viktor Dyk: Smuteční hostina, 1 repríza 1932 Emil Synek: Zrádce, 9 repríz 1932 Zdeněk Štěpánek: Lidé minulých dnů, 9 repríz 1932 Jiří Mahen: Janošík, 12 repríz 1932 František Langer: Velbloud uchem jehly, 16 repríz 1932 William Shakespeare: Zkrocení zlé ženy, 22 repríz 1932 J. W. Goethe: Faust, 14 repríz 1933 Bertolt Brecht, John B. Gay: Žebrácká opera, na scéně Komorního divadla,10 repríz 1933 Michail Bulgakov: Bílá garda, 19 repríz 1933 Ferdinand Bruckner: Markýza z O., 9 repríz 1934 František Langer: Manželství s r.o., 25 repríz 1934 Vítězslav Nezval: Tři mušketýři, na scéně Komorního divadla, 30 repríz 1934 F. M. Dostojevskij, J. Bor: Idiot, 11 repríz 1934 William Shakespeare: Mnoho povyku pro nic, na scéně Komorního divadla, 22 repríz 1935 Eugene O'Neill: Pramen věčného mládí, 14 repríz 1935 Emil Vachek, Frank Tetauer: Krev nevolá o pomstu, 17 repríz 1935 Aristofanés: Lysistrata, 19 repríz 1935 Michail Alexandrovič Šolochov: Rozrušená země, 8 repríz 1935 L. N. Tolstoj: Anna Karenina, 41 repríz 1936 bratří Mrštíkové: Maryša, 24 repríz 1936 J. a M. Tomanovi: Přítelkyně, 9 repríz 1937 Jacques Deval: Marie Milostnice, na scéně Komorního divadla, 32 repríz 1937 Armand Salacrou: Žena, která se osvobodila, na scéně Komorního divadla, 25 repríz 1937 Jean Giono: Rozsévači, na scéně Komorního divadla, 13 repríz 1938 František Götz: První rota, 7 repríz 1938 František Sokol-Tůma: Staříček Holuša, 12 repríz 1938 Gerhart Hauptmann: Růžena Berndtová, 9 repríz 1938 G. B. Shaw: Ženění a vdávání, 11 repríz 1939 Jean Giono: Věčná pouť, na scéně Komorního divadla, pohostinská režie, 6 repríz
Vybrané divadelní režie na scénách Národního divadla 1922 Večer malých veseloher Molierových, Stavovské divadlo, 11 repríz 1939 Jaroslav Gilbert: Vina , Národní divadlo, 10 repríz 1939 Jan Bor, L. N. Tolstoj: Vzkříšení, Národní divadlo, 23 repríz 1939 Jiří Mahen: Janošík , Prozatímní divadlo, 8 repríz 1939 William Shakespeare: Macbeth, Národní divadlo, 27 repríz 1940 Richard Billinger: Noc běsů, Národní divadlo, 8 repríz 1940 Jan Bor, I. A. Gončarov: Strž, Národní divadlo, 52 repríz 1940 Vilém Werner: Červený mlýn, Národní divadlo, 35 repríz 1941 Richard Billinger: Čarodějka pasovská, Národní divadlo, 16 repríz 1941 Leoš Janáček: Její pastorkyňa, Národní divadlo, 25 repríz 1940 W. Shakespeare: Othello, Národní divadlo, 20 repríz 1941 F. M. Dostojevskij, J.Bor: Zločin a trest, Prozatímní divadlo, 16 repríz 1941 Henrik Ibsen: Nápadníci trůnu, Národní divadlo, 14 repríz 1942 Jan Bor: Zuzana Vojířová, Národní divadlo, 101 repríz
Odkazy
Reference
Literatura Svatopluk Beneš: Být hercem, Melantrich, Praha, 1992, str. 24, 37–8, 109 B. Bezouška, V. Pivcová, J. Švehla: Thespidova kára Jana Pivce, Odeon, Praha, 1985, str. 103, 105–9, 112–4, 116–8, 125, 149, 171, 220, 244, 249, 250, 349, 359 Alexander Buchner: Opera v Praze, PANTON, Praha, 1985, str. 220 František Černý: Hana Kvapilová, Orbis, Praha, 1960, str. 288, 325, 335 František Černý: Hraje František Smolík, Melantrich, Praha, 1983, str. 32, 35, 46–8, 51–3, 58, 72, 74–5, 81, 89, 94–5, 97, 100, 102, 104–5, 107–110, 118, 122, 126, 133, 141–8, 152, 162–4, 166, 173, 197, 243, 251–3 František Černý: Kapitoly z dějin českého divadla, Academia, Praha, 2000, str. 192, 197, 260, 324, František Černý: Měnivá tvář divadla aneb Dvě století s pražskými herci, Mladá fronta, 1978, str. 153, 168, 172, 219, 221–2, 231, 248, 250, 252, 270, 299 František Černý: Theater – Divadlo, Orbis, Praha, 1965, str. 23, 26, 60, 352, 359, 361–3, 367, 412 Jindřich Černý: Osudy českého divadla po druhé světové válce – Divadlo a společnost 1945–1955, Academia, Praha, 2007, str. 117, 324, 447–8, Rudolf Deyl: Vavříny s trny, Československý spisovatel, Praha, 1973, str. 193 Antonín Dolenský: Kulturní adresář ČSR, vyd. Českolipská knih– a kamenotiskárna, Česká Lípa, 1936, str. 42 Vlasta Fabianová: Jsem to já?, Odeon, Praha, 1993, str. 111, 122, 130, 313, 447, Karel Höger: Z hercova zápisníku, Melantrich, Praha, 1979, str. 46, 263, 268, 372, 375, 385, 387, 389, 390, 409 Eva Högerová, Ljuba Klosová, Vladimír Justl: Faustovské srdce Karla Högera, Mladá fronta, Praha, 1994, str. 68, 81, 85–6, 96, 214, 219, 432, 437, 446, Bedřich Jahn: Pět let ředitelem Městských divadel pražských, Melantrich, Praha, 1940, str. 6, 8, 9, 13, 15–23, 26–8, 31–3, 37–8, 40, 41, 44, 46, 48, 53, 60, 61, 63 Eduard Kohout: DIVADLO aneb SNÁŘ, Odeon, Praha, 1975, str. 73, 161, 168, 170, 178 Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 18, 21, 34, 40, 59, 60, 63, 67, 80, 108, 112, 116, 122, 136–7, 145, 150, 158, 162, 173, 254–7, 262, 357, 365, 367, 369, 371, 461–6, 469, 473, 487, 498–9, 502, 506, 512, 589, 603, 609, 610, 616, 624–5, 643, 645–6, 652, 659, 664 Kolektiv autorů: Kniha o Národním divadle 1883–1963, Orbis, Praha, 1964, str. 41, 43 Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 39–40 František Kovářík: Kudy všudy za divadlem, Odeon, Praha, 1982, str. 202, 204–5, 208, 212–3, 216, 239–244, 246–7, 249, 251–2, 290, 300 Kruh solistů MDP: Ročenka k jubileu Městských divadel pražských 1907–1937, Kruh solistů Městských divadel pražských, knihtiskárna Politika, Praha, 1938, str. 56–7, 59, 73 V. Müller a kol.: Padesát let Městských divadel pražských 1907–1957, vyd. Ústřední národní výbor hl. m. Prahy, Praha, 1958, str. 12–4, 34–6
Jaroslav Průcha: Má cesta k divadlu, vyd. Divadelní ústav, Praha, 1975, str. 67, 179, 252 Z. Sílová, R. Hrdinová, A. Kožíková, V. Mohylová : Divadlo na Vinohradech 1907–2007 – Vinohradský ansámbl, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 33, 35–7, 42–8, 50–3, 105, 107, 169–178, 192,
Ladislav Tunys: Otomar Korbelář, nakl. XYZ, Praha, 2011, str. 74–7, 81–2, 86, 90–93, 96, 98–9, 101, 104, 106, 108, Marie Valtrová: Kronika rodu Hrušínských, Odeon, Praha, 1994, str. 128, 184, 196, Marie Valtrová – Ota Ornest: Hraje váš tatínek ještě na housle?, Primus, Praha, 1993, str. 28, 51, 155, 168, 228, 299,
Jiří Žák a kol.: Divadlo na Vinohradech 1907–2007 – Vinohradský příběh, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 148, 154–5, 157, 165, 169, 181, 184, 186, 198–9,
Externí odkazy
Soupis pražského obyvatelstva 1830-1910 (1920), Strejček Jan *1886
Kategorie:Režiséři Národního divadla Kategorie:Režiséři Divadla na Vinohradech Kategorie:Čeští publicisté Kategorie:Narození 16. února Kategorie:Narození v roce 1886 Kategorie:Narození v Praze Kategorie:Úmrtí 25. března Kategorie:Úmrtí v roce 1943 Kategorie:Úmrtí v Hluboké nad Vltavou Kategorie:Absolventi filozofických fakult v Česku Kategorie:Absolventi Univerzity Karlovy Kategorie:Muži Kategorie:Umělečtí šéfové Divadla na Vinohradech