Ondřej Kocour z Votína (1550 – 21. června 1621, Praha) byl pražský měšťan, novoměstský radní. Jeden ze 27 českých rebelantů, kteří byli 21. června 1621 popraveni na Staroměstském náměstí za účast na stavovském povstání.
Pocházel z původně staroměstského patricijského rodu Nožičků, který byl v roce 1541 Ferdinandem I. v osobě Blažeje Nožičky povýšen do erbovního stavu s přídomkem z Votína. Ondřejův otec Jiří Kocour z Votína († 1595) byl majitelem staroměstského domu „U černého kocoura“ a měl s manželkou Kateřinou tři dcery a syny Jana a právě Ondřeje.
Ondřej Kocour z Votína se oženil s Annou z Cimberka, dcerou Brikcího z Cimberka (asi 1535 – 1599) pražského erbovního měšťana, zvonaře a kovolijce. Pocházela ze zvonařské rodiny, její praděd byl Bartoloměj Pražský a její děd Ondřej Pražský. Annin otec Brikcí je považován za největšího českého zvonaře všech dob. Ondřej s Anninou rukou získal majetek na Novém Městě pražském, stal se tamním měšťanem a radním a patřil k aktivním stoupencům protestantské strany během stavovského povstání v letech 1618–1620. náhled|354x354pixelů|Staroměstská exekuce 21.6.1621 Po porážce povstání byl Ondřej zatčen, odsouzen a dne 21. června 1621 popraven na Staroměstském náměstí. Jeho majetek v hodnotě nejméně 4625 kop míšeňských grošů byl konfiskován. Potomky Ondřeje byli syn Jan a dcery Dorota a Anna, které po provdání odešly do zahraničí.
Odkazy
Reference
Literatura
Kategorie:Politici z Prahy Kategorie:Popravení na Staroměstském náměstí v roce 1621 Kategorie:Muži