náhled|upright|Záhřebský průvod hrdosti v roce 2007 Průvody hrdosti (známé v angličtině jako pride parade nebo queer parade, česky též přehlídky či pochody hrdosti) jsou průvody oslavující gay, lesbickou, bisexuální a transgender či queer (LGBT+) kulturu. Tyto akce též slouží jako demonstrace za práva neheterosexuálních menšin, jako např. registrované partnerství, stejnopohlavní manželství, reprodukční práva či ochranu před homofobním či transfobním násilím. Řada takových událostí se ve světě koná každoročně a mnoho z nich probíhá v měsíci červnu jako připomínka stonewallských nepokojů, prvotního impulzu k novodobému hnutí za práva LGBT+ lidí. Od 90. let, resp. od začátku 21. století se konají také akce nadnárodního významu označené jako Europride či WorldPride.

Ojediněle už v 90. letech a od roku 2008 pravidelně se konají průvody hrdosti také v České republice, zejména v hlavním městě a dále ve větších krajských městech jako Brně, Ostravě či Plzni, ale též v dalších lokalitách.

Historie

Dne 28. června 1969 se objevily první protesty amerických leseb, gayů, bisexuálů a transgender osob v reakci na policejní razii v Stonewall Inn v Greenwich Village. Stonewall Inn byl gay bar, který byl oblíben marginalizovanými osobami v gay komunitě: drag gueens, transgender lidmi, zženštilými mladíky, prostituty a mladými bezdomovci. Stonewallské nepokoje jsou obecně považovány za počátek moderního hnutí za práva LGBT+ lidí, neboť to bylo poprvé v moderní historii, kdy tak velké množství LGBT lidí vystoupilo proti policejní represi.

O rok později se uskutečnily první výroční průvody gay pride, které připomínaly tuto událost: 28. června 1970 v New Yorku, o den dříve v Chicagu a tentýž víkend i v Los Angeles a San Franciscu. Tyto průvody byly vážné i veselé. Udržely si každoroční pravidelnost a postupně přibývaly obdobné akce i v dalších městech a zemích. Původně byly v některých amerických městech nazývány též Gay Liberation March nebo Gay Freedom March (pochod za osvobození/svobodu gayů), avšak v průběhu 80. let tato pojmenování postupně vymizela. V různých zemích pak bývají průvody označované podle místních tradic, např. německy Regenbogenparade (duhový průvod), polsky Parada Równości (pochod za rovnost) apod.

Průvody hrdosti v Česku

Karlovy Vary (90. léta) Pravděpodobně první pochod gay pride v Česku se uskutečnil dne 9. května 1998 v rámci Duhového festivalu Karlovy Vary, který byl přehlídkou gay kultury a býval završen duhovým pochodem městem za registrované partnerství (do roku 2001, kdy se festival konal naposled). V roce 1999 se konal dne 8. května, průvod prošel celým městem, kolem kolonády a skončil u Grandhotelu Pupp, v roce 2000 pak dne 13. května se srazem před LS Thermal. V roce 2001 se konal dne 23. června jako happeningový průvod ulicemi města s názvem CSD Christopher-Street-Day, program začínal na prostranství před E&T barem v Zeyerově ulici.

Brno a Tábor (nultá léta) náhled|Queer Parade Brno 2008

Po několikaleté odmlce vznikla nová iniciativa k uspořádání podobných akcí v roce 2008 nezávisle na sobě v Brně a Táboře. V Táboře pořadatelské sdružení Cesta začalo připravovat akci na rok 2009, zatímco v Brně vznikla nová neformální pořadatelská platforma Queer Parade, která připravila první ročník již na červen 2008. Na otázku, proč bude dějištěm Brno a ne třeba hlavní a největší město Praha, odpověděla jedna z organizátorek: „V Praze se k organizaci gay pride nerozhodli, a tak jsme se k tomu rozhoupali v Brně.“

První Queer Parade v Česku s podtitulem Duhová vlna se uskutečnila v Brně 28. června 2008. Pořadatelé artikulovali obecné cíle jako oslavu queer hrdosti, podporu tolerance a různorodosti a zmírnění homofóbních postojů, k nimž přidali specifické cíle v podobě podpory rodičovských práv stejnopohlavních párů, stejných práv pro individuální adopce a možnost osvojení dítěte partnera pro osoby žijící v registrovaném partnerství, zviditelnění problémů LGBT seniorů a problémů transgender lidí. Na náměstí Svobody se shromáždilo několik set účastníků; kvůli násilným aktivitám skupin krajní pravice byla však trasa následného duhového průvodu zkrácena. Na náměstí vystoupil mimo jiné zpěvák Pavel Vítek, ministryně pro lidská práva Džamila Stehlíková a někteří místní politici. Byla přečtena zdravice tenistky Martiny Navrátilové, která nad událostí převzala patronát. Průvodu předcházel týden doprovodných akcí.Lenka Smyčková: Brnem projde první průvod homosexuálů v Česku Aktuálně.cz, 19. 6. 2008.Gayové a lesby demonstrovali. Neonacistům navzdory Aktuálně.cz, 28. 6. 2008.

O rok později (od 5. května do 6. června) v Brně proběhl jen festival různorodých akcí Queer parade Brno – Teplé jaro 2009 bez hlavního průvodu,Podpoří homosexuály v Brně i letos průvod Duhová vlna? Lidové noviny, 5. 5. 2009. který se uskutečnil v Táboře 20. června pod názvem Queer Pride Parade. Ve městě ohlásila na týž den shromáždění i později soudem zrušená radikálně pravicová Dělnická strana a policie připravila důkladná bezpečnostní opatření, k žádnému narušení akce nedošlo. Průvodu přes centrální Žižkovo náměstí se opět zúčastnilo několik set lidí.Pavla Kubálková: Homosexuálové prošli Táborem, pod dohledem policie Lidovky.cz, 20. 6. 2009.300 gayů a leseb prošlo Táborem Události, Česká televize 20. 6. 2009. Podle organizátorů táborského pridu měla být akce každoročně migrující a žádné město by si ji nemělo přivlastnit, za určité vyvrcholení série pochodů považovali uspořádání obdobné akce v budoucnu v Praze.

V roce 2010 se průvod uskutečnil opět v Brně, a to v sobotu 26. června, jako vyvrcholení několik týdnů trvajícího festivalu Teplé jaro 2010. Akce měla podle pořadatelů mimo jiné poukázat na nemožnost stejnopohlavních párů adoptovat děti či na šikanu ve školách. Kvůli obavám z očekávaného násilného narušení průvodu, k němuž vyzývalo extremistické hnutí Národní odpor,Centrem Brna projde průvod tolerance, kvůli radikálům bude vylidněné iDNES.cz, 25. 6. 2010. byly nasazeny stovky policistů včetně speciálních jednotek, náměstí Svobody bylo pro mítink téměř uzavřeno a trasa následného průvodu byla upravena. Celá akce nakonec proběhla bez větších konfliktů za účasti asi 600 lidí. Na akci vystoupili např. aktivista Jiří Hromada, ex-ministryně pro lidská práva Džamila Stehlíková či britská aktivistka Claire Dimyon oceněná řádem Britského impéria.Zuzana Taušová: Protesty proti pochodu leseb a gayů ochromí centrum Brna, Brněnský deník, 22. 6. 2010. Asi stovka účastníků přišla také na opoziční Pochod pro rodinu, který uspořádali Mladí křesťanští demokraté.Brnem šel průvod homosexuálů, protestovali proti němu extremisté, České noviny, 26. 6. 2010. Praha (10. léta) náhled|Průvod Prague Pride 2011

Občanské sdružení Prague Pride zorganizovalo v polovině srpna 2011 v Praze týdenní festival s karnevalovým průvodem hrdosti Prague Pride 2011.Prahu čeká v srpnu průvod homosexuálů. Pořadatelé se obávají reakce extremistů, iHNed.cz, 17. 5. 2011. Akci podpořil záštitou mimo jiné primátor Prahy Bohuslav Svoboda, což se stalo předmětem kritiky z řad některých konzervativních pravicových politiků, aktivistů nebo církevních zástupců, vedle kritiky samotné akce. Jiní politici, osobnosti a zahraniční ambasadoři vyjádřili akci svoji podporu. V den hlavního průvodu se uskutečnil i opoziční Pochod pro rodinu, organizovaný Mladými křesťanskými demokraty.ČTK, Vedle gay karnevalu se v Praze odehraje Pochod pro rodinu, České Noviny, 5. srpna 2011Křesťan Dnes, Akce D.O.S.T. podporuje Pochod pro rodinu

Další ročník Prague Pride ohlásil týž organizátor na 13. až 19. srpna 2012, se sloganem „Dáme barvy dohromady“. Záštitu nad festivalem převzal opět primátor hlavního města Bohuslav Svoboda. Dne 18. srpna se uskutečnilo shromáždění na Václavském náměstí a Pochod hrdosti, který byl zakončen na Střeleckém ostrově hudebním festivalem a prezentací LGBT organizací. Plánovaným doprovodným programem byla např. výstava, performance a diskuse s názvem Transgender Me v Centru současného umění DOX nebo mezinárodní Business Forum v hotelu Hilton. Dne 7. srpna se uskutečnila také debata v Knihovně Václava Havla s prezidentskými kandidáty Janem Fischerem, Milošem Zemanem a Jiřím Dienstbierem na téma lidských práv. Přidružené akce byly ohlášeny také v Ostravě, Brně, Českých Budějovicích a Hradci Králové.Stránky události PraguePride.com Samotný festival a primátorova záštita se opět staly předmětem kritiky z konzervativně pravicových řad, např. prezidentského kancléře Petra Hájka, premiérova poradce Romana Jocha či poslance ODS Jaroslava Plachého. Mladí křesťanští demokraté a Akce D.O.S.T. ohlásili svá protestní shromáždění.

Následovalo každoroční konání postupně se rozrůstajícího festivalu, který jen na přelomu desetiletí byl omezen protiepidemickými opatřeními kvůli pandemii covidu-19. V prvních třech „pocovidových“ letech se průvodu hrdosti – ve dnech 13. srpna 2022, 12. srpna 2023 a 10. srpna 2024 – zúčastnilo podle odhadů vždy cca 60 tisíc lidí. Při patnáctém ročníku 2. srpna 2025 se pochodu účastnilo o něco méně lidí, patrně kvůli špatnému počasí, i tak jich byly desítky tisíc (některé odhady hovořily o 45 000 osob, následnou akci na Letenské pláni, která byla poprvé zpoplatněna, navštívilo asi 15 000 osob).

Další města (10. a 20. léta)

V roce 2015 se uskutečnil pochod v Olomouci, a to v sobotu 1. srpna pod názvem Rainbow Pride. Organizátora olomoucké akce Petra Milova inspirovala Prague Pride, které se účastnil každý rok, a podobný průvod se tak rozhodl zorganizovat i v Olomouci. Celá akce proběhla poklidně bez nějakých kontroverzí, průvodu se zúčastnila asi stovka účastníků, kteří se vydali od Mariánského sloupu z Dolního náměstí na zhruba dvoukilometrovou okružní trasu centrem města za doprovodu šesti policejních vozů. Součástí akce bylo také testování zájemců na HIV či navazující party v olomouckém gayklubu Diva. Organizátoři akce chtěli v Olomouci vytvořit novou tradici a průvod ve městě zopakovat i v dalším roce. Někteří však poukazovali na organizační chaos – dvakrát se změnilo místo začátku pochodu (nejprve z Galerie Šantovka, která na poslední chvíli odmítla tuto akci hostit, na Horní náměstí a následně přesun na Dolní náměstí kvůli již konanému jarmarku na Horním náměstí), měnilo se i místo konání afterparty z klubu Bocca do klubu Diva, organizátor nesehnal megafon (a proto nebyl žádný proslov), moderátorka afterparty Agáta Hanychová nedorazila (o akci údajně ani nevěděla). Ještě v prosinci 2015 a únoru 2016 se na Facebookové stránce Rainbow Pride Olomouc objevily zprávy o chystaném druhém ročníku, ten se ale nakonec bez vysvětlení neuskutečnil.