Isidor Zahradník, rodným jménem Theodor Zahradník, užíval též jméno Bohdan Zahradník (25. června 1864 Hostačov – 19. února 1926 VídeňArchiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých české pravoslavné církve u sv. Mikuláše, sign. ČPRAV Z2, s. 36), byl český katolický kněz (později přijal pravoslaví), politik, diplomat, spisovatel a knihovník.
Život Isidor se narodil v rodině Karla Zahradníka (1822–1890), který byl zámeckým zahradníkem v Hostačově a Marie Zahradníkové-Krupské (1829–1885). Měl dva sourozence: Mariu Zahradníkovou (1856) a Bohumila Zahradníka-Brodského (1862–1939). Roku 1920 se oženil s Helenou Krämerovou, se kterou měl dceru Helenu Šenfeldovou (1923–1997).
Obecnou školu (1871–1875) navštěvoval v Hostačově, poté gymnázium (1875–1883) v Havlíčkově Brodě. V letech 1884–1888 studoval na pražské Bohoslovecké fakultě. Svá studia dokončil na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (historie a latina) roku 1897.
V roce 1883 vstoupil do premonstrátského řádu na Strahově, kde přijal řeholní jméno Isidor, vysvěcen byl v roce 1888. V říjnu roku 1888 se stal kaplanem v Rochlicích, v letech 1890–1899 byl knězem v Jihlavě. Následovalo místo knihovníka ve Strahovské knihovně, kde působil do 1. 2. 1906. V březnu 1906 byl jmenován hospodářským inspektorem na strahovském statku v Hradišťku. Roku 1919 z katolické církve vystoupil a přihlásil se k pravoslaví, u kterého nesetrval, ale pomáhal vytvořit církev Československou.
Byl politicky aktivní již za Rakouska-Uherska. Ve volbách do Říšské rady roku 1907 se stal za Českou agrární stranu poslancem Říšské rady (celostátní parlament), kam byl zvolen za okrsek Čechy 055. Usedl do poslanecké frakce Klub českých agrárníků. Opětovně byl zvolen za týž obvod i ve volbách do Říšské rady roku 1911 a ve vídeňském parlamentu setrval do zániku monarchie.Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
Za 1. světové války se účastnil domácího odboje. Roku 1918 se stal členem Národního výboru Československého.
Byl jedním z organizátorů převratu 28. 10. 1918 v Praze PRECLÍK, Vratislav. Masaryk a legie, váz. kniha, 219 str., vydalo nakladatelství Paris Karviná ve spolupráci s Masarykovým demokratickým hnutím, 2019, , str.125–127, 131, 140–148. Stalo se tak kolem 11. hodiny dopoledne na Václavském náměstí u sochy sv. Václava, kdy Zahradník vystoupil spontánně z davu a pronesl větu, která je považována za vyhlášení československého státu: „Jsme svobodní. Zde u stupňů pomníku českého knížete svatého Václava přísaháme, že chceme této svobody se státi hodnými, že ji chceme hájiti i svými životy.“ Jásající dav ho následně doprovázel až na nádraží císaře Františka Josefa (nyní Praha hlavní nádraží, v době příjezdu T. G. Masaryka do Prahy 21. prosince 1918, který Dr. Zahradník jako ministr železnic organizoval, již Wilsonovo). Odtud byla zpráva o ustavení Československa vyslána telegrafem do světa. Zhruba o hodinu později opakoval tento Zahradníkův akt u sochy sv. Václava i pražský Národní výbor již v podání mužů 28. října.
V letech 1918–1919 byl členem Revolučního národního shromáždění za agrární stranu. Ve vládě Karla Kramáře (14. listopadu 1918 – 8. července 1919) zastával funkci ministra železnic, stal se tak prvním ministrem v této funkci od vzniku Československa.
Je mu jako ministru železnic přisuzována klíčová zásluha na tom, že byla v roce 1919 povolena dočasná přeprava cestujících z Podolí do Braníka a zpět vlaky ČSD po tovární vlečce k vápenkám branického lomu a k cementárně po dobu, než byla do Braníka prodloužena tramvajová trať. Podle ministrova řeholního jména byla vlečka přezdívána „Izidorka“.Náhradní vlaková doprava za tramvaje, Pražské tramvaje, 29. 4. 2012 V době, kdy byl ministrem, se také podařilo ministerstvu železnic s podporou americké půjčky zakoupit celkem 92 ukořistěných původně německých lokomotiv. Často značně poškozené stroje byly v červnu až září 1919 přebírány českými pracovníky ve francouzském Is-sur-Tille.
V období 1920–1921 působil jako československý zplnomocněný ministr u mezinárodní reparační komise ve Vídni. Od roku 1924 působil Zahradník ve funkci ředitele Hypoteční banky v Praze.
Dílo
Teologické práce Blahoslavený Heřman Josef, řeholní kanovník premonstrátský: Život a důkazy svatosti jeho – Brno: Královská kanonie Strahov, 1891 Nezdárné děti: Postní kázání, čím křesťané mučí Syna člověka – a s povolením představenstva řádu vydal. Telč: Emil Šolc, 1893 Zdárné děti: řeči postní – Praha: Gustav Francl, 1895 Matka boží a lid český: Májové promluvy – Jihlava: A. Jarosch, 1896 Cestou křížovou: řeči postní – Olomouc: R. Promberger, 1901
Jiné Prvotisky knihovny Strahovské – sestavil. Praha: vlastním nákladem, 1898–1902 Přátelé a nepřátelé dělnictva: řeč – Brno: s. n., 1899 Jana Willenberga Pohledy na města, hrady a památné stavby království Českého z počátku 17. století – dle původních dosud neznámých kreseb, jež ve Strahovské knihovně nalezeny byly. Praha: A. Podlaha a I. Zahradník, 1901 Iter Austriacum: Klášterní knihovny arcivévodství D. a H. Rakouských a soupis jejich bohemik – Praha: v. n., 1902 Über neuere Bibliographie der Inkunabeln, besonders der böhmischen – Prag: der Königreich Böhmen Gesellschaft der Wissenschaften, 1902 Knihovna strahovská v době našeho probuzení: při slavnostním valném shromáždění České akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění dne 3. prosince 1904 – přednesl. Praha: v. n., 1904 Slovník latinsko-německo-český pro Ladislava Pohrobka, krále českého: dle rukopisu palatinského č. 1787 knihovny Vatikánské – vydává. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1904 Řeč poslance Dr. Isidora Zahradníka, nynějšího ministra československých železnic, pronesena na Veřejné schůzi v Lounech v předvečer proklamace samostatnosti československého státu, dne 27. října 1918 – Louny: Spol. řemeslníků čs. státních drah, 1918 Ministr železnic Dr. I. Zahradník na táboru lidu v Sedlčanech dne 12. ledna 1919 – Sedlčany: Okresní agrární organizace, 1919
Galerie
Odkazy
Reference
Literatura Dr. Bohdan Zahradník – V. Flajšhans. 1926–1930 Pamětní kniha první vlády a národního shromáždění v republice československé: spolupracovník Josef Brož redaktor V. J. Procházka – Praha: V. J. Procházka, 1929 Bratři Bohumil a Isidor Zahradníkovi: dva kněžské osudy na přelomu 19. a 20. století – Pavel Marek, Olomouc: Filozofická fakulta Univerzity Palackého, 2017
Externí odkazy
Zahradník, Bohdan : Blahoslavený Heřman Josef, řeholní kanovník premonstrátský
Kategorie:Čeští premonstráti Kategorie:Čeští římskokatoličtí duchovní Kategorie:Čeští teologové Kategorie:Osobnosti Církve československé husitské Kategorie:Poslanci rakouské Říšské rady Kategorie:Osobnosti prvního československého odboje Kategorie:Českoslovenští ministři železnic Kategorie:Členové Republikánské strany zemědělského a malorolnického lidu Kategorie:Poslanci československého Národního shromáždění Kategorie:Českoslovenští politici české národnosti Kategorie:Čeští bankéři Kategorie:Diplomaté Československa Kategorie:Čeští spisovatelé 19. století Kategorie:Čeští spisovatelé 20. století Kategorie:Čestní občané města Louny Kategorie:Narození v roce 1864 Kategorie:Narození 25. června Kategorie:Úmrtí v roce 1926 Kategorie:Úmrtí 19. února Kategorie:Úmrtí ve Vídni Kategorie:Muži