Kavád II., zvaný Šéróé (v pahlavském písmu:30px; persky قباد), byl perský velkokrál z rodu Sásánovců panující krátce roku 628, pravděpodobně šest až sedm měsíců, od února do září.O. Klíma, Sláva a pád starého Íránu, s. 221; K. Schippmann, Grundzüge der Geschichte des sasanidischen Reiches, s. 72. Jeho vládou začala v sásánovské Persii epocha úpadku, dovršená pádem říše i dynastie ve třicátých a čtyřicátých letech 7. století (viz Islámská expanze).
Původ Kavád byl synem krále Husrava II. a jeho křesťanské manželky Marie, kterou některé prameny označují za dceru byzantského císaře Maurikia. Přestože byl nejstarším Husravovým synem, neměl vládu zdaleka jistou, neboť král favorizoval svého mladšího syna Mardánšáha z manželství se Širín, jež byla rovněž křesťankou, ale arménského původu. Kaváda to přivedlo do řad spiklenců proti otci, oslabenému porážkami ve válce s Byzancí, a v únoru 628 nakonec na perský trůn.
Vláda Po převzetí moci dal Kavád v prvé řadě zavraždit svého otce i bratry a ihned zahájil vyjednávání o míru s byzantským císařem Herakleiem. Situace sásánovské říše byla v důsledku vojenského debaklu katastrofální, během Kavádovy vlády se však podařilo uzavřít jen předběžný mír – definitivní dohodl vojevůdce Šahrvaráz až v červenci 629. Uvnitř královské rodiny panoval od Husravovy násilné smrti nesoulad a napětí, což později zavdalo podnět ke spekulacím, že královna Širín Kaváda otrávila.
V létě roku 628 odcestoval Kavád II. do médského Holvánu, kde králové v horkém období přebývali, na místo už ale živý nedorazil. Zemřel pravděpodobně v Dastagerdu (nejspíš na mor),O. Klíma, Sláva a pád starého Íránu, s. 221. a před smrtí ještě stihl určit císaře Herakleia za poručníka svého nezletilého syna Ardašíra. Ten poté nastoupil na perský trůn.
Poznámky
Literatura
Externí odkazy
Kavádovy mince Richard Frye, Dějiny starověkého Íránu
Kategorie:Sásánovci Kategorie:Úmrtí v 7. století Kategorie:Muži Kategorie:Oběti moru