náhled|Zřícenina hradu Schwarzenbach Hrad Schwarzenbach, ( Feketevár)Universität Klagenfurt - Eisentruhe mit Ölbildern esterházyscher Besitzungen, 1688 , abgerufen am 15. Jänner 2010 je zřícenina v udržovaném stavu u stejnojmenného městysu Schwarzenbach v okrese Wiener Neustadt-okolí v rakouské spolkové zemi Dolní Rakousy.
Poloha Zřícenina hradu stojí necelý kilometr severozápadně od městysu Schwarzenbach na Schwarzenbašském kopci Schlossbergu, kde pramení potok Schwarzenbach. Zřícenina je volně přístupná, avšak zarostlá náletovými křovinami, atrium je zasypáno oblázky a zbytky zdí. U vstupu je výstražná tabule s varováním nebezpečí zřícení.
Historie Hrad mohl být postaven koncem 12. či počátkem 13. století. V nejstarším dokumentu z roku 1254 se ve spojitosti s mírovou smlouvou mezi uherským králem Bélou IV. (1206-1270) a českým králem Přemyslem Otakarem II. (1233-1278) objevuje „castrum Suarchumpah".Ungarisches Nationalarchiv - Transkribtion des Friedens zu Ofen (Budapest, 3. April 1254), abgerufen am 9. März 2010 V roce 1337 měl být Schwarzenbach podle mírové smlouvy z Pressburgu (Bratislava) vyměněn za dolnoštýrský hrad Anchenstein v obci Cirkulane v dnešním Slovinsku.Ungarisches Nationalarchiv - Transkribtion des Friedens zu Preßburg (Bratislava, 11. September 1337), abgerufen am 9. März 2010 Anchenstein přešel z Rakouska do Uher, ale Schwarzenbach z Uher do Rakouska nikoliv. Teprve 1362 byl Schwarzenbach mírem z Budapešti předán Rakousku.Ungarisches Nationalarchiv - Transkribtion des Friedens zu Ofen (Budapest, 10. März 1362), abgerufen am 9. März 2010
V první třetině 16. století byla na hradním nádvoří postavena kaple. Průčelí této stavby obrácené k nádvoří má okenní otvory s hrotitým obloukem (později částečně zazděné) pro kruhová okna. Přístup k empoře vedl nad schodištěm věžičky, která je dosud ve 12 metrech ještě patrná. Uvnitř kaple je křížová klenba s ostrými hranami. Koncem 16. století byla provedena velkorysá přestavba hradu na zámek při zachování staré podezdívky. V roce 1680 hrad koupili Esterházyové, v jejichž majetku je dodnes.Marktgemeinde Schwarzenbach - Burgruine Schwarzenbach, abgerufen am 3. Okt. 2009
Kolem roku 1800 byl hrad využíván jako sídlo úřadu Esterházyů a kdysi skvostná stavba se ponenáhlu rozpadala.Bundesdenkmalamt (Hg.): Dehio-Handbuch. Die Kunstdenkmäler Österreichs. Topographisches Denkmälerinventar. Niederösterreich südlich der Donau, Teil 2, M bis Z. Verlag Berger, Horn/Wien 2003. . Seiten 2164–2165.
Držitelé léna i vlastnictví 1254 – Uherské království – král Béla IV. 1331 – Heinrich von Haderswörth 1337 – Uherské království – pustý hrad Gespan Leustachius 1362 – Rakouské arcivévodství – arcivévodská správa majetku 1369 – Wilhelm z Ellerbachu 1379 – vévoda Albrecht III. 1381 – Heinrich z Pottendorfu 1382 – hrabě Johann-Iwan z Bernsteinu 1389 – rytíř Häschk z Walpersbachu 1418 – Hans Häschk z Schwarzenbachu 1439 – synové Konrada Königsbergů 1462 – Johann Siegmund baron z Weißbriachu 1492 – Johann z Königsbergu 1560 – synové Johanna z Königsbergu 1591 – Ulrich z Königsbergu 1601 – Ludwig z Königsbergu 1608 – Georg Zinzendorf 1624 – Georg Gabriel Kollonitsch 1658 – Hans z Wurmbrandu 1686 – rod Esterházy Burgen-Austria - Burg Schwarzenbach, abgerufen am 24. Feber 2010, Weltin, Mochty, Kühtreiber, Woldron: Wehrbauten und Adelssitze Niederösterreichs/Das Viertel unter dem Wienerwald, Bd. 2, 2003
Odkazy Související články Seznam hradů a zámků v Rakousku
Literatura Felix Halmer: Burgen und Schlösser Bucklige Welt, Semmering, Rax, 1969 Wilfried Bahnmüller: Burgen und Schlösser in Niederösterreich, 2005 Dehio: Niederösterreich südlich der Donau, 2003 Felix Halmer: Niederösterreichs Burgen, 1956 Ilse Schöndorfer: Steine und Sagen – Burgruinen in Niederösterreich, 1999 Gerhard Stenzel: Von Burg zu Burg in Österreich, 1973 Weltin, Mochty, Kühtreiber, Woldron: Wehrbauten und Adelssitze Niederösterreichs/Das Viertel unter dem Wienerwald, Bd. 2, 2003
Reference
Externí odkazy
Dějiny hradu Schwarzenbach na www.Burgen-Austria (něm.)
Kategorie:Zříceniny hradů v Rakousku Kategorie:Okres Vídeňské Nové Město