náhled|Dopravní značky v Topolové ulici v Praze

Dopravní značení v Česku začalo být systematicky zaváděno již od třetí čtvrtiny 19. století, výstražné značení kolem roku 1910 a v období první a druhé Československé republiky. První výstražné dopravní značky byly v Československu kodifikovány od 1. listopadu 1935, odpovídaly však značkám, které na základě veřejnoprávní smlouvy umisťoval Autoklub RČS už od roku 1928. V květnu 1938 byly zavedeny dopravní značky a signály pokrývající již celou škálu významů. Od 1. listopadu 1939 bylo barevné provedení výstražných dopravních značek v Protektorátu Čechy a Morava změněno do nynější podoby. Při dalších změnách (např. 1961, 1967, 1976, 1990) postupně přibývaly nové druhy značek a u některých se měnilo jejich provedení. Nynější číslování dopravních značek platí od ledna 2001, ovšem od té doby přibylo několik nových druhů značek a zařízení.

Dopravní značení v České republice je v současné době na základě zákona č. 361/2000 Sb., o pravidlech provozu na pozemních komunikacích, stanoveno vyhláškou ministerstva vnitra č. 30/2001 Sb. a vyhláškami, které ji novelizují (později přešla problematika do gesce ministerstva dopravy). O umístění dopravního značení rozhoduje stanoveným postupem příslušný správní orgán, v případě účelových komunikací vlastník komunikace, v rámci stanovení místní nebo přechodné úpravy provozu. Zákon stanoví, že dopravní značky a dopravní zařízení musí odpovídat stanovené podobě i technickým požadavkům, které stanoví technické předpisy.

Podoba a provedení dopravního značení v České republice vychází z evropských úmluv, které však ponechávají signatářským státům jistou míru volnosti. Výstražné značky označující nebezpečí (skupina A) jsou v Česku tvaru trojúhelníku položeného na straně, s červeným okrajem a bílým pozadím. Zákazové značky (skupina B) jsou kruhové s červeným okrajem, zpravidla s bílým pozadím a černými symboly, přičemž značky rušící platnost zákazu mají šedé symboly a černé příčné pruhy, bez červeného okraje. Značky zakazující zastavení a stání mají pozadí modré a jejich platnost je rušena dodatkovou tabulkou. Příkazové značky (skupina C) jsou typicky kruhové s bílými symboly na modrém podkladě, značky rušící jejich platnost jsou šedobílé a mají červený pruh napříč. Informativní značky (původně skupina D, nověji skupina I) jsou zpravidla obdélné, barvy nejčastěji modré nebo bílé (směrové značky týkající se dálnice mají pozadí zelené, značky týkající se objížděk a jiných mimořádností bývají oranžové). Značky upravující přednost (skupina P) jsou přeřazeny z jiných skupin, nemají jednotící grafický prvek. Dodatkové tabulky (skupina E) bývají bílé obdélné s černými symboly. Vodorovné dopravní značení (skupina V) umisťované přímo na vozovku je převážně bílé, někdy žluté, zvýrazňující plochy jsou červené. Dočasné vodorovné značení bývá žluté nebo oranžové. Dopravní zařízení (skupina Z) jsou nejčastěji červenobíle (příp. oranžovobíle) nebo žlutočerně pruhovaná.

Technická norma ČSN EN 12899 (třídicí znak 01 8020) stanoví některé technické požadavky a zároveň závazně odkazuje na tzv. technické podmínky a vzorové listy schvalované bez přímé zákonné úpravy ministerstvem dopravy – ty stanoví typizované rozměry dopravních značek a stanoví, za jakých podmínek musí být značky reflexní nebo s vlastním osvětlením.

Historie značení

Období Československa a Protektorátu

upright|náhled|Prvních šest druhů dopravních značek v Československu, oficiálně zavedených roku 1935

Zavádění dopravních značek předpokládala a požadovala Pařížská konvence z roku 1909 a její dodatek z roku 1926. Povinnost správ silnic umístit výstražné značky stanovil v § 68–71 zákon č. 81/1935 Sb., o jízdě motorovými vozidly. Vládním nařízením č. 203/1935 Sb. n. a z. bylo od 1. listopadu 1935 na území Československa oficiálně zavedeno prvních šest druhů výstražných značek (1. Stružka, 2. Zatáčka, 3. Křižovatka, 4. Chráněný přejezd dráhy, 5. Nechráněný přejezd dráhy a 6. Nebezpečí jiná než 1–5). Tyto značky měly již tvar rovnostranného trojúhelníku o straně 1000 mm, avšak symboly byly provedeny bíle na modrém podkladě (bez orámování). Symboly byly již podobné dnešním.

Zákon č. 82/1938 Sb. z 8. dubna 1938, o dopravních značkách pro silniční dopravu, stanovil povinnost označit do konce roku 1938 silnice dopravními značkami. Vládním nařízením č. 100/1938 Sb. n. a z. byly od května 1938 zavedeny i další druhy dopravních značek a zařízení světelné signály pro řízení dopravy.

Vládní nařízení č. 242/1939 Sb. vlády Protektorátu Čechy a Morava účinné od 1. listopadu 1939 přestalo počítat signalizační zařízení a zařízení k označení překážky nebo uzavírky mezi dopravní značky a uvedlo je samostatně.

Po druhé světové válce přinesl zásadní úpravu zákon č. 56/1950 Sb., o provozu na veřejných silnicích. Vládní nařízení č. 11/1951 Sb., jímž se provádí zákon o provozu na veřejných silnicích, v § 29 praví, že dopravní značky zavede vyhláška vyhlášená v Úředním listu. Číslo této vyhlášky a její obsah jsou dnes obtížně dohledatelné. Novou úpravu přineslo vládní nařízení č. 54/1953 Sb., o provozu na silnicích, později ještě novelizované zákonným opatřením NS č. 13/1956 Sb. Na zmocnění tímto vládním nařízením se odvolávaly změny pravidel silničního provozu až do roku 1996 (nové zmocnění pak přinesl zákon č. 12/1997 Sb., o bezpečnosti a plynulosti silničního provozu). Obrazovou přílohu s dopravními značkami obsahovala vyhláška č. 145/1956 Ú. l., o provozu na silnicích, novelizovaná vyhláškou č. 197/1958 Ú. l. Tato vyhláška platila až do konce roku 1960. Zda a kolik vyhlášek tuto vyhlášku předcházelo, je dnes obtížné zjistit. Dopravní značky platné od 1. ledna 1961 stanovila vyhláška ministerstva vnitra ČSSR č. 141/1960 Sb. ze dne 3. září 1960, kterou se vydávají pravidla silničního provozu. Dopravní značky platné od 1. ledna 1967 stanovila vyhláška ministerstva vnitra ČSSR č. 80/1966 Sb. ze dne 20. října 1966, o pravidlech silničního provozu. Vyhláška federálního ministerstva vnitra ze dne 17. června 1971, kterou se měnila a doplňovala vyhláška č. 80/1966 Sb., zavedla s účinností od 1. července 1971 zcela nově především pravidla pro provoz na dálnicích včetně vzhledu dálničního dopravního značení. Tento zásah byl vynucen dokončováním prvního úseku dálnice D1 mezi Prahou a Mirošovicemi s plánovaným uvedením do provozu 12. července 1971. Dopravní značky platné od 1. ledna 1976 stanovila vyhláška federálního ministerstva vnitra č. 100/1975 Sb. ze dne 23. července 1975, o pravidlech silničního provozu. Touto vyhláškou bylo zavedeno číslování dopravních značek pomocí písmene označujícího druh značky a za ním následujícího čísla. Písmeno odpovídá označování kapitol v předchozích vyhláškách. Zákazové a příkazové značky byly rozděleny do samostatných kapitol. Dopravní značky platné od 1. ledna 1990 stanovila vyhláška federálního ministerstva vnitra č. 99/1989 Sb. ze dne 5. července 1989, o pravidlech provozu na pozemních komunikacích (pravidla silničního provozu).

Po zániku Československa Až do konce ledna 2001 platila v České republice československá vyhláška č. 99/1989 Sb. Dvě nové značky a dva nové signály byly zavedeny novelou vyhlášky v roce 1997. Na konci ledna 2001 byla původní federální vyhláška nahrazena novou, českou, která pak byla několikrát novelizována.

Od 1. 10. 1997 Vyhláška ministerstva vnitra č. 223/1997 Sb. ze dne 8. září 1997, která v Česku novelizovala původní federální vyhlášku 99/1989 Sb., zavedla s účinností od 1. října 1997 dvě nové dopravní značky: výstražnou značku A 28 „Kolona“ a informativní značku D 51 „Únikový pruh“, a světelné šipky S 5c a S 5d.

Od 31. 1. 2001 Vyhláška ministerstva vnitra č. 30/2001 Sb., která zaváděla nový seznam dopravních značek, byla vydána opožděně, protože nový Zákon o provozu na pozemních komunikacích č. 361/2000 Sb. platil již od 1. ledna 2001. Informativní dopravní značky jsou rozděleny do tří skupin a přečíslovány, do samostatné skupiny jsou vyčleněny značky upravující přednost v jízdě.

Přibyly značky A 4 Pozor, kruhový objezd, nové značky A 7b a IP 2 označující zpomalovací práh, A 24 Náledí (místo dosavadní dodatkové tabulky E 6b), A 26 Mlha, A 27 Nehoda, A 28 Nebezpečná krajnice (místo dosavadní dodatkové tabulky E 6c), B 3b Zákaz vjezdu osobních automobilů, B 31 Zákaz vjezdu pro jezdce na zvířeti a C 11 Stezka pro jezdce na zvířeti (a konec), B 33 Zákaz vjezdu motorových vozidel s přívěsem, B 34 Nejmenší vzdálenost mezi vozidly, C 12 Přikázaný jízdní pruh (a konec), C 5 Sněhové řetězy (a konec), C 13 Rozsviť světla (a konec), dopravní značky ukončující stezku pro chodce nebo pro cyklisty. Dopravní značka C 10 „Stezka pro chodce a cyklisty“ byla zavedena ve variantě označující oddělení pruhů. Nové značky IP 7 Přejezd pro cyklisty, IP 8 Tunel (a konec), IP 9 Nouzové stání, IP 13a Kryté parkoviště, IP 13d Parkoviště P+R, IP 17 Uspořádání jízdních pruhů (souběh směrů), IJ 8 Stanice technické kontroly, IJ 13 Místo pro odpočinek, IJ 15 Dopravní vysílání, oranžové směrové tabule a tabulky pro cyklisty (označení cyklotras, IS 19 – IS 21), hnědá označení kulturních, turistických a komunálních cílů návěstmi a směrovkami (IS 23 a IS 24), označení názvů ulic dopravními značkami (IS 22), IP 28 Nejvyšší dovolená rychlost (přehled rychlostí pro hraniční přechody), IP 29 Střídavé řazení (tzv. zip), Značka objíždění tramvaje (IP 23) získala dvě varianty, návěst změny směru jízdy (IS 10) má ve vyhlášce čtyři varianty místo jedné.

Změnilo se provedení směrové tabule k jinému cíli (IS 5). Na směrové tabuli pro objížďku je možno uvést číslo silnice (IS 11d). Na kilometrovníku je možno zobrazit směr k telefonu (IS 18b). Zavedena značka IS 13 Blízká návěst. Na směrových tabulích pro příjezd k dálnici nebo k silnici pro motorová vozidla je možno místo piktogramu uvést číslo komunikace; čísla komunikací byla rovněž přidána do vzorů návěstí před křižovatkou, dálkových návěstí atd. Na návěstech na rychlostních komunikacích byl zaveden nový piktogram pro výjezdy. Přidán byl vzor návěsti před křižovatkou s kruhovým objezdem (IS 9b).

Byly rozlišeny dopravní značky „Přikázaný směr jízdy zde vpravo (vlevo)“ od značek „Přikázaný směr jízdy vpravo (vlevo)“. Dopravní značka Nemocnice (IJ 2) změnila tvar ze čtvercového na obdélníkový. Značky na označníku zastávky byly „povýšeny“ na dopravní značky (IJ 4a a IJ 4b). Značka „VB“ byla nahrazena značkou Policie (IJ 1). Bylo zavedeno vyznačování čísla dálnice na červené tabulce (IS 16a a odvozené návěsti).

Mírně se změnil tvar symbolu dvojité zatáčky, nebezpečí smyku, děti, práce, nákladu znečišťujícího vodu a dalších. U modrých obdélníkových informativních značek (IJ) se bílý čtverec posunul v modrém poli excentricky nahoru. Mírně se zjednodušily názvy některých značek, některé byly přečíslovány, ale mnohým zůstalo původní označení.

Dodatková tabulka E 3a Vzdálenost změnila tvar ze čtverce na ležatý obdélník. Směrová šipka E 7 změnila tvar na širší obdélník a přibyla varianta pro směr přímo. Přibyla dodatková tabulka E 11 Bez poplatku a do obrazové části přílohy byla zařazena i dodatková tabulka E 12 Text.

Pod označením V 4 Vodicí čára je již zobrazena jen plná čára – přerušovaná část již není vodicí čarou. Změnil se tvar vodorovných směrových šipek pro odbočení a provedení předběžných šipek (V 9). Přibylo označení V 10d Parkovací pruh, změnilo se vyznačení vyhrazeného parkoviště a přibylo speciální vodorovné značení vyhrazené parkoviště pro invalidy a modře značené časově omezené stání. Přibyly nové značka V 12b Žluté zkřížené čáry, V 12e Bílá klikatá čára, V 13b Křivky, V 14 Jízdní pruh pro cyklisty, V 16 Bezpečný odstup, V 17 Trojúhelníky, V 18 Optická psychologická brzda a V 19 Prostor pro cyklisty.