Unobtainium (také nezískatelnium) je označení pro extrémně vzácný, drahý nebo fyzicky nemožný materiál. Vlastnosti konkrétního unobtainia závisí na zamýšleném použití. Například unobtainium pro výrobu kladek by mohlo mít nulové tření a nulovou hmotnost, zatímco unobtainium pro použití v jaderné raketě by bylo lehké a odolné proti poškození vysokými teplotami a radioaktivitou.
Původ Slovo je odvozeno od unobtainable (nedosažitelné) a -ium (přípona pro řadu kovových prvků). Termín se také podobá systematickým názvům pro nepojmenované a neobjevené prvky, které mají atomové číslo 119 do 199, například Ununennium (119). Stejně jako unobtainium mají pětislabičná jména začínající na „un“ a končící na „ium“.
Od 50. let 20. stoletíSince at least the 1950s: Hansen, James R. (1987) "Engineer in Charge: A History of the Langley Aeronautical Laboratory, 1917–1958." The NASA History Series, sp-4305. Chapter 12, recounting an October 1957 meeting, mentions the problems caused by "the lack of a superior high-temperature material (which the Langley structures people dubbed 'unobtainium')" This paragraph in turn cites Becker, John V. "The Development of Winged Reentry Vehicles, 1952–1963," unpublished, dated 23 May 1983. se termín unobtanium používán v leteckém inženýrství pro těžko dostupný nebo příliš drahý materiál, který by vyhověl všem potřebným extrémním požadavkům, ale bohužel neexistuje.
Film Název unobtanium byl použit minimálně ve dvou filmech: Jádro (2003) – uměle vyrobený a extrémně odolný kov, z něhož byla sestrojena loď terranautů spouštějící se do zemského pláště Avatar (2009) – nesmírně drahý kov, vyskytující se pod povrchem měsíce Pandora v souhvězdí Alfa Centauri. Kvůli jeho ceně (20 milionů dolarů za kg) byly na Pandoru vyslány bojové jednotky lidí a na střetu zájmů lidí jej vytěžit a kmene Na'vi nenechat si vzít svůj domov je vystaven celý děj filmu.
Poznámky
Reference
Kategorie:Fiktivní materiály