Zermatt je obec v okrese Visp v německy mluvící části kantonu Valais (německy Wallis) ve Švýcarsku. Nachází se na konci údolí Mattertal ve výšce přes 1600 m n. m., které se dále zdvihá k dominantě Alp – Matterhornu. Zermatt leží asi 10 km od průsmyku Theodulpass, který je hranicí s Itálií ve výšce 3300 m n. m.
Zermatt je znám jako horolezecké a lyžařské středisko švýcarských Alp a taktéž jako středisko turistického ruchu v letních měsících. Až do poloviny 19. století bylo hospodářské zaměření Zermattu orientováno na zemědělství. Po prvním a tragickém výstupu na Matterhorn v roce 1865 následoval rozvoj turistického ruchu v samotném Zermattu i v okolních obcích. Žije zde obyvatel, počet obyvatel je však proměnný podle turistické, sportovní a rekreační sezóny.
Geografie Poloha náhled|vlevo|Vrchol Dufourspitze Městečko Zermatt leží na jižním konci údolí Mattertal, které je jednou z bočních větví hlavního údolí Rhôny. Zermatt je téměř kompletně obklopen vysokými horami Walliských Alp, mezi nimiž je i Monte Rosa (Dufourspitze), nejvyšší švýcarský vrchol s výškou 4634 m n. m. Dále následuje Dom (4545 m n. m.), Lyskamm (4527 m n. m.), Weisshorn (4505 m n. m.), Matterhorn (4478 m n. m.). Většina alpských čtyřitisícovek se nachází v okolí Zermattu, nebo v sousedních údolích.
S rozlohou 243 km² je Zermatt jednou z plošně největších švýcarských obcí. Rozloha zahrnuje 1,3 km² zastavěných ploch, 9,4 km² lesů, 10,0 km² zemědělských ploch (včetně vysokohorských pastvin) a 183,0 km² zón ochrany přírody. Nejvyšším bodem je vrchol Dufourspitze v masivu Monte Rosa ve výšce 4634 m n. m., nejnižší bod ve výšce 1524 m n. m. se nachází v korytě údolní říčky Matter Vispa na hranici se sousední obcí Täsch pod ní, u louky zvané Schlangengrube. Široké, vysoko položené údolí je na východě ohraničeno masivem Rimpfischhorn – Strahlhorn – Jägerhorn – Dufourspitze – Signalkuppe, na jihu masivem Lyskamm – Castor – Pollux – Breithorn – Klein Matterhorn a na západě od průsmyku Theodul masivem Matterhorn – Dent d’Hérens – Tête Blanche. Na západě, mezi údolím potoka Zmuttbach a údolím Val d’Anniviers, se rozkládají masivy Dent Blanche, Ober Gabelhorn a Zinalrothorn.
Vodstvo náhled|vpravo|Matter Vispa v Zermattu Hlavní řekou údolí je Matter Vispa, která protéká centrem Zermattu a která stahuje vodu z ledovců nejvyšších vrcholů, ledovce Gornergletscher na východní straně v blízkosti Monte Rosa a z ledovce Zmutt na západní straně mezi Dent d'Hérens a Dent Blanche. Vzniká spojením potoka Zmuttbach, pramenícího v ledovci Zmutt, říčky Gornera, pramenící v ledovci Gornergletscher, potoka Triftbach, pramenícího v ledovci Triftgletscher, a potoka Findelbach, tekoucího z ledovce Findelgletscher soutěskou Findelschlucht. U Staldenu vytváří Matter Vispa spolu se Saaser Vispou řeku Vispu, která se u Vispu vlévá do Rhôny.
Jižně od Furi přibírá Gornera Furggbach, který pramení na ledovci Furggletscher pod východní stěnou Matterhornu a pod horním ledovcem Theodul. Z hřebene Hohtällig se přes Alp Breitboden do Findelbachu vlévá potok Balmbrunnen. Z Mettelhornu se Luegelbach řítí strmým sjezdem vedle Wisshornu do Matter Vispy.
Na Zmuttbachu se nachází vodní nádrž Zmutt, která byla vybudována v letech 1961–1964 a slouží jako záchytné zařízení pro přehradu soustavy Grande Dixence. Voda je do údolí Dixence přiváděna čerpacími stanicemi ve Zmuttu a Stafelu.
Členění náhled|Bahnhofstrasse, hlavní ulice Zermattu náhled|Ulice v Zermattu Jsou zde pouze tři hlavní ulice, které se táhnou podél břehů řeky Matter Vispa, a množství menších ulic, které se s nimi kříží. Nedaleko nádraží v Zermattu je kostel, který je středem obce. Správa města zahrnuje i předměstí, což byly dříve samostatné obce, jako je Winkelmatten a Steinmatten.
V okolí se nachází velké množství obcí a usedlostí nad Zermattem, ale nejsou obývány celoročně. Zum Viz (1766 m n. m.) leží jižně od Zermattu na západním břehu soutěsky Gornerschlucht, nedaleko Furi. Západně od Zermattu leží vesnice Zmutt (1936 m n. m.), severně vesnice Findeln (2051 m n. m.), východně Findelbach (2278 m n. m.) a Riffelalp (2222 m n. m.), který je největším sídlem mimo Zermatt.
Území obce Zermatt sousedí s Itálií. Přechod přes průsmyk Theodulpass do Valtournenche je kvůli ledové pokrývce sjízdný pouze pro pěší a lyžaře.
Vrcholy V okolí Zermatu se nachází 33 z 74 švýcarských vrcholů s výškou přes 4000 m n. m.Kurzportrait der Gemeinde Zermatt
4634 m n. m. - Dufourspitze (Monte Rosa), nejvyšší ve Švýcarsku 4609 m n. m. - Nordend (masiv Monte Rosa) 4563 m n. m. - Zumsteinspitze (Monte Rosa) 4554 m n. m. - Signalkuppe (Monte Rosa) 4545 m n. m. - Dom 4527 m n. m. - Lyskamm (Liskamm), východní vrchol 4505 m n. m. - Weisshorn 4491 m n. m. - Täschhorn 4479 m n. m. - Lyskamm (Liskamm), západní vrchol 4477 m n. m. - Matterhorn 4432 m n. m. - Parrotspitze (Monte Rosa) 4356 m n. m. - Dent Blanche 4341 m n. m. - Ludwigshöhe (Monte Rosa) 4327 m n. m. - Nadelhorn 4322 m n. m. - Schwarzhorn 4294 m n. m. - Lenzspitze 4241 m n. m. - Stecknadelhorn (Nadelgrat) | 4228 m n. m. - Castor 4221 m n. m. - Zinalrothorn 4219 m n. m. - Hohberghorn (Nadelgrat) 4206 m n. m. - Alphubel 4199 m n. m. - Rimpfischhorn 4190 m n. m. - Strahlhorn 4171 m n. m. - Dent d'Hérens 4167 m n. m. - Balmenhorn 4164 m n. m. - Breithorn, západní vrchol 4159 m n. m. - Breithorn, prostřední vrchol 4153 m n. m. - Bishorn 4139 m n. m. - Breithorn, východní vrchol 4106 m n. m. - Breithorn-Zwillinge, východní vrchol 4092 m n. m. - Pollux 4075 m n. m. - Breithorn Roccia Nera 4063 m n. m. - Ober Gabelhorn
Ledovce náhled|Ledovec Grenzgletscher
Zermatt je dobře známý pro velký počet ledovců v okolí. Ledovec Gornergletscher má plochu 68 km², a je tak po Aletschgletscheru druhým největším ledovcem v Alpách.
Adlergletscher Arbengletscher Breithorngletscher Findelgletscher Furggletscher Gornergletscher | Gabelhorngletscher Grenzgletscher Hohlichtgletscher Hohwänggletscher Matterhorngletscher Monte Rosagletscher | Rothorngletscher Schönbielgletscher Stockjigletscher Theodulgletscher s Plateau Rosa Tiefmattengletscher Triftgletscher | Triftjigletscher Schwärzegletscher Zmuttgletscher Zwillingsgletscher
Jezera náhled|Jezero Riffelsee a zrcadlící se Matterhorn
Jezera v okolí Zermattu:
2232 m n. m. - Leisee 2316 m n. m. - Grünsee 2334 m n. m. - Grindjisee 2537 m n. m. - Stellisee | 2552 m n. m. - Schwarzsee 2757 m n. m. - Riffelsee 1) 2140 m n. m. - Mossjesee
1) slavný zrcadlový obraz Matterhornu v jezeře
Chaty a boudy
4003 m n. m. - Solvayhütte 3260 m n. m. - Hörnlihütte 3030 m n. m. - Gandegghütte 2932 m n. m. - Weissenhornhütte | 2795 m n. m. - Monte Rosa hut 2694 m n. m. - Schönbielhütte 2220 m n. m. - Europahütte 2337 m n. m. - Berggasthaus Trift
Klima Vzhledem k vysokým horám a hlubokému údolí, ve kterém Zermatt leží, je v Zermattu méně srážek (pouze 700 mm/rok), než je průměr v oblasti. Lesy v okolí rostou až do nadmořské výšky 2200–2300 m n. m. Směrem k italské hranici je chladněji a je zde i více dešťových srážek, např. na vrcholu Monte Rosa je roční srážkový úhrn 4100 mm/rok.
Roční přehled podnebí
Historie náhled|vpravo|Zermatt (1897) Stejně, jako mnoho jiných vysokohorských údolí, je i Mattertal osídlen již více než 6 000 let.
V tzv. optimálním období doby římské bylo klima teplejší než v následující malé době ledové až do poloviny 19. století a také v současnosti. V souladu s tím bylo relativně snadné přecházet dnešní zaledněné průsmyky ve Valais, jako je například průsmyk Theodul, z jihu do Mattertalu, alespoň v létě – zejména proto, že úzké soutěsky a skalnaté oblasti na svazích to neztěžovaly nebo neznemožňovaly, jako je tomu jinde. První osady v horním Mattertalu tedy vznikly pravděpodobně brzy, ještě před přistěhováním německy mluvícího obyvatelstva ze severu, což také vysvětluje nejstarší románský název Zermatt nebo Aroleit pro náhorní plošinu jižně od ní směrem k průsmyku Theodulpass.
V roce 1280 je Zermatt poprvé zmiňován jako Pratobornum, což lze přeložit jako „rohož v čele“ (ze středohornoněmeckého mat/mate „louka“) nebo „rohož v hraničních znacích“. Zermatt byl dceřinou farností obce St. Niklaus. Samostatná farnost Zermatt je zmiňována v listině z 25. dubna 1285. Kolem roku 1290 zde byla postavena vesnická kaple. V 15. až 17. století se obyvatelé Zermattu vykupovali zpod nadvlády různých feudálů.
Přes Zermatt vedly ve středověku důležité obchodní cesty přes Theodulský průsmyk do Itálie. Nálezy mincí dokazují, že tato cesta byla využívána již v římské době v 1. až 4. století našeho letopočtu. Mince jsou dnes k vidění v Matterhorn Museu. Když během teplé fáze kolem roku 1000 až 1300 ledovce daleko ustoupily, byl Theodulský průsmyk i na severní straně bez ledu. Částečně vydlážděné cesty pro mezky, jejichž zbytky lze vidět i v současnosti, pocházejí ze 13. století. náhled|vlevo|Historická stavení v Zermattu (1902) První přírodovědci přišli do Zermattu kolem roku 1780. Skromný počet turistů sem začal jezdit po roce 1820 a od roku 1838 zde byl penzion. V letech 1850–1860 byla mezi Zermattem a St. Niklaus vybudována silnice sjízdná pro kočáry. V roce 1852 byl otevřen první malý hotel. Syn sedláka Homse Alexander Seiler I. otevřel v roce 1855 hotel Monte Rosa a založil tak své hotelové impérium. V roce 1854 byl postaven hotel na Riffelbergu. V roce 1858 následovalo založení společnosti horských průvodců v Zermattu, která byla v roce 1860 opět zrušena. V roce 1873 byla založena společnost průvodců Zermatt-St. Niklaus. Dalším průkopníkem turistiky byl Joseph Anton Clemenz, který v roce 1852 otevřel hotel Mont Cervin a o 15 let později ho prodal firmě Seiler.
V roce 1865 se Angličanovi Edwardu Whymperovi podařilo uskutečnit prvovýstup na Matterhorn. To byl úvodní signál k tomu, aby se díky tomuto výstupu stalo z Zermattu světoznámé turistické středisko.
V roce 1891 byla do letního provozu uvedena železniční trať z Vispu do Zermattu společnosti Brig-Visp-Zermatt-Bahn. V roce 1898 následovala železnice na Gornergrat, zvaná Gornergratbahn.
V lednu 1902 zorganizoval Hermann Seiler jako předseda sekce Monte Rosa Švýcarského alpského klubu v Zermattu a jeho okolí první lyžařský kurz ve Švýcarsku. Z Zermattu se v září 1903 podařilo vzduchoplavci Eduardu Spelterinimu a Hermannu Seilerovi spolu s třetí osobou uskutečnit první přelet Alp v balonu.
Dne 31. prosince 1927 nechal Hermann Seiler v St. Niklaus vyzvednout 180 pozvaných anglických letních pravidelných návštěvníků s 50 saněmi a odvezl je do Zermattu. 31. prosince 1933 byla dokončena výstavba ochranných konstrukcí a dnešní Matterhorn Gotthard Bahn tak mohla zahájit celoroční pravidelnou dopravu do Zermattu, která byla od roku 1928 do St. Niklaus předpokladem pro pravidelnou zimní sezónu v Zermattu. Již v roce 1944 navštívilo Zermatt poprvé více hostů v zimě než v létě.
V březnu 1963 řádila v Zermattu epidemie skvrnitého tyfu, na kterou onemocnělo přes 400 lidí a tři zemřeli.
Společnost Air Zermatt, založená v roce 1968, vybudovala u vjezdu do obce heliport.
V průběhu let se Zermatt díky turistickému ruchu značně rozrostl. Typický obraz horské vesničky ve Valais dnes lze nalézt jen v centru obce a ve vesničkách mimo ni, zatímco v údolí vyrostly rozsáhlé rekreační budovy a komplexy.
Zermatt je obcí bez aut, silnici z Täsch lze použít pouze s příslušným povolením. Dopravní úkoly v Zermattu přebírají speciálně povolená užitková elektrická vozidla nebo koňské taxíky. Ubytování pro více než 17 500 hostů zajišťuje 124 hotelů a četná lůžka v rekreačních bytech.
Obyvatelstvo náhled|vpravo|Farní kostel sv. Mořice Ke konci roku 2024 žilo v Zermattu 5847 obyvatel a ve stejném roce zde žilo 46,0 % cizinců. Vývoj počtu obyvatel Rok 1802 1850 1900 1950 2000 2010 2012 2014 2016 2024 Počet obyvatel 436 369 741 1395 5988 5720 5786 5770 5714 5847