Antonín Pelc, během druhé světové války ve Spojených státech užívající též pseudonym Antonín Peel, (16. ledna 1895 LišanyMatriční záznam o narození a křtu farnosti Lišany u Rakovníka – 24. března 1967 Praha) byl český karikaturista, malíř a ilustrátor.
Život V letech 1913–1918 vystudoval malbu na pražské akademii v ateliéru Vlaho Bukovace a Maxe Pirnera. V letech 1923–1924 byl na studijní cestě v Berlíně. Od roku 1934 (do 1949) byl členem SVU Mánes.Seznam členů SVU Mánes Aby unikl zatčení, uprchnul po zahájení německé okupace v roce 1939 spolu s Adolfem Hoffmeisterem do Francie, tam se ale internaci ve sběrném táboře nevyhnul. Nakonec se přes Maroko a Martinik dostal do USA, kde pokračoval v ilustracích a karikaturách, například pro The New York Times.
Stal se autorem řady umělecky výrazných plakátů z druhé světové války. Cestoval po světě.
Po skončení druhé světové války se vrátil do Prahy, vstoupil do KSČ a v roce 1946 byl jmenován profesorem ilustrace na Uměleckoprůmyslové školy v Praze (tam působil do roku 1954). V roce 1948 podepsal prokomunistickou výzvu Kupředu, zpátky ni krok!, jež byla vydána dne 25. února 1948 pro podporu komunistického převratu. V březnu 1950 byl na I. celostátní konferenci Svazu československých výtvarných umělců (SČSVU) zvolen do ústředního výboru tohoto svazu a na II. celostátní konferenci (červenec 1952) byl zvolen podruhé. Současně předsedal Výboru Svazu malířů, sochařů a grafiků při Ústředním svazu SČSVU.
V roce 1955 profesorem Akademie výtvarných umění v Praze. Jeho dílo stalo nositelem komunistické ideologie; komunistickým režimem byl oceňován.
Od roku 1951 byl laureátem státní ceny, v roce 1963 obdržel titul národní umělec, rovněž byl nositelem Řádu práce.
Dílo náhled|Válečný plakát s názvem Czechoslovakia will live again, jehož autorem je Antonín Pelc (1942) náhled|Válečný plakát s názvem Czechoslovaks carry on, jehož autorem je Antonín Pelc (1942) Věnoval se volné malířské tvorbě a spontánní politické karikatuře, ve 20. letech se prosadil jako politický karikaturista, publikoval v časopisech Šibeničky, Právo lidu, Tvorba, Rudé právo, Lidové noviny, Kulturní tvorba, Literární noviny atp. Ve volné malířské tvorbě vyšel z lyrického kubismu, a byl ovlivněn novou věcností. Jeho raná díla patří k nejvýše ceněným. V 50. letech ztratilo jeho dílo spontaneitu a stalo se nositelem komunistické ideologie. Ilustroval mnoho knih, především beletrie. V pozdních letech se začal věnoval olejomalbě, která byla ovlivněna pozdním kubismem.
Obrazy (výběr) Duo Atelier II (1936) Cyklista (1937) Venkovské zátiší Zátiší u okna
Publikace
Odkazy
Reference
Literatura
Nová encyklopedie českého výtvarného umění II. díl, N-Ž, ed. Anděla Horová, Academia Praha 1995; s. 1012-1013.
Externí odkazy
Antonín Pelc na stránkách Rabasovy galerie Rakovník Portrét A. Pelce od Václava Chocholy
Kategorie:Čeští karikaturisté Kategorie:Čeští ilustrátoři Kategorie:Žáci Maxmiliána Pirnera Kategorie:Čeští malíři 20. století Kategorie:Čeští vysokoškolští pedagogové Kategorie:Výtvarní pedagogové Kategorie:Členové SVU Mánes Kategorie:Kubističtí malíři Kategorie:Členové KSČ Kategorie:Signatáři Kupředu, zpátky ni krok! Kategorie:Laureáti Státní ceny Klementa Gottwalda Kategorie:Českoslovenští národní umělci Kategorie:Nositelé Řádu práce Kategorie:Narození 16. ledna Kategorie:Narození v roce 1895 Kategorie:Úmrtí 24. března Kategorie:Úmrtí v roce 1967 Kategorie:Pohřbení na Slavíně Kategorie:Muži