Enfluran (systematický název (RS)-2-chlor-1,1,2-trifluorethyl(difluormethyl)ether) je halogenovaný ether běžně používaný v 70. a 80. letech 20. století jako celkové inhalační anestetikum. Objevil ho Ross Terrell v roce 1963, poprvé byl klinicky použit byl v roce 1966.
Enfluran je strukturní izomer isofluranu. Při pokojové teplotě je kapalný a snadno se vypařuje.
Fyzikální vlastnosti Vlastnost Hodnota Teplota varu při 1 atm 56,5 °C MAC 1,68 Tlak par při 20 °C 22,9 kPa (172 mm Hg) Rozdělovací koeficient krev/plyn 1,9 Rozdělovací koeficient olej/plyn 98
Vedlejší účinky Klinicky způsobuje enfluran útlum srdeční kontraktility závislý na dávce, čímž současně klesá také spotřeba kyslíku srdečním svalem. Zhruba 2 – 5 % vdechnuté dávky se oxidují v játrech, vznikají při tom fluoridové ionty a kyselina difluormethoxy-difluoroctová. Tento metabolismus je výrazně větší než u strukturního izomeru isofluranu.
Enfluran také snižuje práh pro vznik křečí a proto by se neměl používat zejména u osob s epilepsií. Může také způsobovat maligní hypertermii. U těhotných žen uvolňuje dělohu.
Enfluran a methoxyfluran mají nefrotoxické účinky a mohou způsobit akutní selhání ledvin, obvykle prostřednictvím nefrotoxického metabolitu.G. Edward Morgan, Maged S. Mikhail, Michael J. Murray, C. Philip Larson; clinical anaesthesiology third edition,142.
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Celková anestetika Kategorie:ATC N01AB Kategorie:Ethery Kategorie:Organochloridy Kategorie:Organofluoridy