Pavel Tykač (* 15. května 1964 Čelákovice) je kontroverzní český podnikatel a investor s dlouhodobými zkušenostmi v sektoru energetiky.http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/tykac-je-pripraven-investovat-miliardu-eur-na-energetickem-trhu/1589379 V současnosti je jediným majitelem Sev.en, významného hráče na českém energetickém trhu,https://byznys.ihned.cz/c1-66056680-miliardar-tykac-planuje-velkou-expanzi-po-evrope-chce-kupovat-uhelne-i-plynove-elektrarny který v roce 2020 zahájil expanzi na americký trh. Časopis Forbes zařadil Pavla Tykače v roce 2023 na čtvrté místo v žebříčku nejbohatších Čechů, jeho majetek odhadl na 173 miliard korun.https://forbes.cz/lists/cesti-dolarovi-miliardari-2023/pavel-tykac/ Podle deníku E15 měl jeho majetek v roce 2025 hodnotu 102 miliard Kč. Pavel Tykač se společně se svou manželkou významně angažuje v charitativních projektech a podpoře severočeského a pardubického regionu.http://www.blesk.cz/clanek/zpravy-politika/355432/5-nejbohatsi-muz-v-cesku-tykac-zaplatil-novou-porodnici-vedeli-jste-ze-ma-8-deti.htmlhttp://www.7.cz/cz/promedia/aktuality/tz/2017/20170502.html V prosinci 2023 se stal majitelem fotbalového klubu SK Slavia Praha. V listopadu 2025 odkoupil poloviční podíl mediální společnosti Mafra.
Pavel Tykač zahájil svou podnikatelskou kariéru po revoluci prodejem výpočetní techniky. Na začátku 90. let založil s dalšími partnery společnost Vikomt, která se výrazně prosadila na trhu. V polovině 90. let svůj podíl prodal a získané peníze použil k nákupu tehdy malé královéhradecké Regiobanky (dnes Hypoteční banka), kterou následně velmi výhodně prodal IPB. V roce 1995 se pak účastnil vzniku volného společenství investorů kolem společnosti Motoinvest. Díky své investiční firmě Motoinvest získal Tykač podíly v četných bankách (Kreditní banka Plzeň, Agrobanka, Ekoagrobanka). V létě 1996 nakoupil akcie České spořitelny a žádal stát a další akcionáře, aby mu umožnili mít svého zástupce ve statutárních orgánech banky. Na přelomu tisíciletí, po několika letech v ústraní, se pak Tykač vrátil do světa velkého byznysu. Obchody s akciemi (jmenovitě elektrárenské společnosti ČEZ a společnosti Telefónica) a spekulace na pohyb měn jsou pravděpodobně největší zdroje Tykačova miliardového majetku.
V roce 2006 vstoupil do energetického sektoru, když investoval do menšinového podílu v těžařské skupině Czech Coal. V roce 2010 se stal jejím jediným majitelem. V roce 2013 koupil Elektrárnu Chvaletice a vytvořil „nový“ subjekt na tuzemském energetickém trhu rebrandingem Czech Coal na Sev.en.http://www.investicniweb.cz/news-2013-9-2-severni-energeticka-je-vlastnikem-elektrarny-chvaletice/http://iuhli.cz/od-noveho-roku-vznikne-skupina-severni-energeticka/
Vzdělání Vystudoval České vysoké učení technické v Praze, kde v roce 1987 získal titul inženýr.
Kariéra Po absolvování základní vojenské služby pracoval jako technik v TOS Čelákovice. V roce 1990 začal dovážet a prodávat výpočetní techniku a později, v roce 1991, založil se třemi partnery firmu Vikomt, která se v první polovině devadesátých let stala jednou ze tří největších na trhu.
Motoinvest V roce 1995 svůj podíl ve Vikomtu prodal a získané peníze (až jednu miliardu korunVykoukal, Petr. "Tykač vs. Takáč", Peníze.cz, 3. 4. 2003) použil k ovládnutí tehdy malé Regiobanky v Hradci Králové, kterou následně prodal IPB. Ta z ní vytvořila Českomoravskou hypoteční banku. Výnos z této transakce byl zdrojem pro jeho angažmá při vzniku finanční skupiny Motoinvest. V podstatě šlo o neformální uskupení firem a lidí, soustředěných kolem společnosti Motoinvest, což byl obchodník s cennými papíry. Pod heslem „Drobní akcionáři plačte“Macháček, Jan. "Já na to neměl nervy", Respekt, 26. 10. 1998 (volně přístupná kopie článku )Jašminský, Martin; Pražák, Marek. "Tykač našel chuť dál podnikat", iDnes.cz via MF DNES, 27. 6. 2003 rozjeli na sklonku roku 1995 akci „Třetí vlna kupónové privatizace“. V jejím rámci masivně vykupovali akcie z kupónové privatizace od drobných akcionářů. V době největšího rozmachu skupina kontrolovala významné podíly v deseti investičních fondech (mj. CS fondy, Creditanstalt), několika bankách včetně Agrobanky a Plzeňské banky a řadě podniků (např. Slovácké strojírny, Štěrkovny a pískovny Olomouc).
Na podzim 1996, po nákupu významného podílu (v řádu jednotek procent) a pokusu o získání vlivu a míst v orgánech v tehdy ještě státem většinově vlastněné České spořitelně, se rozhořel tvrdý střet mezi skupinou Motoinvest na jedné straně a Českou národní bankou spolu s tehdejšími největšími bankami (Česká spořitelna, Komerční banka, ČSOB) na straně druhé.Kubátová, Zuzana. "Tykač opět hraje vabank. Teď o uhlí", iHNed.cz via Hospodářské noviny, 14. 12. 2010 Výsledkem bylo vyhlášení nucené správy nad Agrobankou a následné ukončení existence finanční skupiny kolem Motoinvestu, která urychleně rozprodala svá veškerá aktiva a stáhla se z českého akciového trhu.Vyprávěj, Události ze dne 17. 9. 1996. "Česká národní banka musela uvalit nucenou správu na několik zkrachovaných bankovních ústavů včetně Agrobanky", Česká televize, 17. 9. 1996
Česká konsolidační agentura Na konci devadesátých let 20. století se Tykač, který se v té době ocitl pod tvrdou palbou jak medií, tak vyšetřovacích orgánů, rozhodl všechny své aktivity ve finančním odvětví ukončit. Postupně všechny své podíly prodal nebo své firmy rozpustil. V roce 2002 investoval prostřednictvím firmy EC Group od České konsolidační agentury do nákupu pohledávek ve výši 38 miliard korun. Česká konsolidační agentura (ČKA) byla tzv. „Bad Bank“, tedy „špatná banka“ českého státu, do které směřovaly problémové úvěry z doby privatizace po oddlužení velkých bankhttp://ekonomika.idnes.cz/policie-proveruje-obchod-statu-s-tykacem-fp5-/ekonomika.aspx?c=A070416_204124_ekonomika_ost.
Společnost EC Group, kterou tehdy vlastnili jeho bývalí spolupracovníci Jan Dienstl a Pavel Šimek a která byla do té doby zcela neznámá, zaplatila za balík pohledávek 3,4 miliard korun a přeplatila tak renomovaná konsorcia, jako například Goldman Sachs/Flow East nebo PPF/CS First Boston, a to o půl miliardy korun. V roce 2003 navíc EC Group zažalovala ČKA a požadovala od ní vrácení 700 milionů korun proti části pohledávek, které z důvodů právních nedostatků ČKA nikdy nevlastnila, a tudíž je ani nemohla prodat. Tato taktika přinesla Tykačovi v minulosti již mnohokrát úspěch (například Ostravsko…)http://www.motejlek.com/tykac-zkousi-na-prahu-1-stejny-model-jaky-mu-vysel-v-pripade-cka ČKA nakonec na základě rozsudku vrátila cca 440 miliónů korun.
Burzovní spekulace Na začátku nového tisíciletí, po několika letech v ústraní, začal opět investovat do akcií na pražské burze a spekulativně obchodovat s cizími měnami. Obchodoval např. s akciemi Českých radiokomunikací nebo Telefónicy, ale jeho nejznámějším obchodem byl masivní nákup akcií ČEZ v době, kdy jedna akcie stála méně než sto korun. Během několika let pak bylo možné stejnou akcii prodat za více než tisíc korun. Vsadil na to, že spojení ČEZ s jednotlivými regionálními distributory do tzv. „SuperČEZ“"SuperČEZ spatří svět na apríla", iDnes.cz via ČTK, 27. 3. 2003 povede v relativně krátké době k výraznému zhodnocení investice. Podle některých pramenů vydělal jen na této transakci až deset miliard korun.Motejlek, Miroslav. "Pavel Tykač nakupuje akcie Unipetrolu a Telefóniky", Týden, 6. 4. 2008
CS Fondy Jednou z mediálně sledovaných kauz, s níž je Pavel Tykač spojován, jsou CS Fondy. Z těch bylo v roce 1997 podvodně vyvedeno 1,236 mld. korun.Baloun, Vladimír, Ing. Finanční kriminalita v České republice – Dílčí studie úkolu „Výzkum ekonomické kriminality“, Institut pro kriminologii a sociální prevenci, , 2004 Při krachu skupiny CS Fondy, která byla ovládaná skupinou Motoinvest, přišlo několik tisíc investorů o své jmění. V březnu 1997 prodala skupina Motoinvest svůj podíl ve fondu kyperské společnosti Austel Enterprises Ltd. Ta ho v březnu 1997 dál prodala ruské společnosti KosMos Ltd. podnikatele Nikolaje Trofimova. Jím dosazené nové představenstvo nakoupilo za veškerý nashromážděný kapitál téměř bezcenné akcie společnosti Drůbež Příšovice.http://www.lidovky.cz/kauza-tunelovani-cs-fondu-soud-obzalovane-osvobodil-pce-/zpravy-domov.aspx?c=A120403_145218_ln_domov_ase Čtyři pachatelé byli odsouzeni již v roce 2001 (pravomocně v roce 2007). Proti Tykačovi a dalším pěti lidem bylo v roce 2006 zahájeno trestní stíháníMašek, František. "Dobře zahraná fraška", Ekonom, 7. 9. 2006. Předtím byli za tuto transakci již odsouzeni jiní čtyři aktéři (nepravomocně v roce 2001, pravomocně v roce 2007)."Tunel CS Fondů uzavřel soud tresty pět a osm let", iDNES.cz via ČTK, 27. 2. 2007 Ohledně Tykače a dalších třech podezřelých bylo stíhání po přezkoumání ze strany Nejvyššího státního zastupitelství v roce 2008 zastaveno se závěrem, že jednání těchto osob v souvislosti s CS Fondy nebylo trestným činem. Zbývající dva podezřelí byli téhož roku obžalováni, ale následně Městským soudem v Praze v roce 2012 osvobozeni.
Peníze z CS Fondů přistály na kontě britské společnosti Swirlglen Limited. Celkem 1,23 miliard korun českých spravoval v minulosti několikrát odsouzený německý finančník Klaus Peter Schimmelpfennig. Ten v lednu 2012 coby svědek u soudu vypověděl, že na pokyny Tykače peníze rozdělil a převedl do dalších offshorových firem v Lichtenštejnsku, na Gibraltaru a v USA a proměnil je do cizích měn, aby je mohl následně převést zpět na obchodní základnu.
V lednu 2013 bylo trestní stíhání Pavla Tykače znovu obnoveno."Miliardář Tykač je znovu stíhán kvůli CS Fondům", Aktuálně.cz via ČTK, 15. 1. 2013 Nové skutečnosti, které vedly k obnovení procesu, představovala ale zejména svědectví pochybných osob, které je v obnoveném řízení následně změnily nebo vypovídat odmítly. Na základě těchto svědectví se policie a státní zastupitelství pokusily Tykačovi dvakrát zajistit majetek. V obou případech bylo soudy takové rozhodnutí shledáno jako nedůvodné a zrušeno. V červenci 2013 mu Policie ČR zajistila majetek v hodnotě 102 miliónů korun jako část z 341 miliónů, které měl Tykač z tohoto podvodu získat.Kreuzigerová, Pavla. "Přečtěte si usnesení, proč policie obstavila majetek miliardáře Tykače", Lidovky.cz, 28. 7. 2013 V srpnu 2013 Vrchní soud v Praze rozhodnutí Policie zrušil jako nezákonné s tím, že „… současný stav dokazování neukazuje na to, že by Tykač obdržel výtěžek z trestné činnosti…“.John, Zdeněk. "Soud pustil Tykače k jeho nemovitostem a penězům", Aktuálně.cz, 14. 8. 2013 V roce 2013 přinesl týdeník Respekt informaci o údajném zmrazení majetku za zhruba 19 miliard korun ze strany švýcarských žalobců. Mělo k tomu dojít v souvislosti s obnovením trestního stíhání v Česku v kauze vytunelovaných CS Fondů. Tykač však jakékoliv zablokování svého majetku popřel s tím, že se jedná o záměrnou či nevědomou snahu na poslední chvíli zabránit uzavření kontraktu mezi Czech Coal a ČEZ o dlouhodobých dodávkách uhlí do Elektrárny Počerady.
Zajímavou stránkou celé věci je i nástup ministryně spravedlnosti Marie Benešové do vlády Jiřího Rusnoka v roce 2013. Ta hned po nástupu na úřad podala dovolání v Tykačův prospěch k Nejvyššímu soudu. I když Benešová, asi zcela oprávněně, tvrdila, že Tykače vůbec nezná. Každopádně však pracovali pro totožnou vládu. Benešová vedla Nejvyšší státní zastupitelství v Brně (během protikorupční akce Čisté ruce premiéra Miloše Zemana) ve stejné době jako Tykač, který byl poradcem ministra financí Ivo Svobody.
V březnu 2015 policie vyšetřování po dvou a půl letech ukončila a s návrhem na podání obžaloby předložila Vrchnímu státnímu zastupitelství v Praze. V prosinci 2015 Vrchní státní zastupitelství v Praze zastavilo trestní stíhání proti Tykačovi. http://www.tyden.cz/rubriky/domaci/tykacovi-obhajci-zastaveni-jsme-cekali-svedci-byli-neverohodni_367129.html Státní zástupce Zdeněk Matula v odůvodnění uvedl, že důkazy svědčící o Tykačově vině nebyly zjištěny.http://iuhli.cz/forbesovske-ohlednuti-tykac-ve-verzi-2014/3/
Působení v energetickém odvětví