Inženýrské a průmyslové stavby neboli IPS byla česká stavební společnost, která se v roce 2000 stala součástí švédského koncernu Skanska.

Historie IPS sahá až do roku 1953, kdy byl založen státní podnik Zemstav, od roku 1961 působící jako Inženýrské a průmyslové stavby. V 70. a 80. letech byly IPS patronátním podnikem Sportovního klubu Slavia, který zastřešoval různé sportovní oddíly, kterým přerozdělovat finanční podporu od IPS. Například v letech 1973–1991 IPS takto sponzorovaly fotbalový oddíl. Zkratka IPS pak byla v letech 1977–1991 součástí názvu klubu. Po Sametové revoluci nebyly IPS spokojeny s tím, jak jednotlivé oddíly firmu prezentovaly, a rozhodly se podporovat jeden sport. Ve fotbalovém oddíle tehdy (po příchodu mecenáše Borise Korbela) panovala vůči IPS nevraživost, a tak se IPS rozhodly podporovat hokejový oddíl.

11. března 1991 stát schválil zakladatelský plán transformující IPS na akciovou společnost, která byla 19. března 1991 pod názvem Inženýrské a průmyslové stavby, a.s. zapsána do obchodního rejstříku.Obchodní rejstřík na justice.cz, IČ 16189400 Stát se následně rozhodl IPS privatizovat prostřednictvím kupónové privatizace.

Většina účastníků kupónové privatizace svěřila své investiční body privatizačním fondům,Michal Mejstřík, The Privatization Process in East-Central Europe: Evolutionary Process of Czech Privatizations, Kluwer Academic Publishers, Norwell, Massachusetts, 1997, strana 158-161 které následně IPS ovládly. V roce 1995 tak v představenstvu společnosti zasedli například generální ředitel České spořitelny Jaroslav Klapal, jeho náměstek Petr Budinský, nebo šéf investiční skupiny PPF Petr Kellner. V červnu 1998 byl oficiální název společnosti změněn na IPS, a.s.

V roce 1999 se manažeři České spořitelny, Komerční banky a Živnobanky rozhodli prodat majoritní podíl v IPS, který držely bankami spravované privatizační fondy. Celkem čtyři společnosti dostaly možnost provést hloubkovou kontrolu (due diligence), nejvyšší nabídku následně podaly Středoevropská Stavební a Skanska. Bankéři chtěli IPS prodat kapitálově silnější Skansce, Luděk Sekyra který stál za StS však proti tomu protestoval. Za jeho zájmy skrytě lobboval i místopředseda parlamentu a ODS Ivan LangerTomáš Syrovátka, Ondřej Šťastný, Langer lobboval v kauze IPS i za svého věřitele, Mladá fronta DNES/iDNES, 2. října 2008 a podnikatel František Mrázek.Jana Klímová, Krystyna Wanatowiczová, Podnikatel Sekyra: Role Mrázka v privatizaci IPS byla okrajová, iDNES 9. října 2008 (rozhovor s Luďkem Sekyrou) Bankéři se nakonec rozhodli vyzvat účastníky k dalšímu kolu podání nabídek, ve kterém o vítězi rozhodovala pouze nabídnutá cena. StS nabídla 262,6 Kč za akcii, o jedno procento víc než Skanska, a podařilo se jí dojednat dvoumiliardový úvěr od Investiční a poštovní banky (IPB) k financování celé transakce. Úvěr však byl pouze na jeden měsíc, nikoliv na předjednaných devět let.

StS se tak stala majoritním vlastníkem IPS a 13. dubna 2000 zvolila Luďka Sekyru předsedou představenstva IPS,Jana Frančíková, Prodej stavebních firem se nedaří, Mladá Fronta DNES, 14. dubna 2000, strana 13 IPB však měla kdykoliv možnost vykonat zástavní právo k akciím. Po vyhlášení nucené správy na IPBMartin Jašminský, Vláda tvrdě zakročila v IPB, Mladá fronta DNES, 17. června 2000, titulní strana a převodu jejích aktiv na ČSOB musela StS akcie IPS odprodat konkurenční Skansce, která 20. července 2000 vyměnila orgány IPS.ČTK, Skanska ovládla dozorčí radu IPS, Mladá fronta DNES, 21. července 2000, strana 12 V červnu 2001 byl název společnosti změněn na IPS Skanska a.s., 1. října 2002 zanikla fúzí se společností Skanska CZ, a.s.

Reference

Kategorie:České stavební firmy Kategorie:Firmy v Praze

Kategorie:Firmy založené roku 1991 Kategorie:Akciové společnosti se sídlem v Česku