Hévíz ( [Hévízské jezero] nebo též [Hévízské lázeňské jezero]) je termální jezero, ležící v Maďarsku na východním okraji města Hévízu v okrese Keszthely v župě Zala asi 8 km od okresního města Keszthely, 36 km od župního města Zalaegerszeg a 220 km od hlavního města Budapešť. Rozměry S rozlohou 4,4 ha (44.000 m²) představuje největší termální jezero v Evropě. Hloubka jezera činí 38 m. Obrys jezera je přibližně oválný.
Chemické složení vody Voda v jezeře obsahuje kationty draslíku, sodíku, amoniaku, vápníku a hořčíku, anionty fluoru, chlóru, bromu, jódu, síry, hydrogenuhličitanový a síranový aniont a organické sloučeniny. Díky přítomnosti radonu je mírně radioaktivní (asi 0,22-0,28 mCi/lSZÁNTÓ Endre: Hévíz, str. 40, poslední odstavec. Nereus Kiadói Bt., 1993, ). Chemické složení vody je zkoumáno od 18. století. Podrobná chemická analýza proběhla poprvé v roce 1952, další v roce 1992SZÁNTÓ Endre: Hévíz, str. 40. Nereus Kiadói Bt., 1993, : SložkaHodnoty naměřené v roce 1952[mg/l]''Hodnoty naměřené v roce 1992[mg/l]'' K+ 6,520 9,600 Na+ 44,670 25,000 NH++ – 0,130 Ca++ 87,730 87,000 Mg++ 37,400 37,000 F− 1,400 1,300 Cl− 25,000 27,000 Br− – 0,120 I− – 0,023 S−− 0,069 2,500 SO4−− 94,620 63,000 HCO3−− 414,870 353,000 HBO2 4,710 - H2SiO2 14,560 19,760 CO2 60,020 36,000 O2 0,360 3,800
Život v jezeře náhled|vlevo|Leknín na hladině jezera Ve vodě žije mnoho bakterií, o nichž se předpokládá, že se podílejí na léčivých účincích vody. Mezi jinými jsou tu sinice a různé druhy aktinobakterií. Micromonospora heviziensis je endemit, vyskytující se pouze v tomto jezeře.
Z vícebuněčných organismů jsou významně zastoupeny například zelené řasy.
Hladina jezera je pokryta všudypřítomnými lekníny z níž nejčastějšími jsou červený leknín, původem z Indie zatímco původní druh Leknín bílý z jezera téměř vymizel ale lze se s ním o to hojněji setkat v odtokovém kanále.
Zdroj vody Voda do jezera vyvěrá v pramenné jeskyni, která se nachází na jeho dně. Zdroj je velmi vydatný, asi 410 litrů za sekundu. Voda v jezeře se tak vymění každých 72 hodin.Prameny jsou v jeskyni dva – na její východní straně vyvěrá do jezera voda o teplotě 26 °C, na západní straně pramení voda o teplotě 41 °C.
Cirkulace vody Voda v jezeře je v neustálém pohybu. Teplá voda ze spodní části jezera stoupá k hladině, zatímco ochlazená voda z povrchu klesá ke dnu. Kromě toho se i díky oválnému tvaru jezera celá vodní masa pomalu otáčí vpravo. Tento dvojí pohyb napomáhá k regulaci teploty vody v jezeře i k distribuci látek ve vodě rozpuštěných.
Odtok vody náhled|Kanál Hévízi-csatorna Voda z jezera vytéká na jeho jižní straně kanálem Hévízi-csatorna, širokým 10-12 m, který po 13 km ústí do řeky Zaly. Termální voda, která jezero opouští, vytváří v kanále jedinečné životní podmínky, unikátní v celé Evropě.
Výzkum jezera První mapa jezera pochází z roku 1769, ale hloubka jezera v ní není určena. V 60. letech 19. století byla hloubka odhadována na 43 m. První potápěčské průzkumy jezera proběhly v roce 1908, bylo však dosaženo hloubky pouze 22 m. Hloubka jezera byla poprvé změřena v roce 1953.
Lázně Lázeňství se zde provozuje od roku 1795. Tehdy byly postaveny první lázeňské budovy u jezera a zřízeno přírodní koupaliště. Lázeňská budova v podobě blízké dnešní byla postavena v roce 1911, rekonstruována byla v roce 1970. 3. března 1986 však její centrální část vyhořela. Obnova byla dokončena roku 1989. Poslední významná rekonstrukce a modernizace lázní se uskutečnila v letech 2000–2002.Voda z jezera má příznivé účinky proti revmatismu a dalším chorobám pohybového aparátu. Používá se i pro pitnou kúru, neboť potlačuje žaludeční potíže. K léčebným účelům se používá také bahno ze dna jezera. Teplota vody v jezeře dosahuje v létě 33-35 °C a v zimě 24-26 °C, což umožňuje celoroční provoz lázní.
Reference
Externí odkazy
Oficiální stránky lázní Hévíz (maďarsky, anglicky, německy, rusky) Heviz Virtuální Prohlídka – Jezero (anglicky) Fotografie z potápění v jezeře, nákresy a mapy (maďarsky)
Kategorie:Jezera v Maďarsku Kategorie:Zala Kategorie:Povodí Sió Kategorie:Lázně v Maďarsku