náhled|Průčelí Uměleckého centra Univerzity Palackého v Olomouci, ve kterém sídlí tři uměnovědné katedry filozofické fakulty (včetně Katedry muzikologie) a dvě uměnovýchovné katedry fakulty pedagogické. Budova byla původně Jezuitským konviktem náhled|Budova Uměleckého centra, pohled z ulice náhled|Pohled do ulice z Uměleckého centra (vlevo), uprostřed je budova Cyrilometodějské teologické fakulty z roku 1675 náhled|Budova Uměleckého centra se nachází na vrcholku městských hradeb náhled|Spodní nádvoří Uměleckého centra s „Židovskou brankou“, která je původní součástí opevnění náhled Katedra muzikologie Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci se věnuje výzkumu a poskytuje vzdělání v oblasti muzikologie (hudební vědy) a uměnovědných studií. Zatímco Filozofická fakulta od svého založení v roce 1576 poskytla vzdělání celé řadě teoretiků umění, historie samostatné Katedry muzikologie se datuje od roku 1946. Historie Prameny hudební tradice na Univerzitě v Olomouci sahají až k datu jejího vzniku v roce 1573. S olomouckým prostředím byl spojen život mnoha významných hudebníků (Jacobus Gallus, Wolfgang Amadeus Mozart, Antonín Dvořák, Gustav Mahler, Jan Kubelík, Ema Destinnová, kteří všichni strávili část života v Olomouci). Přímo mezi absolventy olomoucké univerzity je jak celá řada významných teoretiků umění, (např. Karel Slavíček, autor pojednání o čínské hudbě z první poloviny 18. století, hudební historik Raphael Georg Kiesewetter nebo Rudolf Eitelberger von Edelberg, zakladatel Vídeňské školy dějin umění), tak i mnoho významných skladatelů (např. Pavel Vranický, Arnošt Förchtgott, Pavel Křížkovský, Eduard Schön či Emil Viklický).

Za samotný akt založení Katedry muzikologie se považuje 20. září 1946, kdy byl na Filozofické fakultě zásluhou Roberta Smetany (1904-1988) otevřen Ústav pro hudební vědu a výchovu. V letech 1972 až 1980 byl ústav veden Smetanovým žákem Vladimírem Hudcem (1929 – 2003). Na základě rozhodnutí Ministerstva školství byl dne 1. června roku 1980 Ústav pro hudební vědu a výchovu Filozofické fakulty sloučen s Katedrou hudební výchovy Pedagogické fakulty. Setkání absolventů hudební vědy dne 10. června 1989 vedlo po obnovení Katedry věd o umění Jiřím Stýskalem v roce 1990 také k znovuoživení samostatné Katedry muzikologie na Filozofické fakultě k 1. září 1992. Vedoucím znovuobnovené katedry se stal Jan Vičar (* 1949), který se na této pozici pravidelně střídal s Ivanem Poledňákem (1931 – 2009). Od roku 2012 je vedoucím katedry Lenka Křupková (* 1970).

Personální obsazení

Bývalí členové a absolventi Na Katedře muzikologie FF UP (respektive Ústavu pro hudební vědu a výchovu) působilo značné množství odborníků: Robert Smetana, Vladimír Hudec, Vladimír Gregor, František Kratochvíl, Libor Melkus, Gustav Pivoňka, Josef Schreiber, Luděk Zenkl, Pavel Čotek, Ivan Poledňák, Mikuláš Bek, Miroslav K. Černý, Jiří Fukač, Jaroslav Jiránek, Václav Kučera, Stanislav Tesař, Vladimír Tichý, Jiří Sehnal, Miloš Štědroň, Vlastislav Matoušek. Charakter a vývoj české hudební kultury ovlivnila také řada absolventů Katedry muzikologie FF UP (např. Leo Jehne, Michal Chrobák, Jan Kapusta, Pavel Klapil, Jiří Pavlica, Stanislav Pecháček).

Současní členové katedry

stav k roku 2014 Doc. PhDr. Lenka Křupková, Ph.D. (vedoucí katedry, garant oboru muzikologie) Mgr. et Mgr. Martina Stratilková, Ph.D. (zástupce vedoucí katedry, odborný asistent) Mgr. Petr Lyko, Ph.D. (vědecký tajemník, odborný asistent) Mgr. Jan Blüml, Ph.D. (tajemník katedry, odborný asistent) Prof. PhDr. Jan Vičar, CSc. (profesor) Prof. PhDr. Alena Burešová, CSc. (emeritní profesor) Prof. PhDr. Jiří Sehnal, CSc. (emeritní profesor) Doc. PhDr. Jiří Kopecký, Ph.D. (docent) Doc. PhDr. Eva Vičarová, Ph.D. (docent, garant oboru Uměnovědná studia) MgA. Marek Keprt, Ph.D. (odborný asistent) PhDr. Ingrid Silná, Ph.D. (odborný asistent) Mgr. Alice Ondrejková, Ph.D. (vědecký pracovník)

Aktivity Široké škále aktivit rozvíjených na Katedře muzikologie dominuje vědecká a výzkumná činnost. Důležitou složkou vědeckého života jsou konference, na kterých jsou prezentovány aktuální výstupy jednotlivých badatelských projektů. Katedra ve své historii organizovala, popřípadě se podílela na organizaci mnoha konferencí. Z dějin „starého“ Ústavu pro hudební vědu a výchovu je přikládán jistý význam konferencím Václavkova Olomouc (pojmenovaných dle Bedřicha Václavka) a konferencím o hudební výchově a hudební sociologii probíhajících v šedesátých letech minulého století. V „moderní“ historii Katedry muzikologie FF UP se stalo tradicí pořádat pravidelně jednou do roka (koncem podzimu) konferenci věnovanou dlouhodobým výzkumným záměrům katedry (v současnosti pod názvem Hudba v Olomouci a na Střední Moravě, v minulosti například Kritické edice hudebních památek). Katedra se však podílí také na organizaci nepravidelných konferencí, veřejných přednášek a seminářů (v roce 2010 například konference Zdeněk Fibich, středoevropský skladatel konce 19. století).

Pozornost výzkumných a vědeckých pracovníků se soustřeďuje na hudební regionalistiku, kritiku a edici hudebních pramenů, varhanářství a realizaci monografií o významných postavách hudebního světa. Výzkumné projekty doktorandů přinášejí také další tematické okruhy (Jazz, Art Rock, filmová hudba, analýzy klavírních skladeb, apod.). 

Z grantových projektů, do kterých byla Katedra zapojena, patří: Korespondence Vítězslava Nováka v letech 1890-1905 (2001/2004 – projekt GAČRu, řešitelka Lenka Křupková) Příprava kombinovaného studia muzikologie (2004/2005 – rozvojový projekt MŠMT, řešitelka Lenka Křupková) FRVŠ 2005 (řešitel Ivan Poledňák) Korespondence Vítězslava Nováka v letech 1906-1949 (2006/2007 – projekt GAČRu, řešitelka Lenka Křupková) Příprava programu Uměnovědná studia (2007 – rozvojový projekt MŠMT, řešitelka Lenka Křupková) Opery Zdeňka Fibicha z devadesátých let 19. století (2008 – projekt GAČRu, řešitel Jiří Kopecký) Morava a svět: Umění v otevřeném multikulturním prostoru (Výzkumný záměr MŠMT 2007-2013).

S vědeckou a výzkumnou činností úzce souvisí také spolupráce se zahraničními subjekty. V letech 1995-1998 byla Katedra muzikologie zapojena do programu Music Media Training Programme For the Czech Republic. Mezi roky 1997 a 2001 členové katedry spolupracovali na mezinárodním výzkumu v rámci projektu Musical Life in Europe, 1600-1900. Od roku 1997 katedra spolupracuje se Saint Cloud State University na projektu výměnných studijních pobytů Art and Music in the Czech Republic.

V rámci různých školících a výzkumných projektů navázala Katedra muzikologie spolupráci s řadou zahraničních univerzit: Royal Holloway College of University of London in Egham University of Bristol University of Durham Kobenhavn Universitet Hochschule für Musik und Darstellende Kunst in Wien Universität Wien Humboldt-Universität zu Berlin University in Belfort National University of Ireland in Maynooth

Na Katedře působila také řada zahraničních výzkumných a pedagogických pracovníků (např. Ph.D. Charles Ansbacher, Prof. Dr. Michael Beckerman – University of S. Barbara; Greg Hurworth, Ph.D. – Monash University; Prof. Ph.D. Thomas Christensen – University of Iowa; Prof. Dr. Jobst Fricke – Universität Köln/Rhein; Prof. Ph.D. Kenton Frohrip – St. Cloud State University; Prof. Dr. David Levy – Wake Forest University; Prof. Ph.D. Graham Melville-Mason – BBC; Ph.D. Scott L. Miller – St. Cloud State University; Prof. Ph.D. Christopher Shultis – University of New Mexico; a další).

V oblasti vysokoškolského studia nabízí Katedra muzikologie komplexní vzdělání na všech akademických stupních v oboru muzikologie a na bakalářském stupni v oboru uměnovědná studia.

Katedra také organizuje pravidelné koncerty, veřejné přednášky a semináře. Od roku 2009 pořádá mezinárodní festival soudobé hudby MusicOlomouc.

Prostory Původně sídlila Katedra muzikologie FF UP v prvním patře rektorátu Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci na Křížkovského ulici (součástí Ústavu pro hudební vědu a výchovu byl také filmový sál, kde v roce 1949 vzniklo Divadlo hudby). V roce 2002 získala nové prostory v druhém patře nově zrekonstruovaného bývalého jezuitského konviktu na Univerzitní ulici. Katedra spravuje celkem 16 pracoven (počítačovou laboratoř, dvě velké a jednu malou posluchárnu, tři zvukotěsná studia, knihovnu a archiv, kapli a další kancelářské a pracovní místnosti). Publikační činnost monografie Bek, Mikuláš: Vybrané problémy hudební sociologie. 1. vyd. Olomouc. Vydavatelství Univerzity Palackého 1993. 96 s. Burešová, Alena: Pavel Bořkovec. Olomouc. Votobia 1995, 224 s. Burešová, Alena: Cantus Iuventutis. 1. vyd. Olomouc. Vydavatelství Univerzity Palackého 2002. 140 s. Černý, Miroslav K.: Hudba antických kultur. 1. vyd. Olomouc. Vydavatelství Univerzity Palackého 1995. 181 s. Černý, Miroslav K.: Kapitoly z metodologie hudební vědy. 1. vyd. Olomouc. Vydavatelství Univerzity Palackého 1998. 103 s. Černý, Miroslav K.: Nástin vývoje symfonie. 1. vyd. Olomouc. Vydavatelství Univerzity Palackého 2002. Dohnalová, Lenka: Estetické modely evropské elektroakustické hudby a elektroakustická hudba v ČR. Praha Univerzita Karlova: Pedagogická fakulta 2001. 234 s. Havelka, František: Muzikolog a počítač (Úvod do studia počítačové editace hudby). Olomouc. Vydavatelství Univerzity Palackého 1998. 120 s. Hudec, Vladimír: Zdeněk Fibich. Tematický katalog. Editio Bärenreiter, Praha, 2001, 850 s., Jiránek, Jaroslav: Hudební sémantika a sémiotika. 1. vyd. Olomouc. Vydavatelství Univerzity Palackého 1996. 139 s. Jiránek, Jaroslav: Zdeněk Fibich. Druhé, přepracované vyd. Praha. AMU 2000. 307 s. Jurková, Zuzana: Kapitoly o mimoevropské hudbě. 1. vyd. Olomouc. Vydavatelství Univerzity Palackého 1996, 73 s. . Druhé, doplněné a opravené vydání Olomouc, Vydavatelství Univerzity Palackého, 2001. 107 s. . Křupková, Lenka: Studie ze života a díla Vítězslava Nováka. 1. vyd. Olomouc. Vydavatelství Univerzity Palackého 2006, 224 s. . Navrátil, Miloslav Dějiny hudby. Přehled evropských dějin hudby (rozšířené vydání). Olomouc. Votobia 2003. 367 s. Poledňák, Ivan; Fukač, Jiří: Úvod do studia hudební vědy. Olomouc. Vydavatelství Univerzity Palackého 1995. 146 s. . Druhé, doplněné a opravené vydání Olomouc, Vydavatelství Univerzity Palackého, 2001. 260 s. . Poledňák, Ivan: Úvod do problematiky hudby jazzového okruhu. Olomouc. Vydavatelství Univerzity Palackého 2000. 231 s. Poledňák, Ivan: Vášeň rozumu. Skladatel Jan Klusák – člověk, osobnost, tvůrce. Olomouc. Vydavatelství Univerzity Palackého 2004. 414 s. Poledňák, Ivan et ali: Proměny hudby v měnícím se světě. Olomouc. Vydavatelství Univerzity Palackého 2007. 352 s. Sehnal, Jiří: Pavel Josef Vejvanovký a biskupská kapela v Kroměříži. Kroměříž, Muzeum Kroměřížska 1993. 112 s. . Sehnal, Jiří: Musik des 17. Jahrhunderts und Pavel Vejvanovský. Red. J. Sehnal. Brno 1994. . Sehnal, Jiří: Caroli de Liechtenstein – Castelcorno episcopi Olomucensis operum artis musicae collectio Cremsirii reservata. Composuerunt Sehnal J. et Pešková J. Pragae 1998. 979 s. Artis musicae antiquioris catalogorum series Vol. V/1 – 2. , . Sehnal, Jiří: Barokní varhanářství na Moravě. Díl 1. Varhanáři. Brno 2003. 171 s., Sehnal, Jiří: Barokní varhanářství na Moravě. Díl II. Varhany. Brno 2004, 293 s., Sehnal, Jiří; Vysloužil, Jiří: Dějiny hudby na Moravě. Vlastivěda moravská – nová řada, sv. 12. Brno 2001. 311 s. Vičarová, Eva: Rakouská vojenská hudba v 19. století a Olomouc. Univerzita Palackého v Olomouci, Olomouc 2002. 178 s. Vičar, Jan: Hudební kritika a popularizace hudby. 1. vyd. Praha, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy – Koniasch Latin Press 1997. 184 s. Vičar, Jan: Imprints: Essays on Czech Music and Aesthetics. Vydavatelství Univerzity Palackého Olomouc (), Togga Praha (), 2005. 251 s. Vičar, Jan; Dykast, Roman Hudební estetika. Praha. Akademie múzických umění 1998. 184 s. spisem Jiřího Sehnala Varhany na Moravě.