Parní lokomotiva E 3/3 přezdívaná Tigerli (tygřík) byla vyráběna ve Švýcarku společností Lokomotiv- und Maschinenfabrik Winterthur (SLM) v letech 1902–1915, kdy bylo vyrobeno celkem 83 kusů se sériovými čísly 8451-8533. Lokomotivy byly ve službě až do roku 1960.
Přezdívku Tigerli – tygřík získala lokomotiva pro barevné provedení – černý kotel se žlutým nebo mosazným lemováním.
Historie Vývoj prototypu byl zahájen již v roce 1896 podle požadavku SCB (Schweiz. Centralbahn), později JS (Jura–Simplon-Bahn) a uveden do provozu v roce 1901. Důvodem stavby těchto lokomotiv byla potřeba vybavení stanic a nádraží výkonným strojem pro posunovací službu schopným i traťového provozu. Jenom bývalé soukromé společnosti, NOB (Nord–Ost-Bahn), SCB (Schweiz. Centralbahn) a JS (Jura–Simplon-Bahn), převzaly do služby 61 kusů těchto lokomotiv určených pro posun v letech 1902–1903. V době nedostatku uhlí v době 2. světové války byly z této řady dva stroje E 3/3 8521 a 8522 přestavěny na vyvíjení páry pomocí elektrické energie. Tyto dvě lokomotivy se přestavbou staly závislými na trakci, zatímco ostatní lokomotivy E 3/3 zůstaly trakčně nezávislými. Lokomotiva E 3/3 byla určena hlavně pro posun ale byla používána i pro traťovou službu. Po vyřazení ze služby u SBB v roce 1960 byly některé lokomotivy převedeny do služby u soukromých společností nebo jako posunovací v průmyslových závodech. Některé lokomotivy se dochovaly jako historické a schopné provozu.
Vývoj lokomotiv + pořadové číslo rok úpravy / změny 8459 — snížení výhřevné plochy 8471 — zesílení rámu, doplnění brzdového systému Westinghouse, zvýšení hmotnosti o 1,4 tuny 8480 — zvětšení rozvoru z 3120 mm na 3320 mm, odstraněn zadní převis, prodloužení kotle a kabiny 8486 — doplnění předních stupaček a madel pro posunovače, postupně doplněny i na starší výrobní čísla — 1907 doplnění excentrických ručních pák ovládání brzd na zadním a středním dvojkolí, celkem 8 brzdových špalků, postupně doplněny i na starší výrobní čísla 8471-8481, 8494, 8495, 8511-8518, 8526, 8528, 8529 byly vybaveny brzdou Westinghouse, další výrobní čísla bez působení na hnací dvojkolí 8519-8523 — vybaveny brzdovým regulátorem 8459, 8460, 8471-8481, 8488-8495, 8503-8505, 8513, 8524, 8525, 8528, 8529 — vybaveny Haslerovým rychloměrem (7 kusů poskytuje Klose), určeny pro službu na tratích s rychlostí 50 km/hod — 1935 prováděny úpravy pro zjednodušenou obsluhu stroje (pouze strojvedoucí), zdvojený ovladač brzd, zdvojené ovládání pískování, zdvojený regulátor
Všechny stroje byly vybaveny zařízením pro parní vytápění, ručními pískovači pro jízdu vpřed s pískováním před hnací dvojkolí. Řada těchto lokomotiv byla během 2. světové války upravena na spalování acetylenu, ale tato úprava byla následně odstraněna. Lokomotivy dodávané do roku 1915 byly vyváženy tak, aby bylo možno využít povoleného hmotnostního zatížení spřažených dvojkolí pro lepší výsledky v těžké posunovací službě.
Údržba Vzhledem k velkému počtu strojů a celoplošného nasazení byla údržba rozdělena následovně: + oblast pořadové číslo lokomotivy místo údržby I 8456–8462, 8491–8493, 8503–8505, 8524, 8525 Yverdon-les-Bains II 8451–8455, 8463–8470, 8482–8488, 8496-8500, 8506–8513 Olten III 8471–8475, 8489–8490, 8514–8518, 8526-8527, 8531–8533 Zürich IV 8476–8481, 8494–8495, 8528–8530 Rorschach V 8501, 8502, 8519–8523 Bellinzona
Služba č. 8478–8481, 8519, 8520 Basel-St. Johann se zvýšeným obsahu uhláku až na úroveň střechy kabiny č. 8477, 8488 ST (Sursee-Triengen), vyřazeny č. 8479, 8522 ST (Sursee-Triengen), v příležitostném historickém provozu
Odkazy
Literatura Alfred Moser, "75 let Triengen Sursee železnice", oficiální pamětní publikace, Daniel Zumbühl, Verlag Ernst B. Leutwiler, Curych, 1987
Související články Lokomotiva SBB E 3/3 (hybridní) Značení švýcarských lokomotiv
Externí odkazy
Švýcarské železnice: Sursee - Triengen Bahn Parní dráha Sursee - Triengen Železniční foto archiv: E 3/3 8521 Vapeur Val-de-Travers "Tigerli" Parní lokomotiva E 3/3 8532 Projekt "Tigerli"
Kategorie:Parní lokomotivy ve Švýcarsku