Třešť

Třešť (rod ženský, genitiv sg. Třešti, Triesch) je město v okrese Jihlava v Kraji Vysočina, nacházející se na západě Moravy. Leží na Třešťském potoce, který je pravostranným přítokem řeky Jihlavy, 13,6 kilometru jihozápadně od statutárního města Jihlavy a 11,5 kilometru severoseverovýchodně od Telče. Nadmořská výška města se pohybuje mezi 540 metrů (Třešťský potok) a 600 metrů (u zámku). Je to druhé největší město v okrese Jihlava.

Počátky města, v němž žije obyvatel, sahají až do 13. století. První písemná zmínka pochází z roku 1349. Třešť je dnes známá především díky svým betlémům. Historické jádro je městskou památkovou zónou.

Název Název se vyvíjel od varianty Triesc (1349), Trzest (1355), Trzyestye, Trziestye a Trzest (1358), Trzesty (1385), Trzesczy (1406), z Strzesstye (1447), Třešczi (1490), Trzesstcze (1493), Trzesst (1513), z Trzesscze (1528), Trisch (1555), na Trzesstij (1571), na Tržessti (1593), Tržesstie (1596), Drisch a Tresst (1633), Triesch (1678, 1718, 1720), Trisch (1751), Triesch a Třešt (1846), Triesch a Třešť (1872) až k podobě Třešť v letech 1881 a 1924. Původ místního jména má dva výklady, buď vychází ze slova třtina a znamenalo místo, kde roste třtina, nebo je odvozeno od osobního jména Třěšek či jeho zdrobněliny Třěs. Židovský název města v jidiš zní טריטש.

Historie vlevo|náhled|Farní kostel sv. Martina vlevo|náhled|Třešťský zámek K založení farní vsi Třešť ležící na obchodních cestách do Humpolce a Lovětína došlo ve 13. století a v tomto období byl také postaven farní kostel svatého Martina. První písemná zmínka přímo o Třešti v moravských pozemkových knihách v Brně je ale až z roku 1349. V roce 1355 prodal Záviš z Třeště panství Štěpánovi z Březnice a ten svůj majetek v roce 1358 prodal markraběti Janu Jindřichovi, který jej ještě v témže roce prodal Jaroslavovi ze Šternberka. Těžba stříbra v Jezdovicích začala v roce 1391. V roce 1402 se rod Šternberků z Třeště zúčastnil nájezdu na nedalekou Jihlavu. Po vyhnání Židů z Jihlavy jim panovnický rod v roce 1424 povolil usadit se v Třešti. Zdejší židovský hřbitov byl založen v 15. století.

Od roku 1464 je Třešť označována jako městečko. V roce 1493 panství Třešť od Šternberků získali Vencelíkové z Vrchovišť. Třešťská tvrz, doložená od roku 1513, byla postavena za jejich správy a již v roce 1586 přeměněna na čtyřkřídlý renesanční zámek. Po bitvě na Bílé hoře byl majetek Vencelíků zkonfiskován a v roce 1626 prodán korutanské větvi rodu Herbersteinů. S krátkou přestávkou v letech 1657–1669, kdy panství vlastnil dolnorakouský rod Geyerů z Edelbachů a zámek prošel v roce 1660 barokní rekonstrukcí, jej opět získala rakouská větev rodu Herbersteinů.

V roce 1686 bylo v Třešti zřízeno židovské ghetto a v roce 1693 byla postavena synagoga.

V roce 1793 vypukl požár, který zničil některé části města. V roce 1802 začala tradice výroby vánočních jesliček v Třešti. Zpočátku se betlémy stavěly z malované papírmaše, od roku 1860 pak převážně dřevěné betlémy.

Roku 1872 byla v Třešti založena první česká měšťanská škola na Moravě a v roce 1901 byla Třešť povýšena na město. Na konci druhé světové války zde došlo k povstání (probíhalo 5. května až 7. května 1945), které bylo potlačeno oddílem SS a poté bylo popraveno 57 zdejších občanů.

Místními částmi Třeště se k 1. dubnu 1980 stala Buková.

Majitelé panství Třešť:

1358–1493 Šternberkové 1493–1626 Vencelíkové z Vrchovišť 1626–1657 Herbersteinové z Korutan 1657–1669 Gayerové z Edelbachu 1669–1831 Herbersteinové z rakouské linie 1831–1844 panství pod úřední správou 1844–1945 Sternbachové

V letech 2006–2010 působil jako starosta Vladislav Nechvátal, od roku 2010 tuto funkci vykonává Vladislav Hynk.

Pověst o založení města

Přírodní poměry vlevo|náhled|Velký Špičák Nachází se šestnáct kilometrů jihozápadně od Jihlavy, 8,5 kilometru západně od Stonařova, třináct kilometrů severně od Telče a 7,5 kilometru jihovýchodně od Batelova. Geomorfologicky je oblast součástí Česko-moravské subprovincie, konkrétně Křižanovské vrchoviny a jejího podcelku Brtnická vrchovina, v jejíž rámci spadá pod geomorfologický okrsek Otínská pahorkatina. Průměrná nadmořská výška činí 545 metrů. Nejvyšší bod, Špičák (733 metrů), leží severně od města. Západně od města stojí Trojanův kopec (607 metrů), Lovětínský vrch (617 metrů) a Kaz (638 metrů), severně pak Malý Špičák (673 metrů) a Velké Javoří (678 metrů), východně pak Jelení skok (658 metrů) a Mistrovský kopec (699 metrů) a jižně Jelení hora (653 metrů).

Městem protéká Třešťský potok, na jeho toku v jižní částí města se rozkládá Vaňovský rybník, do něhož z východu přitéká bezejmenný potok, na němž se nacházejí Střelecký rybník a rybník Vymvejr. Do Vaňovského rybníka ze západu přitéká potok Valcha posílený o vodu rybníků Valcha a Korečník. Do Třešťského potoka v severní části města zprava vlévá bezejmenný potok, na němž leží soustava rybníků – Horní, Střední a Dolní Obora, Komora a Stupník. Severní okraj katastru zasahuje Jezdovický rybník, jímž protéká Třešťský potok. Západní okraj katastru míjí Sovův potok s rybníkem Sovovka. Jihovýchodní částí katastru protéká Lovecký potok, na němž se nacházejí rybníky Jezírko, Stonařovský rybník, Radkovec, Lovětínský rybník, Okrouhlice, Duchák a Petrchák.

Na katastru Třeště se nachází národní přírodní rezervace Velký Špičák s ochranou původní dřevinné skladby lesa a přírodní památka Rybníky V Pouštích. V Třešti a jejím blízkém okolí se nachází řada památných stromů – 40metrový Buk nad myslivnou (stáří 200 let), kde roste i stromořadí 11 douglasek tisolistých Další čtyři douglasky (Douglasky u křížku) rostou v lesním porostu 700 metrů jihovýchodně od kóty Špičák. 33metrová douglaska stojí 100 metrů od rybníka Radkovec v lesním komplexu Pouště, kde se nachází i 29členné stromořadí dubu letního. Ty v počtu 24 kusů rostou i po levé straně silnice z Jezdovic do Třeště. Východně od silnice Třešť-Stonařov kolem městského vodojemu k lesnímu porostu pod Jelením skokem stojí stromořadí 20 dubů letních a zimních. Mezi benzinovou stanicí severovýchodně k vrchu Špičák a křižovatkou lesních cest roste alej 179 stromů, mezi nimiž jsou zastoupeny duby zimní, letní a červený a habr obecný. Dvě jedle bělokoré rostou v lesním porostu na severním břehu Lovětínského rybníka na Pouštích. Lípa malolistá stojí na nádvoří Agrozetu. 25metrová lípa velkolistá roste u křížku proti zemědělskému družstvu u silnice na Čenkov. Ve stromořadí východně od zámeckého parku se nachází 31metrová lípa velkolistá zvaná „u Ovčačky“. Stromořadí na Křížové cestě čítá 10 stromů – lípa velkolistá, lípa malolistá a bříza bělokorá. 45metrový smrk ztepilý roste na rozcestí lesních cest k Otovu Dvoru a na Špičák, další smrk se nachází u rybníka blízko Otova Dvoru, za nímž na rozmezí katastru stojí „Smrk na Šumperku“.

Obyvatelstvo K roku 1819 čítala Třešť 3 190 obyvatel, z toho cca 700 židů. Podle sčítání 1930 zde žilo v 750 domech 5 012 obyvatel. 4 900 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 37 k německé. Žilo zde 4 569 římských katolíků, 71 evangelíků, 64 příslušníků Církve československé husitské a 5 židů.

Městská správa a politika Členění, členství ve sdruženích Město se člení na čtyři místní části – Buková, Čenkov, Salavice a Třešť, které leží na čtyřech katastrálních územích (pojmenovaných „Buková u Třešti“, „Čenkov u Třešti“, „Salavice“ a „Třešť“) a má deset základních sídelních jednotek – Buková, Čenkov a Salavice a na katastrálním území Třešť se nachází Na pískách, Špičák, Třešť-střed, U Česalíka, U Váňovského rybníka, Za tratí a Zámek.

Dříve se Třešť členila na dvě čtvrti: vlastní Třešť a Nové Domy, a na místě východní části dnešní Fritzovy ulice se nacházela osada Nikerak.

Od 1. dubna 1980 do 31. prosince 1991 k městu patřily i Jezdovice, od 1. ledna 1986 do 27. února 1990 Růžená a od 1. ledna 1986 do 31. prosince 1991 také Panenská Rozsíčka a Třeštice.

Třešť je členem mikroregionu Třešťsko a místní akční skupiny Třešťsko.

Zastupitelstvo a starosta Město má 21členné zastupitelstvo, v čele 7členné rady stojí starosta Vladislav Hynk. ObdobíVoličiÚčast v %MandátyVýsledkyStarosta2002–2006471847,94215 KSČM 4 Sdružení nezávislých 4 KDU-ČSL 3 ODS 3 Nezávislí 2002 2 ČSSDVladislav Nechvátal2006–2010477247,42215 ODS 5 KDU-ČSL 5 ČSSD 3 KSČM 3 Nezávislí kandidáti 2006 1 STRANA ROVNOST ŠANCÍVladislav Nechvátal2010–2014475348,77217 KDU-ČSL 3 ČSSD 3 Nezávislí 2010 3 ODS 3 KSČM 2 SNK Evropští demokratéVladislav Hynk2014–2018475649,47219 KDU-ČSL 3 Nestraníci 3 Nová volba pro Třešť 2 ČSSD 2 KSČM 2 ODSVladislav Hynk2018–20224 68643,702111 KDU-ČSL 5 Nestraníci 3 ODS 2 KSČMVladislav Hynk2022–20264 49850,62219 KDU-ČSL 9 Nestraníci 2 ODS 1 KSČMVladislav Hynk

Městské symboly Znak města je historický, vlajka byla městu udělena rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 18. listopadu 1998. Historický znak města Třeště je tvořen stříbrným jednorožcem na modrém štítu. List vlajky tvoří modrá žerďová čtvercová část s bílým jednorožcem ve skoku a bílá vlající část. Poměr šířky k délce listu je 2:3.

Hospodářství a doprava Mezi nejvýznamnější průmyslová odvětví v Třešti patří textilní výroba, stavební, strojírenský, dřevozpracující a dříve také nábytkářský průmysl. Ve městě jsou vyráběny uniformy papežské švýcarské gardy. Mezi nejznámější firmy patří VÝVOJ, oděvní družstvo v Třešti a společnosti rodiny Podzimků – Podzimek a synové s.r.o., Strojírny Podzimek, s.r.o., Podlahy Podzimek s.r.o. a Dřevovýroba Podzimek s.r.o. Zdravotnické služby poskytuje Poliklinika Třešť, spol. s r.o.

Třeští prochází silnice II. třídy č. 402 z Batelova do Stonařova a č. 406 z Kostelce do Telče a komunikace III. třídy č. 4066 do Stajiště, č. 4065 do Čenkova a železniční trať č. 227 z Kostelce do Slavonic. Dopravní obslužnost zajišťují dopravci ICOM transport, AZ BUS & TIR PRAHA, ČSAD Jindřichův Hradec a České dráhy. Autobusy jezdí ve směrech Praha, Jihlava, Třebíč, Telč, Slavonice, Jemnice, Moravské Budějovice, Znojmo, Dačice, Jindřichův Hradec, Mrákotín, Studená, Opatov, Růžená, Počátky a Kněžice. a vlaky ve směrech Kostelec a Slavonice. Obcí prochází cyklistické trasy č. 16 z Jezdovic do Čenkova, č. 5129 do Jezdovic, č. 5090 na Špičák, č. 5093 na Šibeniční vrch, č. 5091 do Panenské Rozsíčky, modře značená turistická trasa a Naučná stezka Špičák.

Školství, kultura a sport Mateřská škola Třešť má osm tříd, v roce 2014 do ní chodilo 216 dětí. Základní škola Třešť je příspěvková organizace města Třešť. Ve školním roce 2013/2014 měla 25 tříd pro 562 žáků. Dojíždějí sem děti z místních částí Třeště – Čenkova, Bukové, Salavic, i okolních obcí Třeštice, Doupě, Hodice, Jezdovice, místních částí Pavlova (Stajiště a Bezděkov) a Panenské Rozsíčky a Růžené. Město zřizuje rovněž dům dětí a mládeže a základní uměleckou školu. Střední odbornou školu a Střední odborné učiliště Třešť zřizuje Kraj Vysočina. Vyučují se zde maturitní obory Ekologie a životní prostředí a Zahradnictví, na středním odborném učilišti truhlář, řezník-uzenář, cukrář, kuchař-číšník, zahradník a na odborném učilišti cukrářská výroba, kuchařské činnosti, květinářské a aranžérské činnosti, pečovatelské služby, řeznická a uzenářská výroba, truhlářská a čalounická výroba a zednické činnosti. Z učebních oborů lze pokračovat v dvouletém nástavbovém studiu oborů podnikání, potravinářský průmysl a nábytkářská a dřevařská výroba.