Spojené státy americké ( – odtud zkratka USA), zkráceným názvem Spojené státy, jsou stát ležící převážně v Severní Americe. Sousedící státy hraničí na severu s Kanadou a na jihu s Mexikem, přičemž na severozápadě se nachází poloexkláva Aljaška a v Tichém oceánu souostroví Havaj. Spojené státy také uplatňují svrchovanost nad pěti hlavními ostrovními územími a různými neobydlenými ostrovy v Oceánii a Karibiku. Západu země dominují vysoké horské oblasti, středu velké centrální roviny a východu náhorní plošina. Podnebí se velmi liší, obecně směrem na jih je tepleji a směrem na západ, až k západnímu pobřeží je sušeji. USA se skládají z 50 států a federálního hlavního města Washingtonu D. C., na ploše 9,8 milionu km² žije skoro 342 milionů obyvatel, což z nich činí třetí nejrozlehlejší a třetí nejlidnatější zemi na světě. Největším městem je New York, mezi další velká města patří Los Angeles, Chicago, Houston a Filadelfie. Etnicky jsou velmi rozmanité, úředním jazykem je angličtina, ke křesťanství se hlásí 65 % obyvatel, 2 % k judaismu a 24 % obyvatel je bez vyznání.
Paleoindiáni poprvé migrovali ze severní Asie do Severní Ameriky před nejméně 15 000 lety a vytvořili různé civilizace. Španělská kolonizace založila v roce 1513 Španělskou Floridu, první evropskou kolonii na území dnešních kontinentálních Spojených států. Britská kolonizace následovala v roce 1607 osídlením Virginie, první z třinácti kolonií. Otroctví Afričanů bylo v roce 1770 praktikováno ve všech koloniích a poskytovalo většinu pracovní síly pro plantážní hospodářství jižních kolonií. Střety s britskou korunou začaly jako občanské protesty proti nezákonnosti daní bez zastoupení v parlamentu a odepření dalších anglických práv. Tyto události vyústily v americkou revoluci, která vedla k vyhlášení nezávislosti a vzniku společnosti založené na univerzálních právech. Vítězství ve válce za nezávislost v letech 1775–1783 přineslo mezinárodní uznání suverenity USA a podnítilo expanzi na západ, což vedlo k dalšímu vyvlastňování původních obyvatel. Jak se do Unie připojovalo stále více států, rozdělení Severu a Jihu v otázce otroctví vedlo 11 jižních států k pokusu o odtržení a spojení do Konfederovaných států amerických, které bojovaly proti Unii zbývajících států v americké občanské válce v letech 1861–1865.
Po vítězství a znovusjednocení Spojených států bylo otroctví na celostátní úrovni zrušeno. Do roku 1900 se země etablovala jako velmoc, což se potvrdilo po jejím zapojení do první světové války. Po japonském útoku na Pearl Harbor v roce 1941 vstoupily USA do druhé světové války. Její následky vedly k tomu, že se USA a Sovětský svaz staly rivalskými supervelmocemi, které během studené války soupeřily o ideologickou dominanci a mezinárodní vliv. Rozpad Sovětského svazu v roce 1991 ukončil studenou válku a Spojené státy se staly jedinou supervelmocí na světě. Po teroristických útocích z 11. září 2001 Spojené státy zahájily válku proti terorismu a napadly Afghánistán a Irák. Od té doby provedly řadu zahraničních intervencí.
Spojené státy americké jsou federativní prezidentskou republikou, hlavou státu i hlavou vlády je prezident, zákonodárnou moc má dvoukomorový Kongres. Kromě toho má 574 indiánských kmenů suverénní práva a existuje 326 indiánských rezervací. Od 50. let 19. století dominují americké politice Demokratická a Republikánská strana. Americké ideály a hodnoty vycházejí z demokratické tradice inspirované americkým osvícenstvím. USA jsou rozvinutou zemí, která zaujímá přední místo v oblasti ekonomické konkurenceschopnosti, inovací a vysokoškolského vzdělávání. Jejich ekonomika, která představuje více než čtvrtinu nominálního globálního hrubého domácího produktu, je od roku 1890 největší na světě. USA jsou nejbohatší zemí s nejvyšším disponibilním příjmem na obyvatele mezi členy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, i když nerovnost v bohatství je zde velmi výrazná. V indexu lidského rozvoje se umístily na 17. místě. Patří mezi 17 megadiverzitních zemí světa, jsou domovem mnoha endemických druhů. Kultura USA, formovaná staletími imigrace, je rozmanitá a má globální vliv. Tato země, která se podílí více než třetinou na celosvětových vojenských výdajích, je obecně považována za zemi s nejmocnějšími ozbrojenými silami na světě a byla první, která vyvinula jaderné zbraně. Jako člen mnoha mezinárodních organizací, včetně Rady bezpečnosti Organizace spojených národů, hrají Spojené státy významnou roli v globálních politických, kulturních, ekonomických a vojenských záležitostech.
Etymologie náhled|Deklarace nezávislosti Původ pojmu Amerika je znám: V roce 1507 vyrobil německý kartograf Martin Waldseemüller mapu světa, na níž na počest italského objevitele a kartografa Ameriga Vespucciho (latinsky Americus Vespucius) označil země západní polokoule „Amerika“. Zvolil Vespucciho a nikoli Kryštofa Kolumba, který doplul k americkým břehům dříve, neboť Vespucci si na rozdíl od Kolumba uvědomil, že je na novém kontinentě, kdežto Kolumbus se domníval, že dorazil do Asie. Sám Vespucci nazýval nový kontinent „Nový svět“.
První užití pojmu “Spojené státy americké” je doloženo v dopise z 2. ledna 1776, který napsal irský generál americké revoluční armády Stephen Moylan asistentovi George Washingtona Josephu Reedovi. Ve veřejném textu se pojem prvně objevil v anonymní eseji v novinách The Virginia Gazette, jež vycházely ve Williamsburgu. Článek vyšel 6. dubna 1776. V právně závazném textu se název objevil v druhém návrhu Článků konfederace a trvalé unie, který připravil John Dickinson. Návrh vyhotovil k 17. červnu 1776 a uvádělo se v něm: “Jméno této konfederace je Spojené státy americké“. V červnu 1776 také Thomas Jefferson napsal pojem “Spojené státy americké” velkými písmeny do nadpisu originálního hrubého návrhu Deklarace nezávislosti.
Běžně se užívá též krátká verze názvu „Spojené státy“, anglická zkratka „USA“ v anglické i české výslovnosti (logický český ekvivalent SSA proti tomu zaveden není) či pojem „Amerika“. V 18. století se užívalo též pojmu „Columbia“, který odkazoval k objeviteli kontinentu Kryštofu Kolumbovi. Tento pojem, spíše literární, časem vymizel, ale je zachován v označení federálního území (de facto hlavního města) „District of Columbia“.
V angličtině se pojem United States nejprve užíval v množném čísle („United States are…“). Po občanské válce se začal používat v čísle jednotném („United States is…“), aby bylo zdůrazněno, že jde o nerozbornou jednotku. V češtině se ale tato verze neprosadila a užívá se nadále plurál („Spojené státy jsou…“).
U přídavného jména „americký“ převážil v češtině význam „vztahující se ke Spojeným státům“, ačkoli pojem může značit i „vztahující se k celému americkému kontinentu“ (tedy severní i jižní Americe). Druhý význam je však typický jen pro odbornější geografické, geologické či jiné přírodovědné publikace. V běžné řeči a publicistice převažuje význam prvý. Ještě více pak u pojmu Američan, kterým je prakticky vždy míněn „občan Spojených států amerických“. Stejné je to v angličtině u pojmu „American“. Američané jím označují jak „občana USA“, tak „příslušníka amerického národa“, neboť v tom ve Spojených státech prakticky není rozdíl, vzhledem k americké politické (státní) koncepci národa. V Evropě převažuje pojetí národa kulturní (jazyk, kultura) či etnické (společný původ). V USA také pojem „nation“ prakticky splývá s pojmem „stát“ či „lid státu“. Pro pojem národ v evropském smyslu se užívá spíše pojem „ethnicity“.
Dějiny
Původní osídlení vlevo|náhled|Pravděpodobné rozšíření homo sapiens po planetě Původní obyvatelstvo, tj. Indiáni, Eskymáci a Aleuťané, osídlilo americký kontinent pravděpodobně z Asie. Tradiční odhad příchodu tzv. paleoindiánů přes zamrzlý Beringúv průliv je zhruba 12 000–11 000 let př. n. l., některé novější výzkumy počítají i s časnějším osídlením, a to po moři (viz též solutréenská hypotéza). Kolonisté ze Sibiře postupovali ze severu na jih podél pobřeží Tichého oceánu a patrně takto osídlili nakonec i jižní Ameriku. Jejich kultura je nazývána kultura Clovis, pozůstatky po ní byly nalezeny zejména v dnešním Novém Mexiku, Texasu, Virginii či Pensylvánii, ale také v Chile. Clovis byla dlouho považována za nejstarší domorodou kulturu obou Amerik a prapředka všech kultur pozdějších, množí se ale důkazy i o některých starších kulturách. náhled|213x213pixelů|Skalní obydlí v Mesa Verde Z pozdějších předkolumbovských komunit byla nejvýznamnější Mississippská kultura, která kulminovala v období mezi léty 800–1600, s centrem v Cahokii, nedaleko dnešního St. Louis, kde bylo nalezeno osmdesát mohyl, z nichž největší je Monks Mound, s rozlohou pět hektarů. Odhaduje se, že zde žilo 30 000 obyvatel. Doloženo bylo vyspělé zemědělství se zásadní rolí kukuřice, ptačí kult a lidské oběti. Třetí nejvýznamnější předkolumbovskou kulturu vytvořili Anasaziové v oblasti dnešního Nového Mexika, Arizony, Colorada a Utahu. Stavěli sídla zvaná pueblo, nejslavnější z nich se nachází v Mesa Verde. Pozoruhodná kultura se nacházela rovněž v Louisianě, v archeologické lokalitě Poverty Point. Na severu Spojených států byla nejvýznamnějším útvarem Irokézká liga, která však zažívala svůj vrchol až po příchodu Evropanů a sehrávala svou roli ještě v britsko-amerických konfliktech. O velikosti americké populace před příchodem Evropanů se vedou spory a odhady se značně rozcházejí, od 500 000 lidí až k 9 milionům.Perdue, Theda; Green, Michael D. (2005). The Columbia Guide to American Indians of the Southeast. Columbia University Press. .
Pro současnou evropskou civilizaci byl tzv. Nový svět objeven výpravou Kryštofa Kolumba roku 1492, i když již předtím, okolo roku 1000, přistáli u břehů Ameriky Vikingové vedeni Leifem Erikssonem (viz též Vinland).
Koloniální období náhled|Evropské kolonie před francouzsko-indiánskou válkou v polovině 18. století|vlevo V dalších stoletích se Severní Amerika stala cílem kolonizačních snah Španělska (Mexiko, Florida, území západně od Mississippi), Nizozemska (část východního pobřeží), Francie (Kanada, povodí Mississippi) a v malé míře i Švédska (Nové Švédsko). Pro historii budoucích Spojených států měla největší význam anglická kolonizace atlantského pobřeží. Od roku 1664 se Anglie a později Království Velké Británie postupně zmocnily nizozemských a části francouzských osad v Severní Americe a do roku 1773 vytvořily na pobřeží 13 kolonií (Massachusetts, New Jersey, New York, Rhode Island, Connecticut, New Hampshire, Pennsylvania, Delaware, Virginia, Maryland, North Carolina, South Carolina, Georgia). Ty se staly základem budoucích USA.náhled|upright|Setkání Evropanů s původními Američany, 1764Přestože evropské mocnosti, které kolonizovaly sever amerického kontinentu, zdůrazňovaly, že jejich postup není kořistnický jako postup Španělů a Portugalců v jižní Americe, evropská kolonizace znamenala i zde pro původní obyvatele katastrofu. Nové zavlečené nemoci jako neštovice, chřipka a spalničky zredukovaly jejich populaci místy až o 90 % a zcela zničily jejich sociální struktury. Ale již při této kolonizaci se rodil i nový svobodný duch budoucího státu, neboť řada z prvních osadníků byli Evropané, kteří odcházeli ze starého kontinentu kvůli náboženskému útlaku a věřili, že v novém světě naleznou útočiště. Náboženská svoboda a tolerance se tak stala jedním z klíčových témat při formování novodobé severoamerické kultury. Amerika díky tomu též nekopírovala evropské sekularizační trendy a modernismus zde byl prosazován naopak v součinnosti s vírou, která získala specifický, naléhavý, osobní charakter (viz První velké probuzení), zejména mezi protestanty, kteří nakonec mezi osadníky převážili.https://digilib.phil.muni.cz/data/handle/11222.digilib/128682/monography.pdf Specifický americký přístup k náboženskému prožitku se v kultuře a politice USA projevuje dodnes (viz americký evangelikalismus). Typickým rysem prvních osadnických kultur byl rovněž důraz na samosprávu a konstitucionalismus, tedy práva zaručená základními zákony.