Otto hrabě Serényi ( Otto Johannes Philipp Graf Serényi von Kis Serény) (21. září 1855 LuhačoviceMatriční záznam o narození a křtu – 17. prosince 1927 BrnoMatriční záznam o úmrtí a pohřbu) byl moravský šlechtic a rakousko-uherský politik. Jako absolvent právnické fakulty se od mládí angažoval v politice, byl dlouholetým poslancem moravského zemského sněmu a říšské rady, v roce 1912 byl jmenován členem Panské sněmovny. V letech 1906–1918 byl moravským zemským hejtmanem a poslední osobností v tomto úřadu před zánikem monarchie.
Biografie náhled|vlevo|Otto Serényi (1897) náhled|vlevo|Otto Serényi s první manželkou Josefínou, rozenou Berchtoldovou (1887) Pocházel ze staré šlechtické rodiny Serényiů, usazené na Moravě od konce 16. století. Byl synem zemského poslance Gabriela Serényiho (1817–1868) a jeho manželky Henrietty, rozené baronky Hentschelové z Gutschdorfu (1822–1893).
Středoškolské vzdělání získal na Tereziánské akademii ve Vídni, kde maturoval v roce 1873, poté studoval práva na Vídeňské univerzitě a na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze a následně absolvoval zemědělské obory na Zemědělské akademii v Prószkówě v tehdejším pruském Slezsku. Trvale byl aktivní v politickém životě. Od roku 1885 (uváděno i od roku 1884) byl poslancem Moravského zemského sněmu,Otto Serényi na webu Databáze poslanců dostupné online kde působil dlouhodobě jako předák Strany konzervativního velkostatku. Od roku 1888 působil rovněž na Říšské radě (celostátní parlament). Do vídeňského parlamentu nastoupil 24. října 1888. Reprezentoval velkostatkářskou kurii v Čechách.Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm. Stal se členem Českého klubu, střechové české parlamentní frakce, která sdružovala stoupence českého státoprávního programu z řad staročeských i mladočeských liberálů i šlechticů.
Mandát obhájil za velkostatkářskou kurii ve volbách do Říšské rady roku 1891. Po těchto volbách již ale původní Český klub neexistoval, respektive byl nahrazen dominantním mladočeským zastoupením. Serényi se proto jako konzervativní šlechtic připojil k parlamentní frakci Hohenwartův klub, kterou vedl bývalý předlitavský předseda vlády Karl Sigmund von Hohenwart a která sdružovala především německorakouské konzervativce. Když roku 1894 zemřel Egbert Belcredi, nahradil ho Otto Serényi na pozici předsedy Strany konzervativního velkostatku na Moravě (konzervativně-feudální strana).Ottův slovník naučný; díl XXII.; Praha, 1904; s. 876 (heslo Serényi) dostupné onlineČeská společnost 1848-1918. 478 Poté, co Serényi poslanecký mandát získal i ve volbách do Říšské rady roku 1897, se stal členem Klubu českých velkostatkářů. Zvolen byl do vídeňského parlamentu i ve volbách do Říšské rady roku 1901. V Říšské radě setrval do konce jejího funkčního období, tedy do roku 1907. V roce 1912 byl jmenován dědičným členem rakouské Panské sněmovny (jmenovaná horní komora Říšské rady).
Moravský zemský hejtman Politicky zůstával vždy konzervativcem, zastáncem zemského vlastenectví se sympatiemi pro český státoprávní program, současně byl přitom loajální k císařské rodině. Etnicky nebyl vyhraněn, ovládal stejně dobře češtinu i němčinu. V roce 1905 byl spoluautorem tzv. moravského vyrovnání, které stanovilo poměr zastoupení na zemském sněmu podle národnostního složení a stalo se vzorem pro podobné zákonodárné úpravy i v dalších zemích Rakouska-Uherska. Od roku 1906 až do zániku monarchie zastával funkci moravského zemského hejtmana, a byl tak poslední osobností v této funkci. Poprvé byl jmenován 26. prosince 1906, pro další funkční období byl potvrzen po volbách v roce 1913 k datu 11. července.BĚLÍK, Petr: Za císaře a vlast. Dynastický a zemský patriotismus u moravské šlechty druhé poloviny 19. století, Filozofická fakulta Masarykovy univerzity Brno, 2016 (disertační práce); s. 194–195 dostupné online Českou většinou v moravském zemském sněmu byl přijímán mnohem vstřícněji než jeho předchůdce v úřadu hejtmana Felix Vetter z Lilie.
Byl aktivní v četných veřejných spolcích. Zastával post předsedy Moravsko-slezského lesnického spolku a sdružení lesnických škol. Zastával funkci předsedy pobočky ženského spolku Červený kříž v BrněVýzva Červeného kříže k finanční válečné sbírce z roku 1916 i spolku pro boj tuberkulózou.
Zemřel 17. prosince 1927 v brněnské zemské nemocnici ve věku 72 let. Pohřben byl 20. prosince toho roku v rodinné hrobce na hřbitově v Lomnici.
Majetkové poměry náhled|vlevo|Zámek Lomnice, hlavní sídlo rodu Serényiů Po otci byl dědicem velkostatku Luhačovice (1868), fakticky správu majetku převzal až po dokončení studií (1879). K luhačovickému velkostatku patřilo 2 443 hektarů půdy, z toho převažovaly lesní porosty.Neuester Schematismus der Herrschaften, Güter und Zuckerfabriken in Mähren und Schlesien; Brno, 1899; s. 134–135 dostupné online Důležitou položkou v rodovém podnikání bylo luhačovické lázeňství, Otto Serényi ale všechny lázeňské provozy prodal v roce 1902 skupině českých podnikatelů-lékařů. Po bezdětném strýci Aloisovi pak v roce 1893 zdědil velkostatek Lomnice. K němu náleželo 2 402 hektarů půdy, průmyslovými provozy byly mlýn a cihelna v Lomnici nebo vápenka v Čebíně.Neuester Schematismus der Herrschaften, Güter und Zuckerfabriken in Mähren und Schlesien; Brno, 1903; s. 92–93 dostupné online Lomnický pivovar byl na začátku 20. století prodán společností První brněnský akciový pivovar, a.s.Historie pivovaru v Lomnici dostupné online Jako lomnický velkostatkář byl Otto Serényi také podílníkem cukrovaru v Tišnově. Rodovými sídly byly zámek Lomnice a zámek Luhačovice.KUČA, Karel: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, 3. díl, Praha, 1998; s. 623–624, 687–688 ISBN 80-85983-15-X Rodina upřednostňovala zámek v Lomnici, který byl blíž k Brnu a počátkem 20. století zde proběhly stavební úpravy.Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl I. Jižní Morava; Praha, 1981; s. 145 Jako dlouholetý moravský zemský poslanec a zemský hejtman žil Otto Serényi také v Brně, doložena jsou jeho trvalá bydliště na adresách Česká (Rudolfsgasse) č. p. 3 a Jánská (Johannesgasse) č. p. 12.Adressbuch von Brünn 1913 dostupné online
Tituly a ocenění V roce 1886 byl jmenován c. k. komořím a jako zemský hejtman obdržel v roce 1908 titul c. k. tajného rady, s nímž byl spojen nárok na oslovení Excelence.Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1909; Vídeň, 1909; s. 245, 248 dostupné online Za zásluhy získal několik ocenění, byl nositelem komturského kříže Řádu Františka Josefa (1902) a velkokříže Řádu Františka Josefa (1913). Za první světové války byl v Brně prezidentem Červeného kříže, díky tomu získal v roce 1916 Vyznamenání za zásluhy o Červený kříž s válečnou dekorací a Válečný kříž Za občanské zásluhy. Dále byl nositelem bavorského Řádu sv. Michaela I. třídy (1914) a německé Medaile Červeného kříže II. třídy (1918).Přehled řádů a vyznamenání Otto Serényiho in: Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1918; Vídeň, 1918; s. 931 dostupné online
Jeho jméno nese pramen Ottovka v Luhačovicích objevený v roce 1905 v kamenném sklepení.Pramen Ottovka na webu Města Luhačovice dostupné online
Rodina náhled|vpravo|Hrob Otto Serényiho na hřbitově v Lomnici Dne 22. října 1887 se ve Vídni oženil s hraběnkou Josefínou Berchtoldovou (1862–1888), dcerou hraběte Zikmunda Berchtolda z Uherčic. Mladá hraběnka však zemřela jen necelý rok po svatbě v září 1888. Druhé manželství uzavřel rovněž ve Vídni v listopadu 1892 s hraběnkou Leopoldinou Harrachovou (1872–1917), dcerou Alfreda Karla Harracha. Leopoldina byla později c. k. palácovou dámou, dámou Řádu hvězdového kříže a nositelkou Alžbětina řádu I. třídy.Almanach českých šlechtických rodů 2024; Praha, 2023; s. 315–316 (heslo Serényi) 978-80-85955-53-8 Po matce Anně, rozené Lobkovicové, byla Leopoldina dědičkou rozsáhlých pozemků v Horních Uhrách, na velkostatcích Dúbrava a Zboj v Zemplínské župě jí patřilo téměř 12 000 hektarů půdy.KOBLASA, Pavel: Uherská šlechta v nových časech; České Budějovice, 2011; s. 39 ISBN 978-80-254-9315-1 Z druhého manželství se narodily čtyři děti, starší syn Alois zdědil majetek na Moravě, mladší Rudolf převzal po matce statky v Uhrách.Gothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser 1922; Gotha, 1922; s. 907
1. Alois Maria (13. 9. 1893 Luhačovice – 26. 4. 1957 Vídeň), zvaný Luis, majitel velkostatků Lomnice a Luhačovice, I. manž. 1921 (rozv. 1939) hraběnka Markéta Pálffyová (6. 9. 1902 Březnice – 4. 9. 1979 Salcburk), II. manž. 8. 11. 1939 baronka Suzanne Offermannová (19. 9. 1919 Vídeň – 23. 11. 2003 tamtéž) 2. Marianna (7. 11. 1894 Lomnice – 1. 12. 1976 Linec), manž. 1918 hrabě Maximilian von und zu Sprinzenstein und Neuhaus (17. 2. 1881 Linec – 6. 9. 1970 Sprinzenstein) 3. Jindřiška (12. 6. 1896 Lomnice – 9. 10. 1973 Rohrbach), svobodná a bezdětná 4. Rudolf (18. 10. 1902 Lomnice – 28. 4. 1954 Wessobrunn), majitel velkostatků Dúbrava a Zboj, manželka Alžběta Ringhofferová (1. 6. 1901 Smíchov – 24. 3. 1968 Vídeň), sňatek 19. 11. 1925 Smíchov
Díky svým dvěma sňatkům měl Otto Serényi blízké příbuzenské vazby na několik vlivných osobností, jeho švagry byli pozdější rakousko-uherský ministr zahraničí Leopold Berchtold nebo politik a mecenáš František Harrach.
Odkazy
Reference
Literatura
KONEČNÝ, Michal: Otto Serényi 1855–1927: poslední moravský zemský hejtman; Národní památkový ústav Brno, 2009; ISBN 978-80-86752-77-8
Externí odkazy
Heslo v Biographisches Lexikon zur Geschichte der böhmischen Länder Otto Serényi na webu rakouského parlamentu
Otto Kategorie:Moravští zemští hejtmani Kategorie:Absolventi Vídeňské univerzity Kategorie:Absolventi Univerzity Karlovy Kategorie:Rakouští právníci Kategorie:Moravští šlechtici Kategorie:Poslanci Moravského zemského sněmu Kategorie:Poslanci rakouské Říšské rady Kategorie:Členové Panské sněmovny Kategorie:Členové Strany konzervativního velkostatku Kategorie:Císařští komoří Kategorie:Tajní radové Kategorie:Nositelé Řádu Františka Josefa Kategorie:Narození 21. září Kategorie:Narození v roce 1855 Kategorie:Narození v Luhačovicích Kategorie:Úmrtí 17. prosince Kategorie:Úmrtí v roce 1927 Kategorie:Úmrtí v Brně Kategorie:Pohřbení v Lomnici (okres Brno-venkov) Kategorie:Muži