Jaromír Jirsa (* 5. května 1966 Praha) je český soudce. V letech 2002–2008 byl prezidentem Soudcovské unie České republiky. Působil také jako místopředseda pro obchodní úsek Městského soudu v Praze a v letech 2015–2025 byl soudcem Ústavního soudu České republiky. Zabývá se zejména civilním procesním právem.
Život Jaromír Jirsa nejdříve vystudoval Gymnázium Nad Štolou a poté nastoupil na Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, kde promoval v roce 1989. Doktorem práv se stal v roce 2005.
Do justice nastoupil v lednu roku 1990 jako justiční čekatel na Obvodním soudu pro Prahu 8 a na tomto soudu vykonal celou svou čekatelskou praxi. Po složení justičních zkoušek byl v roce 1992 jmenován soudcem a v lednu roku 1993 byl přidělen k Obvodnímu soudu pro Prahu 8, kde působil až do roku 1999. Zabýval se především spory restitučními, rodinnými a bytovými a v neposlední řadě spory o náhradu škody na zdraví. V letech 1999 až 2007 pracoval na Obvodním soudu pro Prahu 1, kde vykonával funkci místopředsedy soudu. V roce 2007 přešel k Městskému soudu v Praze a na pracovišti Slezská byl od roku 2008 do roku 2015 jeho místopředsedou.
V roce 2002 byl jmenován prezidentem Soudcovské unie ČR a tuto funkci zastával až do roku 2008. Je trvalým členem expertních komisí při Ministerstvu spravedlnosti pro civilní proces a v roce 2010 se stal jejím předsedou.
V roce 2015 přijal nabídku prezidenta Miloše Zemana na pozici soudce Ústavního soudu ČR, prezident jej na funkci ústavního soudce oficiálně navrhl Senátu PČR dne 7. srpna 2015 a ten 23. září se jmenováním vyslovil souhlas. Jmenován pak byl 7. října.
V lednu 2026 jej Senát PČR nominoval na funkci veřejného ochránce práv. Ve volbě konané v květnu 2026 ovšem získal jen 6 hlasů poslanců a do druhého kola volby nepostoupil.
Přístup k právu Jaromír Jirsa je zastáncem názoru, že při rozhodování soudních sporů by se měl soudce řídit především tzv. selským rozumem. Dlouhodobě odmítá tzv. soudcovský formalismus a upřednostňuje přirozený a materiální přístup k právu.
Soudní spory vyřizuje rychle a je příznivcem smírných řešení; během přípravného jednání se mu smírem podaří ukončit asi polovinu věcí pod heslem „normální je nesoudit se“. Prosazuje například zveřejňování rozsudků v plném neanonymizovaném znění na internetu. Důsledně se ve své rozhodovací praxi řídil zásadou rozhodnutí při jediném jednání. Soudní rozhodnutí nejsou pode něj určeny pro právníky, ale především pro účastníky řízení a laiky.
Kontroverze V roce 2004 byl zmiňován v souvislosti se soudním sporem týkajícím se jeho manželky, která byla obviněna z neoprávněného pronájmu bytu. Jirsa v řízení vystupoval jako svědek.
Jaromír Jirsa byl v minulosti opakovaně spojován s námitkami možné podjatosti. V roce 2009 ČSSD zpochybnila jeho nestrannost ve sporu s bývalým policistou Janem Kubicem poté, co Jirsa krátce před projednáváním věci veřejně vystoupil na semináři společně s Kubicem. V roce 2022 se objevily další námitky podjatosti v souvislosti s jeho účastí na rozhodování o ústavních stížnostech právníka Daniela Palka, s nímž měl osobní vazby. Jirsa podjatost odmítl.
V roce 2025 byl Jaromír Jirsa zmiňován v souvislosti s rozhodnutím Ústavního soudu v opatrovnické věci, v níž bylo dítě svěřeno do péče otce obviněného z domácího násilí. Soud ústavní stížnost matky odmítl a Jirsa postup odůvodňoval procesními důvody a zásadou presumpce neviny.
Publikační a přednášková činnost Soudce Jirsa se dlouhodobě věnuje publikační, lektorské, přednáškové a pedagogické činnosti zejména v oboru procesního civilního práva a to především pro Justiční akademii, Českou advokátní komoru, Exekutorskou komoru ČR, Jednotu českých právníků, Soudcovskou unii, Unii podnikových právníků a další subjekty. Jaromír Jirsa je pedagogem na katedře práva Vysoké školy manažerské informatiky, ekonomiky a práva.
Je členem redakční rady časopisu Soudce a právnického portálu Právní prostor. Pravidelně publikuje zejména v časopisech Soudce, Právní rozhledy, Bulletin advokacie, Zpravodaj Jednoty českých právníků nebo Právní rádce.
Kromě publikování článků ve výše zmíněných časopisech je také autorem/spoluautorem řady odborných publikací, mezi které patří: Novinky v civilním řízení soudním, Lexis Nexis CZ, 2005 Klíč k soudní síni (spoluautorství), Lexis Nexis CZ, 2006 Škoda na zdraví (kritická studie – spoluautorství), Havlíček Brain Team, 2006 Stručný soudní průvodce, Havlíček Brain Team, 2006, 2008 Slovník justičního slangu, Havlíček Brain Team, 2007 e-learningové texty pro Justiční akademii v rámci projektu E-learning Education for Judiciary Byl hlavním vedoucím autorského týmu a hlavním autorem učebnice k celému „novému občanskému zákoníku“ a občanskému soudnímu řádu (pro Justiční akademii). Byl také vedoucím autorského kolektivu a hlavním autorem pětidílného soudcovského komentáře k občanskému soudnímu řádu: Občanské soudní řízení (soudcovský komentář), Havlíček Brain Team, Praha, 2014.
V roce 2010 mu byla udělena Jednotou českých právníků bronzová medaile Antonína Randy za přednáškovou a publikační činnost v oboru civilního procesního práva.
Reference
Externí odkazy
Medailonek na stránkách Ústavního soudu
Kategorie:Soudci Ústavního soudu České republiky Kategorie:Čeští soudci Kategorie:Absolventi Právnické fakulty Univerzity Karlovy Kategorie:Narození v roce 1966 Kategorie:Narození 5. května Kategorie:Narození v Praze Kategorie:Žijící lidé Kategorie:Muži