Letohrad (česky do roku 1950 Kyšperk) je město v okrese Ústí nad Orlicí v Pardubickém kraji. Žije v něm obyvatel. Historické jádro tvoří městskou památkovou zónu. Město je členem dobrovolného svazku obcí Sdružení obcí Orlicko.
Název Do roku 1950 mělo město název Kyšperk () podle stejnojmenného zaniklého hradu Kyšperk. Město bylo na krátkou dobu přejmenováno na Orličné a poté definitivně na Letohrad.http://www.mojeorlickehory.cz/kalendar-akci/900_210781_historie-posty-kysperk-orlicne-letohrad/Vyhláška ministra vnitra č. 13/1951 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1950. Dostupné online. Název Letohrad je umělý a vznikl po sloučení obcí Kyšperk, Orlice, Kunčice a Červená.
V písemných pramenech se název města objevuje ve tvarech: „w Kyssperku mčko“ (1514), Kyssperk (1601), Kysspergk (1654, 1715), Geyersberg (1716, 1720), Geyersberg a Supihora nebo Kyssperk (1790), Geiersberg (1836) a úředně Kyšperk či Supíhora (1854).
Historie náhled|vlevo|Zámek a městečko Kyšperk, kresba Johanna Venuta z roku 1811
Nejstarší zmínka o hradu pochází z roku 1308, o městečku z roku 1514. V 17. století za hraběte H. J. Vitanovského z Vlčkovic se město rozrostlo, v letech 1680–1685 byl přestavěn zámek a postaven kostel svatého Václava s honosnou štukovou výzdobou přesahující regionální význam. Hrabě Vitanovský také založil šest cechů, zrušil robotu a založil špitál pro staré a chudé lidi. V 18. století byl na náměstí postaven monumentální morový sloup, v letech 1734–1736 barokní kaple svatého Jana Nepomuckého nad městem. Na konci 18. století kyšperské panství vlastnil šlechtický rod Cavrianiů.
V 19. století vznikal zámecký park s mnoha vzácnými rostlinami (např. kandík psí zub – kvete počátkem dubna). Od první poloviny 19. století se Kyšperku říkalo „sirkařský“. Rozmohla se zde výroba sirek a to ještě o dva roky dříve než v Sušici. Nejstarší písemný doklad o výrobě sirek v českých zemích pochází z Kyšperku už z roku 1838, jde o „Poučení pro výrobce sirek A. Nona z Kyšperka“. Nejstarší doloženou větší výrobnu v Kyšperku provozoval od roku 1842 Josef Šedivý s dělníkem Čadou a po nějakém čase se dokázal dostat na denní produkci až asi 350 bedniček po 50 balíčcích, což představovalo jeden a tři čtvrtě milionu sirek. Roku 1874 přijel do Kyšperka první vlak a následoval rozvoj dřevařského a textilního průmyslu. Dodnes je důležitou železniční křižovatkou s mezinárodním provozem.
V roce 1950 došlo ke sloučení Kyšperka s okolními obcemi a nově vzniklý celek byl pojmenován Letohrad. V současnosti převažuje elektrotechnický průmysl. Ve 21. století se město bouřlivě rozvíjí, vznikají jak nové obytné čtvrti, tak i průmyslová oblast živě roste. Počet lidí s trvalým pobytem se blíží 6 500.
Přírodní poměry Město leží v podhůří Orlických hor při soutoku Tiché Orlice a Lukavického potoka, asi sedm kilometrů jihovýchodně od města Žamberk, se kterým vytváří konurbaci, třináct kilometrů jihozápadně od Ústí nad Orlicí a od statutárního města Pardubice 62 kilometrů západně. Sousedními obcemi jsou na západě Písečná, na jihozápadě Hnátnice, na severu Lukavice, na severovýchodě Šedivec, na východě Mistrovice, na jihovýchodě Verměřovice a na jihu Dolní Dobrouč.
Obyvatelstvo
Městská správa Místní části Červená Letohrad Orlice Kunčice
Městské symboly Znak města je historický, vlajka byla městu udělena rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 29. června 1995.
Doprava Letohrad je regionální železniční uzel na kterém leží stejnojmenná stanice. Vede tudy elektrifikovaná železniční trať Ústí nad Orlicí – Letohrad – Lichkov, kde se větví ve směru do Polska a do Dolní Lipky. Druhou tratí je trať do Týniště nad Orlicí a Hradce Králové. Nejfrekventovanější je trať do okresního Ústí nad Orlicí, kde jsou přípoje na dálkové vlaky.
Město leží mimo hlavní silniční tahy (nejbližší je silnice I/11 asi 4 km). Autobusová doprava má význam pro dopravu do blízkého okolí, zejména do Žamberka, dále do Klášterce nad Orlicí a dalších okolních obcí.
Společnost Školství
Sport
Pamětihodnosti
Raně barokní zámek z let 1680–1685 Přírodně krajinářský park, původně zámecká zahrada, s fontánou, empírovým altánem a umělou jeskyní – grottou Kostel svatého Václava ve stylu italského baroka z roku 1680 s cennými štuky od G. Maderny a rokokovým zařízením z let 1783–1786 Kostel Nanebevzetí Panny Marie na Orlici z roku 1709 Barokní domy na náměstí se zachovaným podloubím Sousoší Panny Marie na náměstí z let 1718–1721 od sochaře Antonína Appellera z Litomyšli Nový dvůr, bývalý barokní hospodářský dvůr, dnes Muzeum řemesel, jedno z největších ve střední Evropě. Tvrz Orlice – renesanční tvrz Kaple svatého Jana Nepomuckého z roku 1734 na Kopečku nad městem. Kapli nechal postavit Jan Václav Ignác Breda, stavbu řídil Morazzi z Chrudimi, který stavěl i kapli na Zelené hoře u Žďáru nad Sázavou, půdorys kaple i ambitů tvoří podle jednoho z atributů svatého Jana pětiúhelník, je tam pět vchodů, pětiboký oltář, pět andělů nad oltářem a další. Hrad Kyšperk stával na hřebeni 300 metrů od kaple, což ostatně dokládají pozůstatky valů. Městské muzeum – barokní budova z roku 1680, expozice je věnována historii města a sirkařství Muzeum řemesel Letohrad Hotmarova kaplička z roku 1680, postavena místním rodákem Vilémem Hotmarem Pamětní deska připomínající pobyt profesora Tomáše Garrigua Masaryka ve městě a jeho přednášku o Karlu Havlíčkovi Borovském dne 1. května 1904
Osobnosti František Vladislav Hek (1769–1847), národní buditel (byl inspirací pro postavu F. L. Věka ve stejnojmenném románu Aloise Jiráska) zde strávil sklonek života a byl tu pochován Dominik Umlauf (1792–1872), malíř, řezbář; žil a zemřel v Letohradu Ignác (Hynek) Umlauf (1821–1851), malíř Jan Umlauf (1825–1916), malíř (bratr Ignáce), jeho obrazy zdobí více než 100 kostelů v okolí Kyšperka, na Ústecku a Lanškrounsku, na Moravě i ve vzdálenějších krajích Čech; žil tu většinu života a je tu pochován Alfons Mucha (1860–1939), malíř, prodléval v Kyšperku o prázdninách 1934 a 1935 a v budově Masarykovy školy práce, nynější průmyslové školy, maloval pro pražský Hlahol obraz „Píseň“ a obrázek „Bol dívky“ do městské kroniky Peter Jilemnický (1901–1949), národní umělec, spisovatel (později se identifikující se Slovenskem a jeho kulturou) se narodil v budově dnešního Městského muzea, na kterém má svou pamětní desku Josef Korbel (1909–1977), československý diplomat a americký pedagog židovského původu Václav Vacek (* 1946), dlouholetý letohradský farář, před rokem 1989 činný v církevním disentu Václav Faltus (* 1956), imitátor a dabér Václav Moravec (* 1974), moderátor; zde prožil dětství Ondřej Moravec (* 1984), sportovec, biatlonista, několikanásobný olympijský medailista
Partnerská města Daruvar, Chorvatsko Hausen am Albis, Švýcarsko Niemcza, Polsko
Galerie
Odkazy Reference
Literatura SEKOTOVÁ, Věra, MACKOVÁ, Marie: Kyšperk; Ústí nad Orlicí, 2000; 104 s. ISBN 80-86042-28-6 M. Machek, Letohrad a okolí. Letohrad 1999 Ottův slovník naučný, heslo Kyšperk. Sv. 15, str. 507
Externí odkazy
Letohrad na Facebooku
Kategorie:Města v Čechách Kategorie:Obce v okrese Ústí nad Orlicí Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem Kategorie:Sídla v Podorlické pahorkatině Kategorie:Sdružení obcí Orlicko Kategorie:Městské památkové zóny v Česku Kategorie:Města v okrese Ústí nad Orlicí Kategorie:Přejmenovaná sídla v Česku