Hermann Otto Fegelein (celým jménem Hans Georg Otto Hermann Fegelein; 30. října 1906 Ansbach – 29. dubna 1945 Berlín) byl velitel Waffen-SS (SS-Gruppenführer) v nacistickém Německu, člen doprovodu Adolfa Hitlera, švagr jeho ženy Evy Braunové (manžel její sestry Gretl).
Raná kariéra Narodil se v Ansbachu v Bavorsku do rodiny penzionovaného katolického poručíka Hanse Fegeleina. Jako malý chlapec pracoval v otcově jezdecké škole v Mnichově. Když byla kvůli celosvětové ekonomické krizi v roce 1920 zavřena, pracoval ve stájích u Christiana Webera, prvotního člena nacistické strany. V roce 1925, po studiu dvou semestrů na mnichovské univerzitě, se připojil k jízdnímu regimentu a 27. dubna 1927 k bavorské státní policii v Mnichově jako důstojnický nováček (kadet). V Mnichově brzy přišel do kontaktu s národním socialismem, stal se členem strany (členské číslo 1.200.158) a členem SA v roce 1930. V roce 1931 přestoupil do Schutzstaffel. Jeho hodnost Obergruppenführera u zbraní SS byla vyšší než obecná SS hodnost Gruppenführera a Generalleutnant zbraní SS.
Členství v SS 25. července 1937 říšský vůdce SS Heinrich Himmler vytvořil speciálním nařízením Oberabschnitt (SUD), hlavní jezdeckou školu v Mnichově a ustanovil Fegeleina jejím ředitelem, poté požádal pro svého přítele, kapitána Martena von Barnekowa, povolení vstoupit do jezdecké školy a Heinrich Himmler jeho žádosti vyhověl. Dále postupoval v hodnostech až k hodnosti SS Gruppenführera. Byl prominentním členem jezdecké školy. Také sloužil u Reinharda Heydricha, velitele Sicherheitsdienst.
Vztahy s Himmlerem Hermann Fegelein byl nazýván „zlatým hochem Heinricha Himmlera“. Jeho chlapecká tvář a podlézavé chování mu získalo jeho značnou přízeň. Himmler s ním jednal jako se synem. Uděloval mu i speciální úkoly (nejčastěji související s jezdectvem), nejlepší zaměstnance a velkorysé dotace. Například v létě 1941 pověřil Fegeleina „vyčištěním“ pripjaťské oblasti od Židů, Poláků, Rusů a dalších rasově nežádoucích etnik.Breitman, Richard: Architekt „konečného řešení“. Himmler a vyvraždění evropských židů. Praha, Argo 2004, s. 209. Himmler ho přivedl domů, poté co byl raněný na ruské frontě v říjnu 1943, a dosadil ho jako svého adjutanta a představitele SS.
Svatba Jeho politicky dohodnutá svatba se konala 3. června 1944 na zámku Mirabell v Salcburku. Svatební povolení získal v místní městské úřadovně a svědkem byl Heinrich Himmler. Dvoudenní oslava poté proběhla v Hitlerově Orlím hnízdě. Fotografie ze svatební večeře se objevily rok po konci války v britském týdeníku Picture Post Magazine a ukazovaly Hitlera na večírku. Byl znám také jako svůdník a po svatbě s Gretl Braunovou měl mnoho mimomanželských afér. Hitler si byl zřejmě vědom jeho mimomanželských aktivit, a ačkoliv s nimi nesouhlasil, nebral je na vědomí.
Smrt Od ledna do dubna 1945 kontroloval Martin Bormann příchody do Hitlerovy kanceláře, s nímž byl také v úzkém vztahu. Jeho šéf Heinrich Himmler zkoušel vyjednávat v dubnu 1945 se spojenci prostřednictvím hraběte Folke Bernadotta (švédský diplomat) kapitulaci. Poté, co Hitler vyloučil Himmlera ze strany a nařídil jeho zatčení, došlo i na Himmlerovy oblíbence. V té době Fegelein opustil bunkr říšského kancléřství a byl dopaden SS – Obersturmbannführerem Peterem Höglem ve svém berlínském apartmánu – byl oblečen v civilním oděvu a zřejmě připravoval útěk do Švédska nebo Švýcarska se svou maďarskou milenkou. Nesl peníze, jak německé, tak i zahraniční, dále šperky, některé z nich patřily Evě Braunové. Podle zpráv byl pod vlivem alkoholu, když byl zatčen a odveden zpět do bunkru. V tomto bodě se historické zprávy velmi liší. Novinář James P. O’Donnell objevil v jeho korespondenci množství tvrzení a teorií stran dalších událostí kolem Fegeleina. Některé teorie se navzájem vyvracejí a další vypadají nesmyslně (např. tvrzení, že Fegeleina zastřelil Hitler). Mnoho z nich říká, že byl odsouzen válečným soudem a zastřelen a tato teorie převládala po mnoho let. Jeho poslední známá akce bylo vystoupení ve filmovém týdeníku 20. dubna 1945 (narozeniny Adolfa Hitlera).
Vyznamenání 60px|Rytířský kříž Železného kříže Rytířský kříž Železného kříže (2. 3. 1942) 60px|dub.rat. Rytířský kříž Železného kříže, s dubovou ratolestí, 157. držitel (22. 12. 1942) 60px| Německý kříž Německý kříž , ve zlatě (1. 11. 1943) 60px|dub.rat.+meče Rytířský kříž Železného kříže, s dubovou ratolesti a meči, 83. držitel (30. 7. 1944) Odznak za zranění 1939, stříbrný 30px|Odznak za zranění1939černé Odznak za zranění 1939, černý 30px|Odznak za zranění1944ag Odznak za zranění 1944, stříbrný 60px|ek1–1939 Železný kříž, I. třída 60px|ek2–1939 Železný kříž, II. třída 30px|Útočný odznak pěchoty Útočný odznak pěchoty, stříbrný 60px| Medaile za východní frontu Medaile za východní frontu 60px|Sudetská pamětní medaile Sudetská pamětní medaile, se sponou s motivem Pražského hradu 60px|Medaile za Anschluss Medaile za Anschluss 30px|Všeobecný útočný odznak Všeobecný útočný odznak 60px|spona Spona za boj zblízka, ve stříbře 30px|SS-Ehrendegen-dýka Meč cti Reichsführera SS 30px| SS-Ehrenring-prsten SS-Ehrenring 60px| olympijské vyznamenání Německé olympijské vyznamenání, I. třída 30px|odznak Německý jezdecký odznak, zlatý 60px|odznak Německý sportovní odznak, bronzový 30px| Sportovní odznak SA Sportovní odznak SA, bronzový 60px| NSDAP Služební vyznamenání NSDAP, bronzové údaje použity z: anglická Wikipedie-Hermann Fegelein/Awards and decorations a německá Wikipedie-Hermann Fegelein/ Auszeichnungen
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Životopis
Válka.cz, Hans Georg Otto Hermann Fegelein SS-Obergruppenführer a generál zbraní-SS
Kategorie:Příslušníci SS Kategorie:Příslušníci Waffen-SS Kategorie:Členové NSDAP Kategorie:Osobnosti druhé světové války Kategorie:Rodina Adolfa Hitlera Kategorie:Nositelé Rytířského kříže Železného kříže Kategorie:Narození v roce 1906 Kategorie:Narození 30. října Kategorie:Narození v Ansbachu Kategorie:Úmrtí v roce 1945 Kategorie:Úmrtí 28. dubna Kategorie:Úmrtí v Berlíně Kategorie:Muži Kategorie:Nositelé Medaile za Anschluss Kategorie:Nositelé Sudetské pamětní medaile Kategorie:Nositelé Železného kříže Kategorie:Nositelé Odznaku za zranění (Německo)