náhled|Velká medvědice od Hevelia
Velká medvědice je významné souhvězdí na severní obloze. Souhvězdí je často chybně nazýváno Velký vůz, to je však název jen jeho části – asterismu tvořeného sedmi nejjasnějšími hvězdami Velké medvědice. Velký vůz může zejména začínajícím pozorovatelům oblohy sloužit jako výchozí bod pro orientaci na noční obloze.
Větší část Velké medvědice je v České republice cirkumpolární, tudíž nezapadá pod obzor. Nejlépe je pozorovatelné v jarních měsících a začátkem léta, protože jeho horní kulminace nastává 15. března a naopak dolní kulminace probíhá 16. září. Sousedí se souhvězdími Draka, Žirafy, Rysa, Malého lva, Lva, Vlasů Bereniky, Honicích psů a Pastýře. Je to třetí největší souhvězdí na obloze (větší jsou jen Hydra a Panna).
Souhvězdí leží daleko od pásu Mléčné dráhy a kromě mnoha galaxií se v něm ukrývá i výrazná planetární mlhovina, které se říká Soví mlhovina (Messier 97). Nejjasnějšími galaxiemi v tomto souhvězdí, které jsou viditelné i pomocí triedru, jsou Messier 81, Messier 82 a galaxie Větrník (Messier 101).
Původ jména Velká medvědice byla jedním ze 48 souhvězdí popsaných Ptolemaiem. Aristoteles uvedl toto souhvězdí ve své Metafyzice, přičemž hájil názor, že k tomuto souhvězdí nepatří pouze sedm hvězd Velkého vozu, ale hvězd dvanáct. Velká medvědice je jedno z nejznámějších souhvězdí, zmiňované osobnostmi jako byli např. Homér, Spenser, Shakespeare, Tennyson, a Bertrand Cantat. O tomto souhvězdí se také zmiňuje finský epos Kalevala a malíř Vincent van Gogh zahrnul jeho hvězdy do svého plátna „Hvězdná noc nad Rhônou“. Hvězdy tohoto souhvězdí jsou také popsány ve Starém zákoně v knize Jób.
V tomto souhvězdí si představovalo medvěda mnoho civilizací. V jedné báji společně se sousedním Malým medvědem tvoří základ mýtu o Kallistó. Princezna Kallistó zaujala nejvyššího boha Dia tak, že se rozhodl zmocnit se ji násilím. Z jejich spojení se narodil syn, který dostal jméno Arkas. Diova žárlivá manželka, Héra, se rozhodla pomstít a proměnila Kallistó v medvědici, která byla nucena toulat se po lesích. O mnoho let později se Arkas, který zatím vyspěl v mladého muže, jednoho dne vydal, jako již vícekrát, se svými přáteli do lesů na lov divoké zvěře. Zde natrefil na svou změněnou matku, která když ho spatřila, chtěla ho obejmout. Arkas proti ní napřáhl v obraně oštěp. Aby zabránil matkovraždě a protože nemohl zrušit předchozí čin jiného boha, proměnil Zeus Arkase také v medvěda a spolu s Kallistó ho přenesl na oblohu. Podle jiného výkladu představuje Arkase souhvězdí Pastýře, kterak s Honicími psy žene Velkou medvědici.
Podle jiné verze mýtu Zeus oba medvědy vyhodil na oblohu, když je předtím chytil za ocasy. Proto je mají Velká medvědice i Malý medvěd tak dlouhé. Protože se však Héra odmítla smířit s takovým řešením, vymohla si na Tethydě a Okeanovi alespoň to, že si ani jeden z medvědů nemohou odpočinout v chladivých vlnách oceánu, ale musí stále putovat noční oblohou kolem severního pólu.
Protože medvědi nemají dlouhý ocas, bylo často spekulováno, že Alioth, Mizar a Alkaid jsou tři medvíďata následující svou matku nebo tři lovci. V Bibli (v knize Jób 9:9 a 38:32) je toto souhvězdí uváděno spolu s Orionem a Plejádami (Velká medvědice byla přeložena v české bibli jako lev – ekumenické vydání z roku 1985, zatímco ve Vulgátě jako Arcturus).
Dříve však viděli Řekové v jasných hvězdách tohoto souhvězdí zlatá jablka (3 jasné hvězdy v ocasu) rostoucí na stromě (někdy představovaném slabšími hvězdami ve zbytku souhvězdí). V souhvězdí Malého medvěda byly viděny Hesperidky, Nymfy, které měly za úkol ona jablka hlídat a zkomplikovaly tak jeden ze dvanácti úkolů řeckého hrdiny Hérakla. Tyto dvě skupiny hvězd společně s Váhami, Pastýřem a Drakem mohli být tedy inspirovány mýtem o zlatých jablkách, která zajišťovala věčné mládí.
Irokézové interpretovali Alioth, Mizar a Alkaid jako tři lovce sledující velkou medvědici. Podle jedné z verzí jejich mýtu první lovec (Alioth) nese luk a šípem zasáhne medvěda. Druhý lovec (Mizar) nese na svých ramenou velký hrnec na vaření medvěda zatímco třetí lovec (Alkaid) vleče hromadu dříví na rozdělání ohně pod hrncem. Medvěda si v tomto sektoru oblohy představovali také Sumerové, Babyloňané, Asyřané, Peršané, Féničané a národy v severní Asii. Odtud se patrně představa medvědice přenesla k indiánům do Severní Ameriky.
V barmštině je Pucwan Tārā název souhvězdí, které zahrnuje hvězdy hlavy a předních tlap Velké medvědice. Pucwan je přitom obecný termín pro kraby, garnáty, krevety a humry. V hinduistické mytologii je sedm nejjasnějších hvězd souhvězdí ztotožněno se sedmi mudrci a souhvězdí se nazývá Saptarshi Mandalam. Kyrgyzové viděli ve Velkém vozu sedm vlků. Arabové zase měli za to, že skříň vozu je rakev za kterou kráčí tři plačící ženy. Římané pro změnu ve Velkém vozu rozpoznávali sedm volů, neustále putujících kolem světového pólu.
Hvězdy ve Velké medvědici náhled|Systém kolem hvězdy Mizar
Velká část hvězd v tomto souhvězdí patří k otevřené hvězdokupě Collinder 285, která je vzdálená asi sedmdesát světelných let (ly). Collinder 285 se pohybuje prostorem rychlostí asi 14 km/s směrem k souhvězdí Střelce. Souhvězdí se často mylně nazývá Velký vůz, což je ovšem pouze asterismus tvořený sedmi nejjasnějšími hvězdami Velké medvědice – Merak, Phecda, Megrez, Alioth, Mizar, Alkaid a Dubhe.
Alfa Ursae Majoris má název Dubhe. Je to žlutý obr, který je od Slunce vzdálený 124 ly a dosahuje jasnosti 1,9 mag. Dubhe je fyzická dvojhvězda (slabší hvězda má jasnost 4,5 mag). Beta Ursae Majoris (Merak) je modrobílá hvězda hlavní posloupnosti, která má jasnost 2,3 mag a od Slunce je vzdálená 79 ly. Hvězdy Merak a Dubhe jsou pomůckou při hledání severního nebeského pólu. Pokud je protažena pomyslná čára mezi těmito dvěma hvězdami narazíme přímo na Polárku. Oběma hvězdám se proto říká Ukazatelé. Pokud pokračujeme ve spojnici dále, narazíme do souhvězdí Kasiopeji. Phecda (gama Ursae Majoris) je bílá hvězda hlavní posloupnosti, která má jasnost 2,4 mag. Od Slunce je vzdálená 84 ly. Delta Ursae Majoris neboli Megrez má jasnost 3,3 mag a leží ve vzdálenosti 81 ly. Je to nejslabší hvězda Velkého vozu. Alioth je epsilon UMa (Ursae Majoris). Je to modrobílá hvězda o jasnosti 1,77 mag, je tedy nejjasnější ve Velké medvědici. Je vzdálená 81 ly. Hvězda Mizar zeta UMa tvoří s hvězdou Alkor optickou dvojhvězdu. Mizar je hvězda hlavní posloupnosti vzdálená 87 ly od Slunce. Má jasnost 2,27 mag. Alkor je o šest světelných roků blíže Slunci než Mizar. Kromě Alkoru se však u Mizaru nachází ještě jeho další průvodce – třetí hvězda, označená jako Mizar B. Má jasnost 4,0 mag, je ale tak blízko Mizaru, že je viditelná pouze dalekohledem. Zvláštností pak je, že každá z těchto tří hvězd je dvojhvězdou. Mizar je tedy šestihvězdou. Alkaid (Eta UMa) má jasnost 1,86 mag a je vzdálená 101 ly. Je to modro-bílá hvězda hlavní posloupnost, která také nepatří do hvězdokupy Collinder 285.
Exoplanety Hvězda 47 Ursae Majoris o jasnosti 5,1 mag a vzdálenosti 46 ly byla třetí hvězdou, u které byla objevena extrasolární planeta. Dnes známe již dvě planety, které obíhají tuto hvězdu. Hvězda Lalande 21185 je červený trpaslík, která má jasnost 7,5 mag, lze ji tedy najít alespoň za pomoci triedru. Tato hvězda je nejjasnějším červeným trpaslíkem na severní obloze. Podobně jako 47 UMa, také tuto hvězdu obíhají přinejmenším dvě exoplanety.
náhled|Pomocí Velkého vozu se dá najít Polárka, nebo například hvězda Arcturus.
Orientace pomocí Velké medvědice Kromě Polárky jde za pomoci hvězd Velké medvědice najít také další významné hvězdy. Hvězdy oje Velkého vozu míří ke čtvrté nejjasnější hvězdě na obloze, stálici Arcturus v souhvězdí Pastýře, a dále k hvězdě Spica, nejjasnější hvězdě souhvězdí Panny. Spojnice hvězd Megrez a Dubhe míří přímo ke Capelle, nejjasnější hvězdě v souhvězdí Vozky. Spojnice Megrez – Merak míří do souhvězdí Blíženců, ke hvězdě Castor. Spojnice Megrez – Phecda míří do souhvězdí Lva, ke hvězdě Regulus. Nejzajímavější zvláštností hvězd Velké medvědice, je jejich vlastní pohyb. Pět z nich (beta, gama, delta, epsilon a zeta UMa) se dokonce pohybuje stejným směrem i rychlostí. tento pohyb je způsoben tím, že jsou členy již zmíněné hvězdokupy. Ale třeba hvězda Dubhe nebo Alkaid jsou mimo hvězdokupu a pohybují se jiným směrem i jinou rychlostí.
náhled|vpravo|upright=1.3|M81 (vlevo) a M82 (vpravo). NGC 3077 by se nacházela nad horním okrajem snímku. Autor: Scott Anttila.
Objekty vzdáleného vesmíru Velká medvědice je domovem 410 objektů, které jsou popsány v katalogu NGC a naprostá většina z nich jsou galaxie. Sedm z těchto objektů zavedl do svého katalogu i Charles Messier, který do svého katalogu zahrnul i jednu dvojhvězdu. Ta nese označení Messier 40 a od Země je vzdálená 450 ly. Pouhým okem ji však nespatříme, neboť má jasnost 8,4 mag. Messierův objekt číslo 97, známý také jako Soví mlhovina, je planetární mlhovina, která je od Slunce vzdálená asi 2 600 ly. Má jasnost 9,9 mag a dá se spatřit i jen s pomocí menšího dalekohledu.
Galaxie Ve Velké medvědici je velké množství galaxií, z nichž několik je tak jasných, že jsou vidět i malými amatérskými dalekohledy. Jednou z nich je Messier 81, která je nejjasnější galaxií ve Velké medvědici, má jasnost 6,5 mag a můžeme ji vidět již malým triedrem. Od Mléčné dráhy je vzdálená 12 milionů ly. Poblíž ní se nachází méně jasná galaxie Messier 82, která má jasnost 8,4 mag. Obě galaxie nazýváme Bodeho galaxie a jsou nejjasnějšími členy skupiny galaxií, která se nazývá skupina galaxií M 81.
náhled|vlevo|Galaxie Větrník Dalším Messierovým objektem je galaxie Větrník (Messier 101). Tato galaxie je od té Naší vzdálená 23 milionů ly a na obloze má jasnost 7,7 mag. Je hlavním členem skupiny galaxií M 101.
Messier 108 je spirální galaxie, která má jasnost 9,9 mag, je vzdálená 31 milionů ly a je osamělým členem skupiny galaxií Velká medvědice. Spirální galaxie Messier 109 má jasnost 9,8 mag a vzdálenost asi 55 milionů ly. Je nejjasnějším členem skupiny galaxií M 109, kam patří i podobně jasná galaxie NGC 3953.
Malým dalekohledem je viditelná i čočková galaxie NGC 2768, která se řadí mezi Seyfertovy galaxie a od Země je vzdálená přibližně 72,4 milionů ly. Dále pak osamělá vločková spirální galaxie NGC 2841, která také patří mezi Seyfertovy galaxie a od je Země vzdálená 47,6 milionů ly. Pomocí malého dalekohledu by měla být vidět i spirální galaxie NGC 3184, která je k Zemi natočená čelem. NGC 3198 je spirální galaxie s příčkou a pomocí pozorování 52 cefeid byla její vzdálenost odhadnuta na 47,3 milionů ly.
Malým dalekohledem se dá spatřit i eliptická galaxie NGC 5322, která se díky aktivnímu galaktickému jádru řadí mezi Seyfertovy galaxie. Od Země je vzdálená přibližně 104 milionů ly.
Spirální galaxie NGC 2857 je k Zemi natočená čelem a je zajímavá tím, že je první položkou katalogu zvláštních galaxií. Od Země je vzdálená 238 milionů ly a má průměr přibližně 125 tisíc ly.
Skupiny galaxií Většina z výše zmíněných galaxií je součástí Místní nadkupy galaxií, která je tvořena několika desítkami větších či menších skupin galaxií. Součástí Místní nadkupy je také Místní skupina galaxií, do které patří i galaxie Mléčná dráha.
náhled|vpravo|Spirální galaxie NGC 2403 Skupina galaxií M 81 leží v západní části souhvězdí, celkem má asi 30 členů a se svou vzdáleností 12 milionů ly patří mezi k Zemi nejbližší skupiny. Ústředním členem této skupiny je Messier 81 a na obloze ji doprovází typická hvězdotvorná galaxie Messier 82 a NGC 3077. Jak napovídá jejich vzájemná blízkost, všechny tři galaxie jsou k sobě gravitačně silně vázané a na rádiových snímcích této skupiny je vidět, že jednotliví členové jsou mezi sebou propojeni dlouhými pásy plynu. Díky malé vzdálenosti od Země je tato skupina na obloze poměrně rozlehlá a galaxie NGC 2403 už tak leží v sousedním souhvězdí Žirafy. NGC 2403 je podobně jasná jako Messier 82. Do této skupiny patří ještě například NGC 2976 a NGC 4236.