Ternitz je město v okrese Neunkirchen v rakouské spolkové zemi Dolní Rakousy. Žije zde obyvatel.
Geografie Ternitz leží v Industrieviertelu (Průmyslové čtvrti) v Dolních Rakousích. Plocha města je 65,32 kilometrů čtverečních a 56,38 % plochy je zalesněno.
Katastrální území Dunkelstein Flatz Holzweg Mahrersdorf Pottschach Putzmannsdorf Raglitz Rohrbach am Steinfelde Sieding St. Johann am Steinfelde
Členění města Blindendorf Döppling Dunkelstein Flatz Gadenweith Gutenmann Hintenburg Holzweg Mahrersdorf Ober Ternitz Pottschach Putzmannsdorf Raglitz Reith Rohrbach Sieding St. Johann St. Lorenzen Stixenstein Thann Unter Ternitz
V zastavěném území města Termitz je Přírodní park Sierningtal-Flatzer Wand mezi Hintenburgem, Siedingem a zasahuje až do Flatzu.
Sousední obce Schrattenbach – na severu Würflach – na severovýchodě Neunkirchen – na východě Wimpassing im Schwarzatale a Wartmannstetten – na jihovýchodě Grafenbach-St. Valentin – na jihu Buchbach a Enzenreith – na jihozápadě Bürg-Vöstenhof a Prigglitz – na západě Puchberg am Schneeberg – na severozápadě
Historie Název „Ternitz" byl poprvé zmíněn v roce 1352. Centrum dnešního Ternitzu mohlo být ve středověku hustě osídleno, ale průběhem staletí zpustlo.
Rozmach města nastal až v 19. století díky prodloužení Jižní dráhy v roce 1842, nádraží Ternitz bylo postaveno v roce 1847. V roce 1846 byla postavena kovárna Franze Müllera. Roku 1862 koupil Alexander von Schoeller (1805-1886) továrnu od tehdejšího majitele Reichenbacha a o čtyři roky později založil Ternitzskou železárnu a ocelárnu. Díky vzniku ocelářského průmyslu vznikaly dělnické kolonie a počet obyvatel narůstal a brzy v továrně pracovalo více než 1000 lidí. Ternitzské osídlení se rozšířilo na území obcí St. Johann am Steinfeld, Dunkelstein a Rohrbach am Steinfeld. V roce 1923 následovalo spojení těchto tří obcí s Ternitzem. V roce 1948 byl Ternitz povýšen na město. Roku 1969 došlo ke spojení obcí Flatz a Sieding s Ternitzem a následovalo připojení obcí Pottschach a Raglitz s městem Ternitz.
Náboženství 62,6 % římští katolíci 4,6 % evangelíci 9,4 % muslimové 20,5 % bez vyznání
Evangelická obec je v Ternitz, také římskokatolická farnost v Ternitz, Dunkelstein, Sieding, St. Johann, St. Lorenzen a Pottschach.
Politika V zastupitelstvu města je 37 křesel, která po volbách konaných v roce 2025 byla podle získaných mandátů rozdělena takto: SPÖ 25 – ustanovuje starostu ÖVP 3 FPÖ 6 Zelení 1 NEOS 2
Starostou města je Christian Samwald (SPÖ). Má na starosti obory obchodu, personální, sportovní, bezpečnost a katastrofy.
Zástupcem starosty je Peter Spicker (SPÖ). Má na starosti obory kultury, správy financí a majetku, správu muzea a víceúčelové sportovní haly.
Hospodářství a infrastruktura
Doprava Ternitz je dopravně dobře přístupný. Leží na silnici B17 Vídeňská Neustädtská silnice a dostupná je S6 Semmerinská rychlostní silnice s výjezdem u Neunkirchenu.
Ternitz leží také na Jižní dráze s nádražími v Ternitz a Pottschach s meziměstským provozem.
Hospodářství V roce 2001 bylo nezemědělských pracovišť 484 a 168 pracovišť v zemědělských a lesnických pracovišť v roce 1999. Podle sčítání lidu v roce 2001 bylo 6383 obyvatel výdělečně činných v místě bydliště, tj. 43,19 %.
Budovy
Mateřské školy Dolnorakouská zemská mateřská škola v Ternitz-Stadtzentrum Ternitz-Grundackergasse Ternitz-Raglitz Ternitz-Dunkelstein Pottschach Wassergasse Farní mateřská škola Pottschach
Obecné školy Ternitz I (Stapfgasse) Ternitz II (Dunkelstein) St. Lorenzen Dr. Adolfa Schärfa Pottschach Kreuzäckergasse
Hlavní školy Dr. Karla Rennera-hlavní škola Ternitz Nová střední škola – Pottschach
Všeobecná malířská vyšší škola BORG Ternitz
Zvláštní školy Všeobecná zvláštní škola Ternitz
Polytechnická škola Polytechnická škola Ternitz
Hudební škola Regionální hudební škola Ternitz s dislokovanými učebnami Stapfgasse Pottschach St. Lorenzen Grafenbach v úřední budově Sieding
Lidová univerzita Lidová univerzita vzdělávací středisko Ternitz
Osobnosti
Rodáci Johann Georg Hauer (1853–1905) – doktor filozofie a básník nářečí Karl Spiehs (* 1931), – producent filmové komedie, zábavných filmů a televizních seriálů Ferry Graf (* 1931) – finský zpěvák a představitel Rakouska na Grand Prix 1959 Kurt Ingerl (1935–1999) – sochař („Svázaná žena") Rudolf Taschner (* 1953) – matematik
Přátelé Ternitzu Wolfgang Schmeltzl (asi 1500-1564) – hudební skladatel a básník, od 1554 do 1564 farář v dnešní městské čtvrti Sankt Lorenzen u Steinfeldu Paul Kupelwieser (1843–1919) – generální ředitel železáren a oceláren Hans Czettel (1923–1980)- poslanec v Národní radě od 1953 do 1969, spolkový ministr vnitra od 1964 do 1966 a zástupce zemského hejtmana od 1969 do 1980
Vývoj počtu obyvatel
Odkazy
Reference
Literatura Ernő Deák: Ternitz. In: Othmar Pickl, Alfred Hoffmann (Hrsg.): Österreichisches Städtebuch. Teil 4: Friederike Goldmann (Red.): Die Städte Niederösterreichs. Band 3: R – Z. Verlag der Österreichischen Akademie der Wissenschaften, Wien 1982, , S. 133–145. René Harather: Die Geschichte der Region und Stadt Ternitz von den Anfängen bis zur Gegenwart. Unter besonderer Berücksichtigung sozialgeschichtlicher Aspekte. Stadtgemeinde Ternitz, Ternitz 1998. René Harather: Unser Ternitz. Zum 650. Jahrestag der urkundlichen Ersterwähnung. Fotografien von Christian Handl. Heimat-Verlag, Schwarzach u. a. 2002. Elisabeth Schober: Schulen der Stadt Ternitz. Versuch einer narrativen Studie aus dem Bereich der Schulgeschichte. Wien 1991, (Diplomarbeit Univ. Wien 1991). Dieter Steindl: Regesten der hochmittelalterlichen Nennungen auf dem Gebiet der Stadtgemeinde Ternitz und ihrer Katastralgemeinden. Wien 1997, (Diplomarbeit Univ. Wien 1997).
Externí odkazy
Oficiální stránky města Ternitz Výzkum hradu Dunkelstein
Kategorie:Města v Rakousku Kategorie:Obce v okrese Neunkirchen