Kyslík vytváří řadu alotropických modifikací:
volné kyslíkové radikály (O•) dikyslík (O2) ozon (O3) tetrakyslík (oxozon) (O4) pevný kyslík
O2 – dvouatomová molekula kyslíku
Nejrozšířenější alotropickou modifikací kyslíku je dvouatomová molekula kyslíku, někdy zvaná dikyslík. Kyslík v této formě tvoří 21 % zemské atmosféry. O2 má délku vazby 121 pm a vazebnou energii 498 kJ/mol.
Kyslík je bezbarvá látka s bodem varu −183 °C. V běžných podmínkách je proto plynný.
O3 – ozon
Tříatomový kyslík je velmi reaktivní alotrop kyslíku. Má silné oxidační vlastnosti. Objeven byl německým chemikem Christianem Fridrichem Schönbeinem roku 1840. Ve stratosféře slouží k absorbování UV záření. Vzniká rozkladem O2 na radikály O2 ->[UV] 2 O^{.} a ty reagují s plynným kyslíkem z vzniku ozonu O^{.}\ + O2 -> O3.
O4 – tetrakyslík
Existence tetrakyslíku byla předpovězena už na začátku 20. století. Prokazatelně byl detekován roku 2001 pomocí hmotnostní spektrometrie, jako sloučenina s dobou života 1 μs.
Pevný kyslík
Pevný kyslík vzniká za normálního tlaku při teplotách pod −218,79 °C (54,36 K). Je to, podobně jako kapalný kyslík, čirá látka s lehce namodralou barvou způsobenou absorpcí červeného záření.
Odkazy
Externí odkazy
Reference
Kategorie:Kyslík
Kategorie:Interchalkogeny