Puchberg am Schneeberg je městys v okrese Neunkirchen v rakouské spolkové zemi Dolní Rakousy. Je vzdálený asi 58 kilometrů od Vídně. Asi 5 km západně je vrchol Schneebergu s nadmořskou výškou 2 076 metrů, který je nejvyšší horou Dolních Rakous.

Název městyse je v dokumentech doložen od roku 1260 Eberhard von Puchperch.Rainmund Rhomberg, Andreas Bichler in: Burgruine Puchberg am Schneeberg – Bauhistorische Analyse und Sanierung. Burgverein Puchberg, Puchberg, 2006,

Nejbližšími městy jsou Neunkirchen Ternitz Gloggnitz Vídeňské Nové Město.

Členění obce Městys sestává ze tří katastrálních území:Katasterplan der Marktgemeinde Puchberg am Schneeberg Puchberg s osadami Ödenhof, Hengstberg, Hinterm Faden, Hof, Knipflitz, Losenheim, Puchberg, Sonnleiten, Schneebergdörfl, Schwarzengründe, Strengberg, samoty Rotten, Hengsttal, Hinterm Hengst, Im Prater a Mittering; Rohrbach im Graben s osadami Breitensohl a Rohrbachgraben, jakož i Rotten Arbestal, Gratzehöhe, Gahnsbauer, Schmalleiten; Stolzenwörth s osadami Eichberg, Haltberg, Lanzing, Pfennigbach a Sierning, jakož i Rotten Bruck, Ranzenbach, Reitzenberg, Schoberhof a Tuft.

Části obce Puchbergu, Rohrbachgraben, Schneebergdörfl a Sierning jsou hustě obydlena a žije tu většina obyvatel.

Využití ploch Celková rozloha Puchberg am Schneeberg je 83,11 kilometrů čtverečních. 66 % je zalesněno 23 % připadá na louky 5 % je zastavěno 5 % jsou zahrady, vody a ostatní plochyStatistische Daten über Puchberg (Stand 1. Jänner 2007)

Sousední obce Severním sousedem je Gutenstein a Miesenbach příslušný do Vídeňské Nové Město. Ostatními sousedy jsou obce příslušné do okresu Neunkirchen (od východu ve směru hodinových ručiček): Grünbach am Schneeberg Schrattenbach Ternitz Bürg-Vöstenhof Schwarzau im Gebirge Reichenau an der Rax.

Historie

Starověk a rané dějiny Stopy osídlení v údolí jsou jen nepatrné. Nalezla se pouze sekera ze serpentinitu (hadce) ve Schneebergu a z doby bronzové jen dýka.

S určitostí vedla přes Puchberg vedla římská cesta s čilou dopravou zboží. Odbočující vojenská cesta, která vedla z Vídně (Vindobona) na jih, probíhala od Leobersdorf přes Bad Fischau, Winzendorf, Willendorf a Grünbach do Puchbergu. Z východu se dopravovalo obilí a ze západu sůl a víno.Rudolf Krenn in Puchberger Heimatbuch. Wiener Neustädter Verlagsgesellschaft, 1996,

Středověk 5. až 15. století V oblasti Puchbergu jsou zbytky čtyř hradů, které jsou ve středověku prokázány. Ve 12. a 13. století patřil Puchberg k hrabství Pitten a ke Štýrskému vévodství. Hranici Rakouského vévodství tvořilo údolí Piestingu, které bylo chráněno hradem Starhembergem. Využití hraničních hradů pro ochranu Puchberské pánve bylo spíše pro usazení nižších šlechtických rodů.

V roce 1357 vlastnili Puchberg a Losenheim páni z rodu Stixensteinů. V letech 1387 až 1394 byl majetek vévodu Albrechta III. (asi 1349–1395) zastaven na „Hanse z Liechtensteina“, zůstal však ve vlastnictví zemského knížete. V tomto období nabyl Stixenstein na významu. Hrad Losenheim mohl od 15. století ztratit, zatímco hrad Puchberg zůstal až do 19. století.

Rolníci z Puchbergu museli odvádět dávky na Stixenstein. Podle urbáře panství Stixenstein vyplývá, že Puchberští rolníci dvě třetiny desátku odváděli na Stixenstein a třetinu proboštovi od svatého Oldřicha ve Vídeňském Novém Městě. Rolníci byli ale povinni robotě.

V roce 1488 Stixenstein získal Matyáš Korvín (1443–1490). Hrad a Puchberské panství zůstalo dlouho pod uherskou vrchností. Teprve počátkem 16. století uherské vojsko odešlo.Gernot Schuster in Geschichts- und Kulturpfad Puchberg am Schneeberg. Tourismus- und Dorferneuerungsverein und Markt- & Kurgemeinde Puchberg am Schneeberg, 2008

Podle kupní smlouvy z 24. prosince 1555 přešel Stixenstein stejně jako Puchberg a Losenheim na hraběte Hanse Hoyose. V roce 1595 získala rodina Hoyosů Gutenstein, který se stal střediskem panství.

Turecké vpády v 17. století V důsledku druhého vídeňského obléhání Turky přišli Turci v roce 1683 také do Puchbergu. Obyvatelé utekli do „Allelujahöhle am Himberg“. Turci se soustředili na usmrcení obyvatel ukrytých v jeskyních.

Morová nákaza v 17. a 18. století V roce 1679 zasáhl mor sousední obce, Puchberg byl však uchráněn. Méně štěstí měli obyvatelé Puchbergu v roce 1713. Mor zavlekli vozkové, kteří dřevo a uhlí vozili do Vídně. V následujících 22 týdnech zemřelo 102 osob.

Mrtví byli pohřbeni na třech různých místech; kaple na Gratzenhöhe byla jedním z těch míst. Na cestě do Grünbachu am Schneeberg je asi 200 metrů od Puchbergu památný obraz s letopočtem 1713. Třetím místem pohřbívání je uvedena Lastergrube na konci „Neusserweges“. Morový sloup je umístěn pod dvěma kaštany – není v místě hrobů. Sloup byl zřízen spíše pro vzpomínku na oběti moru.

Občané Puchbergu uprchli před morem na Schneeberg a tam se utábořili ve stanech. Po skončení morového období přislíbili občané provádět každoročně pouť na Schneeberg ke sloupu Nejsvětější Trojice. V místě, kde stál sloup, pozdější tehdejší majitel kopců, hrabě Johann Ernst Hoyos-Sprinzenstein, nechal postavit „císařský kámen“ na památku výstupu císaře Františka II. v roce 1805 a 1807 na horu Schneeberg.A. Adam und F. Bürkle in „Illustrirter Führer der Schneebergbahn", herausgegeben von der Betriebsdirection der Schneebergbahn, 1898

Napoleonské války v 19. století V letech 1805 a 1809 byla v obci ubytována jen malá část vojska Napoleona (1769–1821). V době příměří v roce 1809 byla v Puchbergu ubytována skupina jen 306 mužů jezdectva po dobu 18 dnů. Vojsko museli zásobovat místní obyvatelé.

Rozvoj k lázeňství v 19. a 20. století Dne 15. dubna 1897 započal Lo Arnoldi stavbu horské dráhy mezi Vídeňským Novým Městem a Puchbergem. To znamenalo rozhodující přechod zemědělského obyvatelstva na turismus. Hosté přišli zdaleka a z počátku si užívali ozubnicovou dráhu bez větší snahy dorazit na nejvyšší horu Dolního Rakouska. Dráha přispěla značným podílem na objev turismu v Puchberg a Schneebergu. Pro blízkost Vídně objevili Vídeňané místo pro letní pobyt. Průkopníky byl vídeňský průmyslník Friedrich Ehrbar (1827–1905) a Ludwig Damböck.

Lékař Edmund von Neusser (1852–1912) nechal v roce 1900 postavit v Puchbergu vilu jako svatební dar pro svou ženu opěrní pěvkyni Paulu Mark. Ve stejnou dobu si pronajal honitbu v Puchbergu Ottokar von Chiari (1853–1918).

Na počest své manželky Alžběty (1853–1918) vystoupil císař František Josef I. (1830–1916) v roce 1902 na vrchol Schneebergu. Členové císařského domu byli po několik let častými návštěvníky Puchbergu.

V letech 1902 až 1904 byl v obci vybudován obecní vodovod s vodojemem. Prameniště bylo vybudováno severně od Puchbergu na úpatí Öhler a je dodnes v provozu.

V roce 1909 byla po 11 letech výstavby postavena vodní elektrárna v soutěsce mezi Puchbergem a Himbergem, v Edenhofu, kterou pohání Sierning (Schwarza). S hodinovým výkonem 120 kilowatů zásobuje elektrickým proudem katastrální území Rohrbach im Graben. Obyvatelé se museli přihlásit, kdy chtějí proud odebírat. Kvůli rychle vzrůstající spotřebě, brzy se musel zvýšit výkon na 300 kilowatů za hodinu. Po všeobecné poptávce pro zásobování elektřinou byl vyrobený proud připojen na veřejnou síť. Po první světové válce byla vodní turbína doplněna dvěma dieselelektrickými agregáty. Elektrárna byla až do roku 1962 provozována obcí. Hlavním odběratelem byla firma Schoeller-Bleckmann ocelárny v Ternitzu. Nový majitel zavedl výrobu gumárenského sortimentu. Elektrárna, která běží v automatickém provozu, ještě dnes jsou tu stále v provozu agregáty z roku 1909.Gabriele Haiden in den Niederösterreichischen Nachrichten, Ausgabe Neunkirchen: Wie vor hundert Jahren (Folge 37, vom 8. September 2008)

V době po první světové válce byla provozovatelem „Aspangská železniční společnost“, jako provozovatel „Schneeberské horské dráhy“. Od 1. ledna 1899 přilákala turisty výhodným cenovým tarifem a prudce zvýšila cizinecký ruch. Samotnou hospodářskou krizí v třicátých letech neztratil Puchberg svou přitažlivost pro turisty ani v létě.

Dne 19. září 1939, v 1:15 byl Puchberg postižen zemětřesením o síle sedmi stupňů.Erdbeben in Österreich: Erdbeben in Puchberg (abgerufen am 10. August 2008) Stavby byly z části poškozeny a škody na skalách se projevovaly úlomky horniny. V „Losenheimerstraße“ padl balvan o rozměru asi 15 kubických metrů do závodu, přičemž došlo k zabití dvou osob. Ulice k obecní části Ödenhof byla zasypána horninou a masivy skály se narušily a musely být odstřeleny.Herbert Roisky in 100 Jahre Gendarmerieposten Puchberg am Schneeberg, 1892–1992. Gendarmerieposten Puchberg am Schneeberg, Selbstverlag des Gendarmeriepostens Puchberg am Schneeberg, 1992

Druhá světová válka Ke konci druhé světové války došlo mezi 26. březnem až 8. květnem 1945 k prudkým bojům u Puchbergu mezi nasazeným bojovým seskupení „Keitel 37. SS“ dobrovolníků a 99. bojovou skupinou 1. gardy mechanizovaného sboru 4. sovětské gardové armády, při kterých došlo ke krvavých ztrátám a k těžkých škodám i v obcích. Druhá německá hlavní linie probíhala naposledy přes Gahns, hotel Hochschneeberg a Sparbacherovu chatu ke klášteru Gscheid a dále k Rohrerskému sedlu.Krieg am Fuß des Schneeberges, in: Hans Egger: Brände an der Donau Laut Totenbuch der Pfarre Puchberg verloren 204 Menschen ihr Leben, darunter 34 russische Soldaten.

Po druhé světové válce získal cestovní ruch opěr na významu. Básnířka Christine Busta (1915–1987) a spisovatelé Friederike Mayröcker (* 1924) a Ernst Jandl (1925–2000) strávili několik let v Puchbergu.Haltestelle Puchberg am Schneeberg, Buch 1997,

Tato vývojová tendence vyhovovala, v roce 1949 byly postaveny sedačkové lanovky na Himberg, které byly první v Dolních Rakousích.

Roku 1960 byla na Hochschneebergu uvedena do provozu radiová stanice spolkového vojska jako součást kontroly vzdušného prostoru systému Goldhaube.

V roce 1963 byla postavena léčebna, která se později přebudovala na lázeňský dům.

Roku 1968 byla na úpatí Himbergu postavena čistírna odpadních vod a postupně se budovala v obci kanalizace.

V září 1989 byl zahájen provoz zařízení pro volný čas, Schneeberghalle, koupaliště, kancelář pro turistiku, obecní knihovna a příslušné restaurace. Víceúčelová hala nabízí místo až pro 700 osob a je využívána pro sportovní akce, koncerty, divadelní představení.Homepage der Marktgemeinde Puchberg am Schneeberg: Freizeithalle (abgerufen am 18. September 2008)

Návštěvníci jsou s klimatickým letoviskem a příznivým podnebím spokojeni. Hlavně v létě se mnoho lidí cítí dobře z léčivého vzduchu. V zimě je místo velmi oblíbené pro lyžování. V roce 1991 bylo potřebu lyžařských aktivit pořízeno první sněhové dělo.

Na Hochschneeberg byl zaveden vodovod a kanalizace, čímž se nahradil nákladný dovoz čisté vody a odvoz splašků ozubnicovou dráhou.

Na Himbergu je postavena anténa pro mobilní rádiový provoz.

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel Zastavěné území je řídce zalidněné, na 1 kilometr čtvereční připadá 32 obyvatel. Pro srovnání: Dolní Rakousy mají 83, celé Rakousko 98. 1869 – 2249 obyvatel 1923 – 3330 obyvatel 1971 – 3406 obyvatel 2001 – 3000 obyvatel Statistik Austria: Punkt 2.2: Bevölkerungsentwicklung durch Geburten- und errechnete Wanderungsbilanz (PDF-Datei; 6 KB, abgerufen am 17. August 2008)

Původ a řeč 2752 osob (97,1 %) 2001 němčina 17 osob (0,6 %) maďarština 15 osob (0,5 %) chorvatština 8 osob (0,3 %) srbština 5 osob (0,2 %) turečtina 3 osoby (0,1 %) čeština

Politika

Obecní volby Zastupitelstvo obce a starosta se volí každý pátý rok. Poslední volby byly 14. března 2010.

Starosta Starosta Michael Knabl (SPÖ) byl ve své funkci potvrzen.

Zástupce starosty je od 1. ledna 2004 Florian Diertl (rovněž SPÖ).

V obecní radě jsou Walter Diertl, Christian Dungl, Johannes Jägersberger a Martin Wanzenböck

Dřívější starostové 1850–1858 Leonhard Wurzinger 1858–1861 Johann Rigler 1861–1862 Anton Eichberger 1862–1864 Anton Pulling 1864–1865 Franz Schramböck 1865–1873 Franz Postl