Renáta Tyršová, v matrice narozených Renata Maria Adelina Fügner (31. července 1854 Praha-Nové Město – 22. února 1937 tamtéžArchiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých u sv. Štěpána, sign. ŠT Z18, s. 129) byla česká historička umění, umělecká kritička, etnografka a státní úřednice.
Život
Dětství a mládí Renáta Tyršová se narodila jako dcera zakladatele Sokola, obchodníka a později generálního zástupce italské pojišťovací společnosti Jindřicha (roz. Heinricha) Fügnera (* 1822) a jeho manželky Kathariny, rozené Turetzké (* 1831). Její mladší sestra se sňatkem stala tetou bratrů Josefa a Artuše Scheinerových, z nichž Josef byl později starostou Sokola a významným činitelem při vzniku ČSR.)
Majetkové poměry rodiny byly dobré a základní vzdělání Renátě poskytoval domácí učitel, do školy nechodila. Učila se dvoujazyčně, otec s ní hovořil německy a matka česky, další učitelé ji vzdělávali v kreslení a hře na piano. Znalost jazyků rozšířila ještě o francouzštinu, angličtinu a ruštinu. Na přání otce jí nebyla poskytnuta náboženská výchova. Situace se změnila, když otec Renáty 15. listopadu 1865 zemřel. Od jejích čtrnácti let se ujal jejího vzdělávání Fügnerův přítel a spolupracovník Miroslav Tyrš, který se věnoval zejména dějinám umění. Renáta se postupně stávala aktivní Tyršovou spolupracovnicí v jeho vědecké práci. Pomáhala mu s přípravou přednášek a chystala podklady pro Tyršovu vědeckou činnost, zejména třídila jeho sbírky fotografií a vedla korespondenci s nakladatelstvími. Aktivně vystupovala i v Sokole, kde byla roku 1871 zvolena cvičitelkou Tělocvičného spolku paní a dívek pražských.Národní listy, 5. 4. 1871, s. 3. Zprávy spolkové náhled|vlevo|Renáta Tyršová v mládí|234x234pixelůV roce 1871 požádal Tyrš o její ruku.
Žena Miroslava Tyrše 28. srpna 1872 se Renáta, po nutném souhlasu poručníka a matky jako nezletilá stala manželkou Miroslava Tyrše.Policejní přihláška manželů Tyršových Manželství zůstalo bezdětné a Renáta se soustředila na podporu činnosti svého manžela. Spolupracovala s ním na zahraničních studijních cestách, zejména v Itálii, a postupně se vypracovala v samostatnou badatelku a uznávanou autorku studií o výtvarném umění.
První samostatný kritický text zveřejnila v Národních listech ve dvaceti letech, Věnovala se rozboru obrazu Jaroslava Čermáka Raněný Černohorec.Národní listy, 12. 12. 1874, s. 3 Renata Tyršová: Raněný Černohorec V roce 1878 zveřejnila v časopise Lumír studii o Petru Paulu Rubensovi.Lumír 1878, č. 7–8, s. 100–103 a s. 117–211, Renata Tyršová: Petr Pavel Rubens
Manželství trvalo 12 let, než Miroslav Tyrš 18. srpna 1884 tragicky zemřel.
Další život – angažovaná vdova náhled|Renáta Tyršová, Sokolský slet 1932 (dobová pohlednice) Renáta Tyršová ovdověla v roce 1884, tedy ve 30 letech. Byla jedinou dědičkou Miroslava Tyrše a věnovala se udržování jeho pozůstalosti a odkazu, navázala na jeho dílo v estetice a v umělecké kritice. Současně se věnovala vlastní publikační činnosti a angažovala se v Sokole. Byla též činná v Národní radě československé i v řadě národních spolků. Hmotně byla Renáta Tyršová, jako vdova po zakladateli Sokola, zajištěna rentou a další příjmy jí plynuly z vlastní publikační a úřední činnosti.
Byla aktivní v národně obrozeneckém veřejném životě, například v prosinci 1885 spolu s předními kulturními pracovníky a intelektuály té doby podepsala výzvu Ve prospěch českého čtení.Národní listy, 10. 12. 1885, s. 2
Již v roce 1886 vyšel tiskem její slovní doprovod k Mánesovým ilustracím k Rukopisu Kralodvorskému,Rukopis Kralodvorský, vydal František Šimáček v Praze 1886, s. I.–VIII.. Další publikace následovaly (mezi nimi vzpomínky na otce Jindřicha Fügnera a manžela Miroslava Tyrše).
Aktivně se zabývala problematikou ženského vzdělávání: roce 1907 byla jmenována „státní inspektorkou pro české dívčí školy výrobní“.Technický obzor, 16. 1. 1907, s.16 V témže roce, během dubnového pobytu Františka Josefa I. v Praze, jí byl udělen Alžbětin řád II. stupně.
Další oblastí působení Renáty Tyršové byl český a moravský folklor. Její zájem probudila výstava lidových výšivek, která se konala v roce 1886 v pražském Rudolfinu.Národní listy, 24. 6. 1886, s. 3, Moravské vyšívání v Rudolfinu Na světové výstavě v Paříži roku 1889 nakupovala vzorky textilií pro pražská muzea.
Pro Jubilejní zemskou výstavu v Praze roku 1891 pomáhala připravovat expozici Česká chalupa.Část této expozice dala Renáta Tyršová vystavit v Paříži v roce 1892 pod názvem L´Exposition Industrielle des Arts de la Femme. Na organizaci expozice dohlížela Zdenka Braunerová, která v té době v Paříži žila. O deset let později byly tyto výrobky znovu vystaveny v Paříži a v Rusku. Folkloru věnovala několik svých publikací.
V roce 1917 Tyršová spoluzaložila oragnizaci České srdce, úkolem tohoto centra bylo pomáhat potřebným pomocí dobročinných bazarů a podobných akcí.
V roce 1931 byla Tyršová prohlášena čestnou doktorkou filozofie Univerzity Karlovy.Forum UK: Renata Tyršová – doktorka filozofie – byť „jen“ čestná V době insigniády (1934) se postavila na stranu spisovatelů hájících české nacionalistické studenty.Seznam obou skupin intelektuálů online, Národní politika 8. 12. 1934, s. 3
Většinu života prožila v bytě na Novém Městě pražském, v budově Sokola pražského v Sokolské třídě 43.Národní listy, 14. 2. 1937, s. 9, 75 let Sokola Pražského
Úmrtí Renáta Tyršová zemřela 22. února 1937 v Praze a byla pochována spolu s otcem, matkou a manželem do hrobové mohyly na Olšanských hřbitovech.
Renáta Tyršová v umění a literatuře K životním jubileím Renáty Tyršové vycházely za jejího života oslavné sborníky a články v tisku. Max Švabinský vytvořil její portrét roku 1907,Max Švabinský: Renata Tyršová. V roce 1928 byla podobizna vytištěna barevným ofsetem. K 70. narozeninám Tyršové byla vydána pohlednice s jejím portrétem od Jakuba Obrovského. Busta Renáty Tyršové od sochařky Karly Vobišové-Žákové byla původně umístěna v Tyršově domě v Praze.Karel Žák: Před 120 lety se narodila první česká sochařka )Dnes je busta uložena v depozitáři Národního muzea v Terezíně, ve sbírce bývalého muzea sportu (inv. č. H7H-15042)
Nakladatelství Paseka vydalo v roce 2005 monografii Renaty Tyršové od Ireny Štěpánové.
Dílo (výběr) Rukopis Královodvorský, Praha 1896 Slovácké vyšívání stehem křížkovým a vrůčkovým : 30 listů s 227 většími a menšími vzorky, upravil Josef Šíma; předmluva Renáty Tyršové, Praha 1897 Lidový kroj v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, F. Topič Praha 1916, 1918 Nauka o kroji, zdravotní část sepsala R. Machová. Praha 1923 O vkusu v úpravě domova a oděvu : několik kapitol umělecko-výchovných, Mladá Boleslav 1923 Jindřich Fügner: Paměti a vzpomínky na mého otce, 2 díly, Praha 1926–1927 Miroslav Tyrš: Jeho osobnost a dílo, 3 části, Praha 1932–1934
Odkazy Poznámky
Reference
Literatura Lubomír Slavíček (ed.), Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích a jejich spolupracovníků z příbuzných oborů (asi 1800–2008), Sv. 2, s. 1546–1548, Academia Praha 2016,
Externí odkazy
Kategorie:České historičky umění Kategorie:Čeští etnografové Kategorie:Členové Sokola Kategorie:Narození 31. července Kategorie:Narození v roce 1854 Kategorie:Narození v Praze Kategorie:Úmrtí 22. února Kategorie:Úmrtí v roce 1937 Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Ženy Kategorie:Americký klub dam Kategorie:Držitelé čestných doktorátů Univerzity Karlovy Kategorie:Pohřbení na Olšanech Kategorie:Miroslav Tyrš Kategorie:Nositelé Řádu Alžběty (Rakousko)