Souhlásková mutace nebo jen mutace je jev, při kterém se souhláska ve slově mění v závislosti na morfologii nebo syntaxi.
Souhláskové mutace se nachází v mnoha světových jazycích. Nejjasnějším příkladem je mutace první souhlásky v keltských jazycích. Mutaci první souhlásky lze najít také v japonštině, indonéštině, malajštině, v jižní paiitštině (indiánský jazyk) a některých západoafrických jazycích jako fula. V určitých uralských jazycích, například finštině nebo estonštině, je známa mutace vnitřních souhlásek, která se nazývá souhláskové stupňování. Mutace prvních, vnitřních i koncových souhlásek se vyskytuje v moderní hebrejštině. Keňský jazyk Dhuluo mutuje poslední souhlásku v kmeni slova.
Keltské jazyky Všechny keltské jazyky mutují úvodní souhlásku. Počet mutací se liší podle jazyka – skotská gaelština a manština má jednu, irština dvě a britanské jazyky jako velština, bretonština a kornština mají tři. Způsoby mutace se u každého jazyka liší, přesto je možné zevšeobecnit některá pravidla. Ve všech keltských jazycích mutuje počáteční souhláska slov ženského rodu v jednotném čísle po určitém členu a přídavná jména mutují, následují-li po slovech ženského rodu.
Ukázka mutací v irštině, velštině a bretonštině:
Bretonština Irština Velština Význam maouez bean gwraig žena bras mór mawr velký ar vaouez vras an bhean mhór y wraig fawr ta velká žena kazh cat cath kočka e gazh a chat ei gath jeho kočka he c'hazh a cat ei chath její kočka o c'hazh a gcat eu cath jejich kočka
Odkazy
Související články Souhláskové stupňování
Externí odkazy Souhlásková gradace ve finštině .
Kategorie:Lingvistická morfologie Kategorie:Fonetika Kategorie:Keltské jazyky Kategorie:Finština