Fulko IV. z Anjou ( Foulque le Réchin nebo Foulque le Querelleur, 1043 – 14. dubna 1109, Angers) byl hrabě z Anjou a Tours.
Život náhled|upright|vlevo|Nákres Fulkovy pečeti Fulko s přízviskem Morous byl mladším synem hraběte Geoffroye z Gâtinais a Ermengardy, dcery Fulka Nerry z Anjou.
náhled|upright|vlevo|Spory o vládu nad Anjou (středověká iluminace) Společně se svým starším bratrem Geoffroyem III. vstoupil do služeb bezdětného bojovného strýce hraběte Geoffroye II., který jej jako sedmnáctiletého pasoval rytířem. Roku 1060 připadlo rozhodnutím umírajícího hraběte hrabství Anjou jeho jmenovci staršímu z bratrů a mladší Fulko obdržel pouze jeden hrad. Mezi oběma bratry vypukl spor. Fulko roku 1067 Geoffroye, exkomunikovaného za porušení církevních práv v Anjou a zbaveného dědictví, ve střetu u Brissacu zajal a uvěznil. Své vítězství považoval za projev boží milosti.
Převzal tak dědictví po strýci a roku 1068 Geoffroye zajal a uvěznil znovu. Gâtinais, dědictví po otci, použil k úplatě francouzského krále, kterou chtěl získat souhlas s celou akcí a udělení hrabství Anjou v léno.Vznešené paní , str. 33
O rok později se Fulko poprvé oženil s Hildegardou z Beaugency. Po Hildegardině smrti se oženil ještě čtyřikrát a své ženy postupně zapudil. Poslední pátá manželka Bertrada z Montfortu mu odešla sama, podle kronikáře protože nechtěla být zapuzena jako běhna a vdala se za krále Filipa, který kvůli hříšné náklonnosti k hraběnce z Anjou opustil královnu Bertu Holandskou. náhled|upright|Fulko Morous (středověká iluminace)
Fulko po Bertradině odchodu nepodnikl žádnou odvetnou akci. Až roku 1094 papežský legát zbavil samotného hraběte exkomunikace za uvěznění bratra a potvrdil jej jako vlastníka hrabství.Rytíř, žena a kněz, str. 11 Poté se začal Fulko zajímat o svou poslední ženu a zasadil se o potvrzení jeho příbuzenského vztahu s králem a tím o potvrzení Filipova incestu. Provinilý panovník byl společně s Bertradou několikrát exkomunikován, sliboval v rouchu kajícníka a bosý, ale ani církevní klatba pár nepřiměla k odluce.Rytíř, žena a kněz, str. 13
Roku 1106 se Fulko, potírající vzpouru staršího syna, dokonce stal v Angers hostitelem krále a své bývalé ženy.Žena v době katedrál, str. 110
Bertrada se po Filipově smrti roku 1108 k Fulkovi vrátila a zřejmě dohodla sňatek jejich společného syna Fulka s Ermengardou, dědičkou Maine a opuštěnou snoubenkou Fulkova staršího syna.
Hrabě zemřel v dubnu 1109 a byl pohřben v klášterním kostele sv. Trojice v Angers.Jean Louis Chalmel, Histoire de Touraine jusqu'à l'année 1790 Do dějin se zapsal jako muž, který dlouhá léta věznil svého bratra, byl opuštěný Bertradou, zavedl módu střevíců se zdviženou špičkou a trápily jej mozoly na nohou.Žena v době katedrál, str. 113 Jeho hlavním počinem však zřejmě bylo sepsání dějin hrabat z Anjou a objednávka díla Gesta Consulum Andegavorum''.
Odkazy
Poznámky
Reference
Externí odkazy
Mapa držav hrabat z Anjou v 11. století Genealogie
Kategorie:Château-Landonové Kategorie:Hrabata z Anjou Kategorie:Hrabata z Tours Kategorie:Hrabata z Gâtinais Kategorie:Úmrtí v Angers Kategorie:Pohřbení v Angers Kategorie:Narození v roce 1043 Kategorie:Úmrtí 14. dubna Kategorie:Úmrtí v roce 1109 Kategorie:Muži