František Hasa (4. únor 1863 StínavaMatriční záznam o narození a křtu – 27. březen 1945 Mníšek pod BrdyArchiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých u Nejsvětějšího srdce Páně na Vinohradech, sign. SPVIN Z5, s. 69) byl český strojní inženýr, profesor mechanické technologie a rektor ČVUT a VUT.
Život Po maturitě na reálce v Prostějově vystudoval v letech 1880–1884 Císařskou a královskou českou vysokou školu technickou v Praze. Po ukončení studia byl tři roky (1885–1888) asistentem profesora Antonína Vávry na katedře mechanické technologie.
V letech 1888–1891 pracoval jako adjunkt v cukrovaru a rafinerii v Čáslavi. V roce 1891 nastoupil k firmě Märky, Bromovský a Schulz v Hradci Králové. Brzy byl přeložen do její pražské pobočky. Podílel se na budování cukrovarů v Českém Brodě a v Břeclavi. V roce 1895 přešel do oddělení cukrovarů strojírny Ringhoffer. Budoval cukrovary v Chitile v dnešním Rumunsku, v Hatvanech v Maďarsku. V obou případech měl na starosti nejen strojírenskou technologii, ale i projektování stavebních objektů a vlastní provoz.
V roce 1901 byl jmenován řádným profesorem mechanické technologie na České vysoké škole technické v Brně. Zde se zasloužil o vybudování katedry mechanické technologie. V roce 1904–1905 děkanem odboru strojního a elektrotechnického inženýrství a v roce 1906–1907 rektorem školy.
V roce 1908 byl povolán jako řádný profesor mechanické technologie na Císařskou a královskou českou vysokou školu technickou v Praze, kde působil až do roku 1933. I zde zásadním způsobem zlepšil výuku oboru, modernizoval zastaralé dílny a zřídil zkušební laboratoře. V roce 1909–1910 byl děkanem oboru strojního inženýrství a v roce 1910–1911 byl zvolen rektorem ČVUT.
Zemřel roku 1945 v Mníšku pod Brdy a byl pohřben na pražském Vinohradském hřbitově.
Členství v organizacích Česká akademie věd a umění Spolek architektů a inženýrů (SAI), v roce 1888 byl členem představenstva Masarykova akademie práce, jejíž byl v roce 1925–1926 prezidentem Československá rada badatelská, Odborný spolek slévárenský, čestný člen Československý národní komitét pro vědeckou organizaci (předseda) Sbor dobrovolných hasičů ve Stínavě, čestný člen
Spisy Přispíval do Zpráv SAI je autorem řady hesel v Ottově slovníku naučném a v Technickém slovníku naučném (Vladimír Teyssler a Václav Kotyška, Praha : Borský a Šulc, 1927–1949) O moderních slévárnách a jich zařízení, Praha : Ústav ku podpoře průmyslu, 1913 Mechanická technologie I. - IV., Praha : Česká matice technická, 1921. Dostupné online. Svařování uhlíkových ocelí teplem odporovým (spoluautor Antonín Beneš), Praha : Prometheus, 1934
Ocenění V roce 1916 byl jmenován dvorním radou. V roce 1930 mu byl udělen čestný titul doktora technických věd Českého vysokého učení technického v Praze . V roce 1937 byl navržen za čestného člena Spolku architektů a inženýrů
Odkazy
Reference
Literatura
Externí odkazy
Kategorie:Čeští strojní inženýři Kategorie:Inženýři 19. století Kategorie:Inženýři 20. století Kategorie:Čeští vysokoškolští pedagogové Kategorie:Rektoři ČVUT Kategorie:Rektoři Vysokého učení technického v Brně Kategorie:Děkani fakult Vysokého učení technického v Brně Kategorie:Držitelé čestných doktorátů ČVUT Kategorie:Absolventi ČVUT Kategorie:Narození v roce 1863 Kategorie:Narození 4. února Kategorie:Narození ve Stínavě Kategorie:Úmrtí v roce 1945 Kategorie:Úmrtí 27. března Kategorie:Úmrtí v Mníšku pod Brdy Kategorie:Muži Kategorie:Pohřbení na Vinohradském hřbitově