Přírodní rezervace Louky u rybníka Proudnice byla poprvé vyhlášena roku 1994. V roce 2009 bylo toto území zahrnuto do soustavy Natura 2000 jako evropsky významná lokalita.
Rezervace se nachází v okrese Kolín, jižně od vesnice Žiželice. K chráněnému území o rozloze 26,4 ha patří i ochranné pásmo s plochou 17,6 ha. Oblast je rozdělena mezi katastrální území obcí Žiželice a Radovesnice II.
Předmětem ochrany jsou střídavě vlhké bezkolencové louky, ovsíkové louky, společenstva vysokých ostřic, rákosiny a slatiny. Toto území tvoří významný biotop, který zadržuje vodu v krajině a je stanovištěm pro rozmanité druhy organismů, mezi které patří ohrožené druhy rostlin a mokřadní ptactvo. náhled|258x258pixelů|Předmětem ochrany jsou mokřady a různá luční společenstva
Historický vývoj lokality Krajina Louky u rybníka Proudnice je historicky svázána s existencí Proudnického rybníka, který je doložen minimálně od 18. století a je zakreslen už na mapách I. vojenského mapování, ale máme dochovaný záznam, již se o Proudnickém rybníce zmiňuje už v roce 1699. Tradiční hospodaření na přilehlých loukách zahrnovalo pravidelné kosení a místy pastvu, například rákos se dříve sekal a využíval jako stelivo. Tyto činnosti udržovaly mozaiku biotopů od podmáčených slatinišť po mezofilní louky a vytvářely stabilní prostředí pro řadu specializovaných druhů, avšak ve 20. století byly v ploše zřízeny drenážní příkopy.
Z hlediska právní ochrany byly Louky u rybníka Proudnice vyhlášeny přírodní rezervací s účinností od 1. března 1994. Lokalita byla zařazena do soustavy Natura 2000 k 3. listopadu 2009. Správa území se postupně přizpůsobovala poznatkům z monitoringu a průzkumu a směřuje k pozdní mozaikovité seči, sušení a odvozu biomasy mimo chráněné území, k omezení eutrofizace, zmírnění tlaku na vegetaci působením černé a spárkaté zvěře a zabránění či zpomalení dalšího expanzivního růstu rákosin a třtiny křovištní. V přístupných dokumentech se ale setkáme i s ojedinělé negativními zásahy, například zřízení újediště v roce 2014 v nejhodnotnější části, které bylo po zásahu orgánů ochrany přírody odstraněno.
Přírodní poměry Lokalitu tvoří komplex podmáčených, přirozeně střídavě vlhkých bezkolencových a ovsíkových luk, slatinišť a rákosin při podkovovitě tvarovaném Proudnickém rybníku na Radovesnickém potoce. Jižní hranici EVL lemuje úzká polní cesta, která cennou přírodní oblast odděluje od intenzivně obhospodařovaných polí. Toto těsné spojení dvou zcela odlišných biotopů má pro Louky u rybníka Proudnice řadu negativních dopadů, viz dále v textu.
Geologie a geomorfologie Podloží tvoří křídové jílovce, slínovce a prachovce české křídové pánve, překryté kvartérními deluviofluviálními nezpevněnými sedimenty, zejména hlínami, písky a štěrky. Geomorfologicky území náleží do Východolabské tabule, okrsku Krakovanská tabule. Reliéf je plochý až velmi mírně zvlněný v širokém údolí Radovesnického potoka a nadmořská výška celého chráněného území se pohybuje kolem 215 m n. m.
Půdní poměry, klima a krajina V území dominují mělké těžší vápnité hnědozemě, v bezprostředním kontaktu s vodní plochou jsou vyvinuty nivní půdy se znaky oglejení. Klima odpovídá středně teplé, středně vlhké oblasti. Z hlediska fytogeografie spadá lokalita do mezofytika. Typická rostlinná společenstva pro oblasti mezofytika jsou listnaté a smíšené lesy s dominancí buku a dubu, habrové doubravy nebo bučiny. Krajinný rámec tvoří mozaika kosených luk střídavě vlhkého režimu, pásy rákosin a ostrůvky vrb a topolů. Okraje jsou ovlivněny přísunem živin ze sousedních polí.
Hydrologie Horniny jako jílovce a slínovce se mimo jiné vyznačují nízkou propustností a často tak zadržují nebo zpomalují proudění podzemní vody. Nad touto nepropustnou bariérou leží nezpevněné sedimenty, hlína, písek, štěrk, což jsou pro vodu velmi dobře propustné materiály. Takto jsou vytvořeny podmínky pro mělké vsakování nad nepropustným podložím, tím se zvyšuje potenciál pro mělké hladiny podzemní vody. Proto se na takových lokalitách běžně objevuje povrchové zamokření.
Lokalita leží při Radovesnickém potoce, který napájí Proudnický rybník. V minulosti byly vyhloubeny tři drenážní příkopy, které lokálně snižují hladinu podzemní vody. vlevo|náhled|280x280pixelů|Rákosiny na kraji vypuštěné Proudnice
Flora Význam lokality podtrhuje vysoká diverzita rostlinných a živočišných druhů, řada z nich je ohrožená, kriticky ohrožená anebo se jedná o jedinou známou lokalitu v ČR jako tomu je např. u srpnatky Sendtnerovy.
Oblast Přírodní rezervace Louky u rybníka Proudnice patří mezi významné mokřady České republiky, především kvůli výskytu vápnitých slatinišť, kde přežívá množství vzácných druhů. Také v celé oblasti nalezneme více různých typů luk – mezofilní louky, střídavě vlhké bezkolencové louky, slatinné louky. Díky těmto rozličným vlastnostem je oblast na floru velmi bohatá. Ochrana je především zaměřena na přirozeně se vyskytující střídavě vlhké bezkolencové a ovsíkové louky a slatiniště, na které je vázáno velké množství druhů, mezi které patří i v České republice vzácné orchideje a bahenní pampelišky.
Na loukách a mokřadech v okolí rybníka Proudnice roste překvapivě pestrá směs vzácných rostlin, které patří k nejohroženějším v České republice. K nejvzácnějším patří vstavač bahenní - drobná orchidej, jejíž populace zde čítá přibližně deset jedinců, a prstnatec pleťový, který tu kvete v počtu několika stovek rostlin. Dále zde najdeme i pěchavu slatinnou a srpnatku Sendtnerovu, které dokazují, že místní louky si stále uchovávají charakter přirozených slatinišť.
Zcela mimořádný je výskyt bahenních pampelišek. V rezervaci bylo popsáno hned dvanáct druhů z této skupiny, to je na tak malé území výjimečné i v celoevropském měřítku. Ze silně ohrožených druhů zde roste česnek hranatý, který se na v Přírodní rezervaci vyskytuje v množství nižších stovek jedinců. Mezi silně ohrožené druhy dále patří ostřice Davallova, mezi ohrožené pak patří například prstnatec májový nebo bezkolenec modrý. Tyto druhy se zde udržují díky pravidelné péči o louky a šetrnému hospodaření, které napomáhá zachování unikátního přírodního rázu celé oblasti.
Mimo byliny najdeme v Přírodní rezervaci také menší množství dřevin, které nejvíce rostou okolo odvodňovacích struh. Po celé ploše jsou rozseté převážně jedinci druhů vrba popelavá (Salix cinerea) a topol osika (Populus tremula), které společně vytváří malé porosty mokřadních dřevin a tvoří úkryt pro ptactvo. Největším rizikem pro tamní floru představují zemědělsky využívané půdy obklopující louky ze všech stran a zvyšování obsahu živin v půdě by bylo pro většinu vyskytujících se ohrožených druhů devastující.
Mezi vyskytující se ohrožené druhy patří: náhled|Vstavač bahenní Vstavač bahenní (Orchis palustris Jacq.) – kriticky ohrožená rostlina (C1) - Orchidej z čeledi vstavačovitých, která dorůstá do výšky 25–50 cm a její přímá lodyha nese klas řídkých fialově nachových květů. Období kvetení trvá od května do začátku července. Tato drobná orchidej roste již pouze na několika místech v okolí středního Polabí. Na území okolo rybníka Proudnice najdeme zhruba 10 jedinců.
Prstnatec pleťový (Dactylorhiza incarnata) – kriticky ohrožená rostlina (C1) - Orchidej z čeledi vstavačovitých, dorůstá do výšky 30–80 cm a její přímá lodyha nese 5 až 12 cm dlouhé květenství růžové až světle nachové barvy. Doba kvetení je od května do června a okolo Proudnice jich najdeme stovky.
Pěchava slatinná (Sesleria uliginosa) – kriticky ohrožená rostlina (C1) - Vlhkomilná tráva z čeledi lipnicovitých je původním druhem rostoucím v české přírodě. Vyrůstá z trsnatého oddenku do hustých trsů, má do stran nahnuté listy a husté lichoklasé květenství. Kvete od května do června. Je ohrožena vyhynutím kvůli nedostatku vhodných stanovišť. V okolí rybníka proudnice bylo nalezeno několik desítek trsů pěchavy slatinné.
Bahenní pampelišky (taraxacum sect. Palustria) – kriticky ohrožené rostliny (C1), silně ohrožené (C2) a ohrožené (C3) - V Přírodní rezervaci bylo popsáno celkem 12 druhů z apomiktického komplexu pampelišek. Tím se toto místo řadí mezi velmi ojedinělé lokality s tak druhově bohatým výskytem pampelišek.
Srpnatka Sendtnerova (Drepanocladus sendtneri) - kriticky ohrožená rostlina (C1) - v okolí proudnických luk tvoří stálé porosty, ale může být ohrožena zvyšujícím se obsahem živin v půdě z polí v okolí.
Česnek hranatý (Allium angulosum) - silně ohrožený druh (C2)- řadí se do čeledi česnekovitých. Dorůstá výšky 20 až 60 cm. Kvete od července do září a na území Přírodní rezervace najdeme stovky jedinců.
Ostřice Davallova (Carex davalliana) - silně ohrožený druh (C2) - hustě trsnatá tráva z čeledi šáchorovitých, která kvete od dubna do června.
Prstnatec májový (Dactylorhiza majalis) - ohrožený druh (C3) - orchidej z čeledi vstavačovitých. Kvete od května do června a její květy mají purpurovou nebo výjimečně bílou barvu. V Přírodní rezervaci najdeme stovky jedinců. náhled|Bezkolenec modrý Bezkolenec modrý (Molinion caeruleae) - ohrožený druh (C3) - tráva z čeledi lipnicovité, Zcela výjimečně roste v nížinách (v Polabí), obvyklá je ve vyšších polohách a hojná v subalpínském stupni, kde roste na vlhkých a slatinných loukách, v rašeliništích a v některých typech alpínských trávníků. Kvete od srpna do října.
Fauna Lokalita je především ornitologicky cenným místem. Najdeme zde řadu druhů, které jsou vázané na mokřady, rákosiny i otevřené louky. Patří mezi ně například bukáček malý, volavka bílá, vodouš rudonohý, čejka chocholatá, chřástal polní, rákosník velký, cvrčilka slavíková nebo slavík modráček. Objevuje se zde také orel mořský. V minulosti byl na území zaznamenán i bukač velký a hnízdící břehouš černoocasý. Celá oblast je významná jak jako hnízdiště, tak jako zastávka pro ptáky během jarního i podzimního tahu. vlevo|náhled|Volavka bílá Rybník a jeho okolí je oblíbeným hnízdištěm motáka pochopa, který se sem každé jaro vrací a pravidelně tu vyvádí několik mláďat. Husté rákosiny lemující celý břeh dávají útočiště rákosníku obecnému, jednomu z nejtypičtějších opeřenců místních mokřadů. V zimě se lokalita mění v důležité shromaždiště hus. Nejpočetněji sem přilétá husa běločelá, jejíž hejna mohou čítat až několik tisíc ptáků. Přidává se také husa polní, obvykle v počtech několika stovek jedinců. Na okolních loukách je možné pravidelně spatřit i čejku chocholatou.
Mezi vyskytující se ohrožené druhy patří: náhled|Moták pochop Moták pochop (Circus aeruginosus) - ohrožený dravec z čeledi jestřábovitých. Ze zimovišť přilétá během března, začátkem května zahnízdí, a na zimoviště v jižní Evropě a Africe odlétá v říjnu. Okolo rybníka hnízdí přes léto každý rok několik párů.
Rákosník obecný (Acrocephalus scirpaceus) - z čeledi pěnicovitých, menší pták, který obývá s oblibou rákosiny podél vodních ploch, které v Přírodní rezervaci Louky u rybníka Proudnice hustě rostou po obvodu celého rybníka. V říjnu odlétá do teplých krajin, navrací se v dubnu.
Mezi bohaté zastoupení ptáků patří dále také husa běločelá, která u rybníka Proudnice každoročně přezimuje v hojném počtu až několika tisíců jedinců, husa polní, která také přezimuje v České republice a na tomto území v zimě nalezneme několik stovek jedinců, nebo čejka chocholatá. Tyto druhy v České republice nespadají do zvlášť chráněných kategorií.
Zatímco o ptácích máme z lokality poměrně dobrý přehled, u dalších skupin živočichů informace chybí. Neexistuje ucelený soupis zdejších plazů, obojživelníků ani členovců, kteří mohou tvořit důležitou součást místních ekosystémů. Pro lepší poznání území je proto doporučeno provést podrobnější zoologický průzkum.
Ochrana
Předměty ochrany a jejich ohrožení náhled|Sousední pole jsou zdrojem eutrofní vody