náhled|Výbuchem zničený Heydrichův vůz Mercedes-Benz W142 Operace Anthropoid byl krycí název pro parašutistický výsadek vyslaný během Druhé světové války z Velké Británie na území Protektorátu Čechy a Morava. Tvořili ho vojáci československé exilové armády Jozef Gabčík a Jan Kubiš. Byl organizován zvláštní skupinou „D“ zpravodajského odboru exilového Ministerstva národní obrany a řazen byl do první vlny výsadků. Jednalo se o diverzní operaci, která proběhla mezi prosincem 1941 a červnem 1942. Jejím hlavním cílem bylo zlikvidovat zastupujícího říšského protektora a šéfa RSHA Reinharda Heydricha. K útoku došlo v Praze dne 27. května 1942 a byl úspěšný, Heydrich na jeho následky 4. června 1942 zemřel. Oba jeho strůjci zaplatili za svůj čin životem, když spolu s dalšími výsadkáři podlehli 18. června 1942 v boji s přesilou nacistických vojáků v kostele sv. Cyrila a Metoděje v pražské Resslově ulici.
Složení výsadku Do výcviku na provedení operace byli povoláni rotmistr Jozef Gabčík (užívající křestní jméno Josef) a rotný Karel Svoboda. Svoboda byl ovšem kvůli úrazu při cvičném seskoku z operace vyřazen a na Gabčíkův návrh nahrazen Janem Kubišem. Základním předpokladem pro úspěch operace bylo maximální utajení. Gabčík, Svoboda i Kubiš byli přeřazeni od svých jednotek k II. odboru (zpravodajskému) MNO bez sdělování podrobností. Výsledek akce měl působit dojmem spontánního aktu odporu domácího odboje. Celý plán znali v Londýně pouze čtyři lidé, další znali jen dílčí části plánu. Organizátoři považovali operaci za víceméně sebevražednou a Gabčík s Kubišem na to byli několikrát upozorněni.
Výcvik Samotný výcvik byl zahájen v létě 1941 ve výcvikových školách a stanicích SOE ve Skotsku, ve kterých se připravovali i britští Commandos. Vojenský výcvik a bojové nasazení, kterými českoslovenští vojáci prošli, byly pro jejich příští úkoly nedostačující. Bylo nutné, aby prodělali výcvik v oblastech sabotáže, diverze a útočného boje.
Příprava se skládala z ženijní části (ničení infrastruktury, komunikací, průmyslových objektů či transportních prostředků) včetně průzkumu, výroby a používání trhavých či hořlavých náloží a ručních bomb. Další částí byl vzdušný výcvik (seskok padákem, jeho balení, balení kontejnerů, jejich příjem ze vzduchu atd.), výcvik ve střelbě (mířená i letmá střelba z různých druhů pěchotních zbraní včetně odstřelovací pušky či lehkého kulometu), v boji holýma rukama a výcvik topografický a spojovací (Morseova abeceda a Q-kód), vytyčování přistávacích ploch atd. Celý kurz trval šest týdnů. Po jeho skončení se parašutisté vrátili ke svým jednotkám, kde očekávali rozkaz k nasazení. Doba čekání závisela na technických možnostech SOE. V průběhu výcviku vypracovala SOE několik rámcových plánů atentátu založených na zvážení různých možností daných prostředím, ve kterém bude čin proveden.
Úkoly operace náhled|Jan Kubiš náhled|Jozef Gabčík Úkolem operace byl čin demonstrativního charakteru, kterým by Spojencům i světové veřejnosti bylo dokázáno, že československý národ se s německou okupací nesmířil a stojí plně na straně spojeneckého úsilí o porážku Nacistického Německa. Podle názoru hlavních představitelů československé exilové vlády v Londýně tím mohla být likvidace některého z předních exponentů okupační správy či českých kolaborantů; v úvahu přicházeli Heydrich a K. H. Frank.Michal BURIAN, Aleš KNÍŽEK, Jiří RAJLICH, Eduard STEHLÍK: Atentát, Operace ANTHROPOID 1941–1942, Vojenský historický ústav Praha, Ministerstvo obrany ČR – AVIS, 2007
Členové desantu byli upozorněni, že konečný výběr cíle závisí na jejich uvážení. Ovšem SOE, která prováděla výcvik příslušníků desantu, zaměřila veškerou tréninkovou a přípravnou činnost na Heydrichovu likvidaci. Operace, jejímž cílem bylo provést atentát, obdržela krycí jméno ANTHROPOID. Přípravy započaly 2. října 1941 ve spolupráci s britskou SOE a k provedení akce vybráni rotmistr Josef Gabčík a rotný Karel Svoboda, jehož později nahradil Jan Kubiš. Akce měla být uskutečněna pokud možno co nejrychleji, tudíž byl vybrán symbolicky 28. říjen 1941, den výročí vzniku Československé republiky. Výsadek byl ale několikrát odložen.
Nasazení Desant byl vysazen na třetí pokus 29. prosince 1941 v 02.24 hod. (3.24 středoevropského času) z letounu Handley Page Halifax Mk.II NF-V (ser. L9613) 138. peruti RAF.František Moravec ovšem v knize Špión, jemuž nevěřili uvádí, že k seskoku došlo až koncem dubna 1942, se zdůvodněním, že se úmyslně čekalo, až skončí tuhá zima, jelikož parašutisté nedostali žádné úkrytové adresy a počítalo se s tím, že budou nuceni strávit nějaký čas v přírodě. Rovněž tvrdí, že původním místem výsadku mělo být okolí Benešova u Prahy. Plzeň byla podle něj coby důležité průmyslové středisko pro vysazení parašutistů s úkoly konspirativního charakteru vyhodnocena jako nevhodná. Poté byly vysazeny desanty operací Silver A (v 02.37 hod. mezi Poděbrady a Městcem Králové) a Silver B (v 02.56 hod. u Kasaliček nedaleko Přelouče). Gabčík s Kubišem seskočili na pole obce Nehvizdy poblíž Prahy, jejich výsadkový kontejner dopadl blízko místního hřbitova. Původně plánovaným místem seskoku byly ale 100 km vzdálené Ejpovice u Plzně.Operace Antropoid, díl 4/10, CRo 3, rozhlas.cz, 2009. Josef Gabčík se při seskoku zranil na noze. Operační výstroj a sabotážní materiál ukryli v boudě zahradníka Antonína Sedláčka, kde přečkali noc.
Kubiš se ráno obrátil na místního faráře Františka Samka s prosbou o pomoc s tím, že se vrací z práce v Říši a zabloudil. František Samek (30. dubna 1892, Třebíč – 25. června 1961, Nehvizdy)VLASTISLAV JANÍK: Příběh rodiny Baumanovy Dostupné online mu ukázal na mapě, kde se nachází, a dal spolehlivé kontakty. Poté podle původních pokynů odjeli oba výsadkáři do Rokycan, kde se jich na noc ujal Václav Stehlík (bezpečnostní heslo "Pozdrav od Hradeckého"). Druhý den oba odvezl do Plzně k policejnímu inspektoru Václavu Královi. Ten jim dal kontakt na Jana Bejbla z Plzně, který jim poskytl adresu poštovního úředníka z Prahy Václava Růtu. Za pomoci starosty Radobyčic Karla Baxy zajistil oběma parašutistům nové falešné doklady na jména Otto Strnad (Jan Kubiš) a Zdeněk Vyskočil (Jozef Gabčík) a prostřednictvím svého bratrance Ladislava Krále také obstaral pro oba pracovní knížky, bez kterých se v protektorátu nedalo pohybovat. Zatímco si Gabčík léčil zranění, Jan Kubiš v Praze navázal kontakt s odbojem a zajistil přesun materiálu z Nehvizd do Prahy přes pekaře Františka Kroutila z Nehvizd, Břetislava Baumana z Horoušan a Jaroslava Starého z Šestajovic. Gabčík se záhy vydal za Kubišem do Prahy. Václav Růta oba seznámil s Janem Zelenkou-Hajským, přes kterého navázali spojení se sokolskou odbojovou organizací JINDRA. Ten postupně vytvořil se svou skupinou „ŘÍJEN“ nejužší sokolskou odbojovou síť kolem příprav výsadku Anthropoid. Mezi jeho nejbližší spolupracovníky kromě Václava Růty patřili ještě Václav Novák, František Pecháček, Jaroslav Piskáček, Petr Fafek, František Hejl, Antonín Oktábec, Bohuslav Strnad, Jaroslav Smrž, Václav Smrž, Emanuela Khodlová, Václav Khodl a Marie Moravcová s celou rodinou.
Sokolský odboj jim zajistil ubytování, falešné doklady i lékařské zprávy k pracovní neschopnosti (Alexandr Miniv, MUDr. Stanislav Hrubý, MUDr. Břetislav Lyčka), potravinové lístky i náhradní oblečení a vybavení. Zásadní byly informace o Heydrichově pohybu v Praze. Klíčovou osobou byl František Šafařík, bývalý žák Zelenky-Hajského, který přes Marii Kovárníkovou a Ludmilu Soukupovou dodával pravidelně informace, kdy a jak se dopravuje Heydrich na Pražský hrad. Jakožto příslušní hradní protiletecké služby měl po areálu hradu volnější přístup. Díky němu oba parašutisté získali přehled o jeho vozech i doprovodu.
Jan Zelenka-Hajský zajistil setkání obou parašutistů i s dalšími odbojáři, včetně Ladislava Vaňka a Vladimíra Krajiny. Dne 21. března 1942 se Kubiš s Gabčíkem setkali i s Václavem Morávkem, který ale téhož dne večer při boji s gestapem padl. Po dobu jejich pobytu v Praze je na strategická místa doprovázely Marie Kovárníková se sestrou Ludmilou Soukupovou a také s Annou Malinovou, případně jejich doprovod a odbojové spojky kromě jiných zastávaly i sestry Rela a Liběna Fafkovy.
Během února roku 1942 se Gabčík s Kubišem seznámili s bratry Otakarem Šrámkem a Miroslavem Šrámkem a docházeli na statek bratrů Jiřího Vojtěchovského a Miroslava Vojtěchovského v Praze – Strašnicích. Zde se konaly schůzky Jozefa Gabčíka, Jana Kubiše a Josefa Valčíka s Ladislavem Vaňkem, Oldřichem Frolíkem, kpt. Karlem Pavlíkem, pplk. Václavem Novákem a s dalšími odbojáři organizace „Jindra“. Na jaře 1942 se Gabčík s Kubišem scházeli s odbojáři v Uhříněvsi v bytě pplk. Václava Nováka, kde i minimálně jednou přespali. V okolí kóty Jankov v blízkosti rozcestí u Tří kamenů připravovali dopadové a doskokové plochy pro shození materiálu a vysazení dalších parašutistů z Anglie. Na přípravách se podíleli například Oldřich Frolík či kpt. Karel Pavlík. V březnu dvakrát marně čekali na přílet letadla. Doskokové plochy v okolí Uhříněvsi nakonec využity nikdy nebyly.
Během jara 1942 začali v Praze operovat i parašutisté z výsadků Silver A, Out Distance, Tin, Zinc a Bioscop. Byli v pravidelnějším kontaktu s Josefem Valčíkem (Silver A) a Adolfem Opálkou (Out Distance). Jan Kubiš se s Opálkou, Valčíkem a Karlem Čurdou účastnili navigační podpory akce CANONBURY, při níž britské letectvo bombardovalo 26. dubna Škodovy závody. Tato operace skončila neúspěchem. Poté se Gabčík s Kubišem začali opět podrobně zabývat plánem na atentát. Na plánování a přípravě se podílel úzký okruh odbojářů kolem Jana Zelenky-Hajského. Původní rozkazy s účastí domácího odboje nepočítaly,Znalecký posudek č. 23/2012 v trestní věci Jan Šinágl dle čj. KRPS-40309-51/TČ-2011-010271 ovšem bez jeho podpory by nakonec nebylo možné uskutečnit ani atentát, ani záchranou síť ubytování pro ostatní výsadkové skupiny.
Gabčík s Kubišem o svém úkolu dalším zástupcům domácího odboje nic neprozradili, ovšem ti odhadli, že se připravuje akce, která by mohla mít dalekosáhlé následky pro obyvatelstvo. Prostřednictvím vysílačky Libuše se Vaněk s Krajinou pokoušeli přimět politické a vojenské vedení v Londýně, aby příkaz k atentátu zrušilo. To se však nestalo. Gabčík a Kubiš provedli řadu pozorování a pomocí informací dodaných učitelem Zelenkou připravili plán atentátu. K útoku byla zvolena ostrá pravá zatáčka z tehdejší Kirchmayerovy třídy (v současnosti ulice Zenklova) do ulice V Holešovičkách v Praze-Libni,Křižovatka byla od té doby několikrát přestavěna; místo atentátu se v současnosti nachází vlevo od jednosměrného sjezdu z ulice Zenklova na ulici V Holešovičkách, zhruba v místech památníku Operace Anthropoid. kudy od Velikonoc každodenně Heydrich projížděl autem do své kanceláře na Pražském hradě a kde musel jeho řidič automobil výrazně zpomalit.
Atentát na Heydricha
Dne 27. května 1942 oba příslušníci skupiny Anthropoid zaútočili na vozidlo zastupujícího říšského protektora Heydricha. V rozhodující chvíli selhal Gabčíkův samopal Sten Mk.II, ale Kubiš hodil na vozidlo bombu plněnou plastickou trhavinou a s velmi citlivým nárazovým zapalovačem upraveným z protitankového granátu vz. 73.BURIAN, Michal; KNÍŽEK, Aleš; RAJLICH, Jiří, STEHLÍK, Eduard. Atentát: Operace Anthropoid 1941–1942. 2. uprav. vyd. Praha: Ministerstvo obrany České republiky – AVIS, 2007, s. 37, 45. . Dostupné z: http://www.army.cz/assets/files/9952/atentat_cz.pdf Heydrich, který v rozporu s bezpečnostními předpisy nechal zastavit vozidlo, byl zraněn kovovým úlomkem z karoserie, který roztříštil 11. žebro, prorazil bránici a uvízl ve slezině.BURIAN, Michal; KNÍŽEK, Aleš; RAJLICH, Jiří, STEHLÍK, Eduard. Atentát: Operace Anthropoid 1941–1942. 2. uprav. vyd. Praha: Ministerstvo obrany České republiky – AVIS, 2007, s. 65. . Dostupné z: http://www.army.cz/assets/files/9952/atentat_cz.pdf Dne 4. června 1942 na následky infekce způsobené zraněním zemřel. náhled|Fotografie lokace, kde došlo k atentátu.