Černohorská hornatina (německy Schwarzenberger Hochland) je geomorfologický okrsek Krkonoš. Nachází se v jejich centrální části v severní části Královéhradeckého kraje v okresu Trutnov. Přestože je hornatina pojmenována po Černé hoře, nejvyšším vrcholem je Zadní Planina (1423 m).
Geomorfologie Černohorská rozsocha náleží do geomorfologického celku Krkonoš a podcelku Krkonošské rozsochy.Břetislav Balatka, Jan Kalvoda - Geomorfologické členění reliéfu Čech (Kartografie Praha, 2006, ) Na jižní straně její svahy spadají do Vrchlabské vrchoviny, na západě jí od Žalského hřbetu odděluje tok Labe, na severu prochází hranice s Českým hřbetem dnem Dlouhého a Modrého dolu, na východě jí tok Úpy odděluje od Růžohorské hornatiny a od Rýchor. Dělí se na dva podokrsky (Stráženská rozsocha a Černohorská rozsocha), jejichž hranice je stanovena na tok Klínového potoka a Malého Labe.
Vrcholy nad 1000 m n. m. náhled|vpravo|Liščí hora Zadní Planina (1423 m) – Černohorská rozsocha Liščí hora (1363 m) – Černohorská rozsocha Stoh (1319 m) – Stráženská rozsocha Světlý vrch (1316 m) – Černohorská rozsocha Černá hora (1300 m) – Černohorská rozsocha Světlá (1244 m) – Černohorská rozsocha Přední Planina (1198 m) – Stráženská rozsocha Slatinná stráň (1153 m) – Černohorská rozsocha Lesní hora (1129 m) – Černohorská rozsocha Vlašský vrch (1037 m) – Černohorská rozsocha Jelení vrch (1025 m) – Černohorská rozsocha Struhadlo (1007 m) – Stráženská rozsocha Javor (1002 m) – Černohorská rozsocha Špičák (1001 m) – Černohorská rozsocha
Vodstvo Západní stranu hornatiny omývá Labe a východní Úpa, centrální část odvodňuje Malé Labe.
Vegetace Souvislé monokulturní hospodářské smrčiny jsou v současnosti rozrušeny často rozsáhlými pasekami. Mezi vrcholy Liščí hory a Zadní Planiny roste Borovice kleč. Jsou zde četné luční enklávy (např. Lučiny, Hrnčířské boudy, Liščí louka, Přední a Zadní Rennerovky).
Ochrana přírody Celý prostor Černohorské hornatiny se nachází na území Krkonošského národního parku.
Komunikace Přes Černohorskou hornatinu nevede žádná veřejná komunikace. Četné jsou neveřejné zpevněné komunikace spojující jednotlivé luční enklávy mezi sebou a s obcemi na okrajích. Hornatinu pokrývá hustá síť značených turistických tras.
Stavby Rozsáhlejší zastavěné plochy se nacházejí pouze v prostorech obcí a měst v údolích přiléhajících k okrajům hornatiny (Pec pod Sněžkou, Horní Maršov, Janské Lázně, Černý Důl, Dolní Dvůr, Strážné a Špindlerův Mlýn). Na mnoha lučních enklávách stojí četné horské boudy a chalupy. Na Černé hoře a Hnědém vrchu se stojí rozhledny. Nacházejí se zde četné lyžařské sjezdovky a několik lanových drah: Lanová dráha Janské Lázně - Černá hora – Černohorská rozsocha Lanová dráha Pec pod Sněžkou - Hnědý vrch – Černohorská rozsocha Lanová dráha Černý Důl - Saxner – Černohorská rozsocha Lanová dráha Černý Důl - U Lomu – Černohorská rozsocha Lanová dráha Špindlerův Mlýn - Pláň – Stráženská rozsocha Lanová dráha Špindlerův Mlýn - Pláň východ – Stráženská rozsocha Lanová dráha Špindlerův Mlýn - Hromovka – Stráženská rozsocha
Reference
Kategorie:Geomorfologické okrsky v Česku Kategorie:Geomorfologické jednotky Krkonoš Kategorie:Geografie okresu Trutnov