Tajná policie (někdy také politická policie) je výzvědná složka nebo policejní oddělení operující v utajení a často za hranou zákona ve snaze ochránit politickou moc diktátora nebo autoritativního režimu. Na rozdíl od ostatních policejních orgánů tajná policie působí mimo dohled veřejnosti a právních předpisů. Ve snaze potlačit politické oponenty se uchyluje k teroru, zastrašování, případně i mučení nebo likvidaci občanů. V takových společnostech splývají pravomoci policie a tajné služby, případně i justice. Charakteristiky tajné policie, jako je překračování právního řádu, mohou nabývat také domácí zpravodajské služby demokratických států.
Historie Známé tajné policie byly například: Ochranka založená za ruského cara Alexandra III. Rakouská tajná policie (její praktiky satiricky popisuje Jaroslav Hašek ve svém díle Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války), založená Josefem II. a působící až do rozpadu monarchie, například ostrakizovala K. H. Borovského a sabotovala jeho vydavatelskou činnost. Další byly nacistické gestapo, sovětská KGB a jí ovlivněné policie, mezi nimi i československá StB a východoněmecká Stasi.
Studená válka Tajné služby sovětských satelitů a spřátelených režimů byly zakládány a řízeny sovětskou tajnou službou, často reorganizovanou, tak jak probíhaly boje o moc mezi jejími špičkami. V prvních desetiletích sloužily k šíření moci sovětů a upevňování státního teroru. Vychovávaly nejen vlastní kádry, ale přejímaly i „osvědčené“ kolaboranty nebo příslušníky carské represe a – o něco později – nacistické tajné policie.
Na sklonku éry SSSR se jejich činnost soustředila prakticky výlučně na zajištění ekonomické budoucnosti jejich představitelů. Mnozí z jejich funkcionářů jsou dnes zámožnými „podnikateli“, nebo i „oligarchy“, často za využití kapitálu, uloženého ještě za dob socialismu v západních bankách – zejména v USA, také Británii, částečně i v kontinentální Evropě (Lucembursko, Nizozemí, Švýcarsko) a off-shore územích.
Pro tajné služby režimů závislých na (nebo hlásících se k) USA, platí totéž pro levicové totality, pouze zrcadlově obráceně: zde s jejich zřizováním a výcvikem kádrů vydatně pomáhala CIA (někde byla tajná policie doslova její filiálkou – např. v Jižní Koreji); metody práce (= mučení, vraždy, „mizení“ lidí, nezákonné postupy vůči opozici) si nezadaly s těmi levicovými/komunistickými. Taktéž pro bývalé nacistické agenty se často našlo uplatnění (poté, co jim byl různými kanály umožněn únik na druhou stranu železné opony, do „svobodného světa“).
Tajné policie podle zemí
Amerika, Karibik Argentina Speciální sekce pro potírání komunismu Informační oddělení politiky antidemokratické DIPA Brazílie Destacamento de Operações de Informações - Centro de Operações de Defesa Interna, během vojenské vlády, 1964–1985 Dominikánská republika Vojenská zpravodajská služba za vlády Rafaele Trujilla Chile DINA, Dirección de Inteligencia Nacional (Ředitelství národního zpravodajství) – 1973–1977; poté přejmenována na CNI, Central Nacional de Información (Národní informační centrála) – 1977– Haiti
Tonton Macoutes, Milice de Volontaires de la Sécurité Nationale (Dobrovolnická milice národní bezpečnosti) – 1959–1986 Kuba
BRAC, Buró para Represión de las Actividades Comunistas (Úřad pro potlačování komunistické činnosti) – 1955–1958
DGI, Dirección General de Inteligencia (Generální zpravodajské ředitelství) – 1961–
Asie Čínská lidová republika Ústřední oddělení sociálních věcí, později Ústřední vyšetřovací oddělení – 1937–1983 Irák Irácká výzvědná služba, 1973-2003 Írán SAVAK, ساواک, Národní organizace pro zpravodajství a bezpečnost, 1957-1979 Japonsko
Kempeitai, 憲兵隊, 1881-1946
Tokubecu Kótó Keisacu, 特別高等警察, 1911-1945 Jižní Korea KCIA, 중앙정보부, Korean Central Intelligence Agency (Korejská ústřední zpravodajská služba) – 1961–1981; poté přejmenována na ANSP, 국가안전기획부, Agency for National Security Planning (Agentura pro národní bezpečnostní plánování) – 1981–1999 Kambodža Santebal tajná policie Rudých Khmerů Severní Korea Státní ochranná a bezpečnostní agentura Vietnam Tổng cục 2
Evropa Albánie Sigurimi, Drejtorija e Sigurimit të Shtetit (Ředitelství státní bezpečnosti) – 1943–1991 Bělorusko KDB, Камітэт дзяржаўнай бяспекі, Bulharsko DS, Държавна сигурност, Dăržavna sigurnost (Státní bezpečnost) – 1945–1989 Československo StB, Státní bezpečnost / ŠtB, Štátna bezpečnosť – 1945–1990 Jugoslávie UDBA, Uprava državne bezbednosti (Správa státní bezpečnosti) – 1945–1991 Maďarsko ÁVH, Államvédelmi Hatóság (Státní ochranný úřad) – 1944–1956 Německo (Třetí říše) Gestapo, Geheime Staatspolizei (Tajná státní policie) – 1933–1945 Německá demokratická republika Stasi, Ministerium für Staatssicherheit (Ministerstvo pro státní bezpečnost) – 1950–1989; poté přejmenováno na AfNS, Amt für Nationale Sicherheit (Úřad pro národní bezpečnost) – 1989–1990 Portugalsko PVDE, Polícia de Vigilância e de Defesa do Estado (Dozorčí policie a obrana státu) 1933–1945; poté přejmenována na PIDE, Polícia Internacional e de Defesa do Estado (Mezinárodní policie a obrana státu) – 1945–1969; poté přejmenována na DGS, Direcção-Geral de Segurança (Generální ředitelství bezpečnosti) – 1969–1974 Polsko UB, Urząd Bezpieczeństwa (Úřad bezpečnosti) – 1945–1956; poté přejmenován na SB, Służba Bezpieczeństwa (Bezpečnostní služba) – 1956–1990 Rusko Ochranka carská tajná služba Rumunsko Securitate, Departamentul Securităţii Statului (Bezpečnost, Státní bezpečnostní oddělení) – 1944–1989 Řecko Řecká vojenská policie, Ελληνική Στρατιωτική Αστυνομία, 1951-1974 SSSR Čeka, (Večeka), Všeruská mimořádná komise (Všeruská mimořádná komise pro boj s kontrarevolucí a sabotáží, od 1918: Všeruská mimořádná komise pro boj s kontrarevolucí, spekulantstvím a zneužitím moci)ЧК (ВЧК), Всероссийская чрезвычайная комиссия (Всероссийская чрезвычайная комиссия по борьбе с контрреволюцией и саботажем, od 1918: Всероссийская чрезвычайная комиссия по борьбе с контрреволюцией, спекуляцией и преступлениям по должности)1917-1922 GPU, Státní politická správaГПУ, Государственное Политическое Управление1922-1923 OGPU, Spojená státní politická správaОГПУ, Объединённое государственное политическое управление при СНК СССР1923-1934 NKVD, Lidový komisariát vnitřních záležitostíНКВД, Народный комиссариат внутренних дел1934-1946 MVD, Ministerstvo vnitraМВД, Министерство внутренних дел1946-1954 (kdy převzalo na MVD přejmenované NKVD, předtím 1802-1917 ruské, od 1968 obnovené sovětské MVD, od 1990 ruské) MGB, Ministerstvo státní bezpečnostiМГБ, Министерство государственной безопасности1946-1953 KGB, Výbor státní bezpečnostiКГБ, Комитeт госудaрственной безопaсности1954-1991 Španělsko SIAEM, Servicio de Información del Alto Estado Mayor (Informační služba Sboru náčelníků štábů) – 1939–1977; jako její odnož vznikla OCN, Organización Contrasubversiva Nacional (Národní protirozvratná organizace) – 1968–1972; poté přejmenována na SECED, Servicio Central de Documentación (Ústřední dokumentační služba) – 1972–1977
Literatura Handbook of the Communist Security Apparatus in East Central Europe 1944/1945–1989
Související články Tajná služba policejní stát
Externí odkazy World Intelligence and Security Agencies (Výzvědné a bezpečnostní služby světa), na stránkách Federation of American Scientists (Spolek amerických vědců) fas.org, anglicky
Kategorie:Politické represe Kategorie:Boj proti terorismu