Miroslav Kalousek (* 17. prosince 1960 Tábor) je bývalý český politik, spoluzakladatel a bývalý předseda TOP 09 a předtím KDU-ČSL. V letech 2007–2009 byl ministrem financí druhé Topolánkovy vlády, v letech 2010–2013 ministrem financí v Nečasově vládě. V letech 1998–2021 byl poslancem Parlamentu České republiky, mezi roky 1998–2010 za KDU-ČSL, mezi roky 2010–2021 za TOP 09. V období 2003–2006 byl předsedou KDU-ČSL. V červnu 2009 z KDU-ČSL odešel, založil novou politickou stranu TOP 09 a do roku 2015 byl jejím prvním místopředsedou, v letech 2015–2017 předsedou. Od listopadu 2013 do prosince 2015 byl předsedou Poslaneckého klubu TOP 09 a Starostové a v letech 2017–2021 předsedal samostatnému Poslaneckému klubu TOP 09. Na poslanecký mandát rezignoval v lednu 2021 v souvislosti s nadcházející volební kampaní, když předem odmítl opět kandidovat do dolní komory. Dne 1. října 2024 z TOP 09 odešel.
Před vstupem do vysoké politiky pracoval na Úřadu vlády ČR. Byl odborným poradcem místopředsedy vlády, ředitelem odborů poradců místopředsedy vlády ČSFR a náměstkem ministra obrany, odpovědným za rozpočet a akviziční procesy.
Biografie
Mládí a předlistopadové období Narodil se 17. prosince 1960 v Táboře. Vystudoval Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze, kde v roce 1984 získal titul inženýra. Jak později sám uvedl, kvůli možnosti studia na vysoké škole vstoupil do Socialistického svazu mládeže. Od roku 1984 do roku 1990 pracoval jako technolog a referent investičního útvaru ve výrobním podniku Mitas Praha n.p. V té době byl také mluvčím Občanského fóra.
Počátky kariéry a působení ve vládních úřadech V roce 1984 se stal členem Československé strany lidové v Praze 10, kde byl až do svého přestupu do TOP 09 v roce 2009. Od roku 1990 působil ve státní správě, v letech 1990–1992 na Úřadu vlády ČR jako odborný poradce místopředsedy vlády ČR se zaměřením na otázky ekonomické transformace. Od července 1992 působil v Úřadu vlády ČSFR jako ředitel odboru poradců místopředsedy vlády ČSFR.
V období transformace vlastnických vztahů v ČR zastupoval Miroslav Kalousek vládu ČR v několika řídících funkcích v hospodářské sféře: v letech 1991–1992 byl rozhodnutím ministra zemědělství členem dozorčí rady Jihočeských pivovarů, v letech 1992–1994 usnesením vlády ČR působil jako člen správní rady a jednatel Západočeských pivovarů. Roku 1994 byl usnesením Poslanecké sněmovny zvolen do funkce člena prezídia Pozemkového fondu ČR, kterým byl do roku 1996. V letech 1993–1998 zastával post náměstka ministra obrany ČR, staral se o finanční řízení resortu, armádní restrukturalizace i řízení armádních zakázek.
V roce 1997 podepsal kupní smlouvu s developerskou firmou EPF na areál kasáren u pražského náměstí Republiky. Z obchodu nakonec sešlo a následné odškodnění firmy stálo stát stovky miliónů korun.
Vzestup na politické scéně V roce 1998 byl za KDU-ČSL zvolen do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, když svůj mandát získal až v tzv. druhém skrutiniu. Stal se členem Hospodářského výboru, Výboru pro obranu a bezpečnost a Stálé komise pro kontrolu činnosti Vojenského obranného zpravodajství PČR. Mezi lety 1999–2001 byl místopředsedou KDU-ČSL, v té době byla součástí tzv. Čtyřkoalice. Byl členem stínové vlády Čtyřkoalice pro resort průmyslu a obchodu. V letech 2000–2002 byl členem vyšetřovací komise a předsedou sněmovní vyšetřovací komise pro objasnění rozhodování státu v IPB.
Ve funkčním období Poslanecké sněmovny PČR 2002–2006 působil jako předseda rozpočtového výboru. V roce 2005 na tuto funkci rezignoval, poté co bylo podáno trestní oznámení na jeho manželku pro nezaplacení dědické daně. Toto obvinění se však nepotvrdilo. Miroslav Kalousek prohlásil, že podání trestního oznámení pro nezaplacení dědické daně na jeho manželku je vykonstruovaná lež, která může ještě více ohrozit už tak otřesenou důvěru veřejnosti v politiku: „Rezignuji proto na funkci předsedy rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Činím tento krok jako nezbytný vklad k politické kultuře naší země. Proti původcům pomluv a křivých obvinění budu postupovat právní cestou. Jsem totiž přesvědčen, že k politické kultuře patří i předpoklad, že pomluvy a křivá obvinění nelze realizovat beztrestně.“ Podle politologa Bohumila Doležala šlo pouze o spektakulární krok, jehož účelem bylo naznačit tehdejšímu premiérovi Stanislavu Grossovi, že je proti němu morálním politikem a že by Gross měl proto rezignovat na funkci předsedy vlády. Jiní pak soudili, že pokud by to Kalousek učinil skutečně ve snaze zvýšit politickou kulturu v zemi, rezignoval by i na další své funkce, např. na funkci poslance nebo předsedy strany.
Předseda KDU-ČSL V roce 2003 byl v Ostravě na sjezdu KDU-ČSL zvolen předsedou strany. Tento post obhájil i v roce 2005 na sjezdu v Plzni. Pod jeho vedením získala KDU-ČSL v krajských volbách roku 2004 12,5 % rozdělovaných mandátů, což je o jednu šestinu více krajských zastupitelů než měla předtím. Uspěla i ve volbách do Evropského parlamentu, kde získala dva mandáty.http://volby.cz/pls/ep2004/ep144?xjazyk=CZ
Na jaře 2005 média poukázala na nejasné okolnosti, za kterých M. Kalousek s manželkou přišli k nemovitostem. Luxusní byt v Praze na Veleslavíně prý koupil jeho švagr Lubomír Kašák, když předtím od své sestry, Kalouskovy manželky, dostal směnku na šest a půl milionu korun a následně byt Kalouskovým pronajal. Podle analytika BBC Daniela Kaisera tento případ „vykazuje všechny známky praní politikových peněz“. Podnikatel Kašák byl vyšetřován policií kvůli korupci na příbramské radnici a byl v září 2002 v Solenici na Příbramsku zastřelen svým obchodním partnerem Zdeňkem Němcem, který poté spáchal sebevraždu.Kalousek: na dům mi půjčil švagr Kašák Nedlouho poté Kašákova vdova převedla byt na Kalouskovy. Ke kauze se vyjádřil i otec Lubomíra Kašáka František Kašák: „Směnku na 6,5 mil. Kč podepsal můj syn ing. Lubomír Kašák své sestře ing. Radce Kalouskové, CSc., na základě dohody se mnou. Od počátku 90. let jsem veškeré své úsilí a úspory věnoval na podporu podnikání svého syna. V roce 1999 jsem se rozhodl jako otec obou dětí učinit narovnání, jak je podělit stejným dílem. Částka 6,5 mil. Kč odpovídala profitu, který představoval příslušný díl mé pomoci do začátku podnikání, a výnosů z mé spolupráce ve firmách KANAKO Příbram a IDOS Praha. Jako nejvhodnější instrument tohoto narovnání se nám po vzájemné dohodě jevil závazek s časovým odkladem – tedy směnka. Toto narovnání jsem učinil podle svého nejlepšího svědomí a dodnes ho pokládám za správné.“
Po patovém výsledku voleb v roce 2006 se v čele KDU-ČSL pokoušel společně s ODS a Stranou zelených vytvořit vládu. Dne 24. srpna 2006 předseda České strany sociálně demokratické Jiří Paroubek veřejně nabídl lidovcům účast v menšinové vládě s tolerancí KSČM. Kalousek nabídku přijal i přes své dřívější sliby voličům, že se KDU-ČSL rozhodně nebude podílet na vládě podporované komunisty. Považoval to za nezbytnou cenu za zachování politické plurality a návrat k poměrnému systému. Se souhlasem předsednictva začal jednat o koalici a záměr byl následující den předložen celostátnímu výboru strany, který jej zamítnul. Předseda Kalousek a část místopředsedů pak rezignovali na vedení ve straně.
Záměr účasti v levicové vládě s podporou komunistů byl provázen ostrou kritikou uvnitř KDU-ČSL, zejména od komunálních politiků. Kalousek plán koalice vysvětloval tak, že to byl jediný způsob, jak zabránit nové a horší opoziční smlouvě a ztrátě významu lidovecké strany. Menšinová vláda ODS s podporou ČSSD by podle něj znamenala, že obě strany se budou podílet na vládě a jedna z nich si bude hrát na opozici a skutečná opozice nebude slyšet. A dále by podle něj hrozila změna volebního systému na většinový, protože to bylo v zájmu obou velkých stran. Pro rezignaci se prý vzhledem k patové situaci rozhodl už dříve.
Po odstoupení z funkce předsedy KDU-ČSL náhled|Miroslav Kalousek na konferenci „Firma a konkurenční prostředí“ na Mendelově univerzitě v Brně Po odstoupení z funkce předsedy KDU-ČSL v roce 2006 zůstal členem strany. Ve stejném roce kandidoval do zastupitelstva města Bechyně a získal zde třetí nejvyšší počet voličských hlasů.http://www.volby.cz/pls/kv2006/kv21111?xjazyk=CZ&xid=1&xv=21&xdz=2&xnumnuts=3107&xobec=552054&xstrana=0 Mezi lety 2007 a 2009 byl ministrem financí ve vládě Mirka Topolánka, do 9. ledna 2007 zastával post místopředsedy rozpočtového výboru a také byl členem kontrolního výboru.http://www.psp.cz/sqw/detail.sqw?id=377&t=11,3,5&o=5 Kalouskem vedené ministerstvo financí připravilo státní rozpočet na rok 2008 s deficitem 19,37 miliardy korun, což byl nejnižší schodek od roku 1997.https://www.mfcr.cz/cs/aktualne/tiskove-zpravy/2009/2009-01-02-tiskova-zprava-5503-5503 Byl nižší i díky tomu, že Kalousek oproti předešlým letům mezi příjmy státního rozpočtu započítal peníze z rezervních fondů ve výši desítek miliard korun. Stejně tak učinil i v roce 2009.https://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/statni-rozpocet/plneni-statniho-rozpoctu/2009/statni-zaverecny-ucet-za-rok-2009-2046 Původně plánovaný deficit 38,1 miliardy pro rok 2009 se kvůli propadu ekonomiky způsobený světovou hospodářskou krizí nepodařilo splnit a rozpočet skončil se schodkem 192,39 miliardyhttps://www.mfcr.cz/cs/aktualne/tiskove-zpravy/2010/2010-01-08-tiskova-zprava-5380-5380, a to byl až do roku 2020 rekordní deficit státního rozpočtu v dějinách České republiky. Během českého předsednictví v Radě EU byl (od ledna do května 2009) předsedou Rady Evropské unie pro hospodářské a finanční záležitosti.
Později v rámci kampaně před volbami do PSP v roce 2010 rozesílala strana TOP 09 občanům symbolické složenky na úhradu jejich podílu na státním dluhu. Cílem složenek mělo být upozornit občany na rostoucí zadlužení České republiky. Kalousek k tomu dodal: „To není dluh někoho jiného, zaplatit ho budeme muset všichni.“http://www.top09.cz/co-delame/tiskove-zpravy/kalousek-slozenku-zatim-neplatte-2048.html Tato kampaň vyvolala ve společnosti spíše negativní reakce.
V roce 2009 z funkce ministra financí podepsal dohodu s japonskou investiční bankou Nomurou, čímž ukončil spor, který byl veden od roku 2000. Nomura žalovala český stát o náhradu škody ve výši 120 miliard korun, a to kvůli zastavení činnosti Investiční a poštovní banky (IPB). Nomura poté žaloby u soudu stáhla.
Z funkce ministra financí hájil zadání více než stomiliardové veřejné zakázky na odstraňování ekologických zátěží jediné firmě. „Během šestnácti let bylo vyčištěno pouze 32 procent postižených lokalit a odstraněno pouhých 26 procent škod – měřeno očekávaným objemem prací,“ uvedlo ministerstvo. „Místo dalších 20 let by tak ekologické škody mohly být odstraněny do roku 2015,“ argumentoval Kalouskův úřad. Po Kalouskově odchodu v květnu 2009 chtělo ministerstvo financí v tendru pokračovat. Důvodem mělo být, že by se díky tendru podařilo částku na odstranění ekologických závazků státu, které vznikly před rokem 1992, snížit. Pokud by se ekologické škody odstraňovaly zadáváním jednotlivých zakázek, nestihl by stát podle ministerstva do roku 2015 dostát svým závazkům. Ty jsou právně vymahatelné a při jejich nesplnění mohou státu hrozit žaloby nebo arbitráže.ČTK:MF trvá na pokračování tendru na sanaci ekologických škod financninoviny.cz, 29. května 2009 Podle české pobočky organizace Transparency International jde o neuvážený experiment s veřejnými prostředky, který by údajně zatížil státní rozpočet zbytečně nejméně o 30 miliard korun.Stomiliardový hazard ministerstva financí při odstraňování ekologických zátěží K záměru na jedinou zakázku se kriticky vyjádřila také Hospodářské komora ČR. náhled|Miroslav Kalousek jako ministr financí, 2007