José Manuel Ramos-Horta (IPA: ʒuˈzɛ ˈʁɐmuz ˈoɾtɐ), GCL (* 26. prosince 1949) je východotimorský politik, 7. prezident Východního Timoru. Spolu s Carlosem Belom získal Nobelovu cenu za mír a před prezidentstvím působil od roku 2006 jako předseda vlády.

Poté, co Východní Timor získal v roce 2002 nezávislost na Indonésii, byl prvním ministrem zahraničí. 25. června 2006 na tuto funkci rezignoval. O den později byl prezidentem Xananem Gusmãou jmenován dočasným předsedou vlády. 10. července, o dva týdny později, se z něj oficiálně stal v pořadí druhý předseda vlády Východního Timoru.

11. února 2008 byl na něj spáchán atentát, který se zraněním přežil.

Biografie

Mládí a rodina Jako mestic se narodil v Dili, hlavním městě Východního Timoru, rodičům, kteří byli diktaturou Antónia Salazara nuceni odejít do exilu do tehdy Portugalského Timoru. Do školy chodil v malé vesnici Soibada. Z jeho jedenácti sourozenců byli čtyři zavražděni indonéskou armádou.

Studoval mezinárodní právo na Hague Academy of International Law (1983) a na Antioch University (1984), kde získal titul MA (Master of Arts). Na International Institute of Human Rights ve Štrasburku studoval mezinárodní lidská práva (1983). Postgraduálně studoval americkou zahraniční politiku na Columbia University v New Yorku (1983).

Rozvedl se s Anou Pinto, východotimorskou ministryní vnitra. Mají syna Lora.

Politická kariéra Aktivně se podílel na politickém vývoji ve Východním Timoru, kvůli čemuž byl dva roky (1970-1971) v exilu v Portugalské východní Africe. Předtím byl jeho děda také donucen odejít do exilu, z Portugalska nejdříve do Azor, pak do Kapverd, Portugalské Guiney a nakonec do Portugalského Timoru.

V listopadu 1975, ve svých dvaceti pěti letech, byl zvolen ministrem zahraničí vlády "Demokratické republiky Východní Timor", kterou sestavily strany bojující za nezávislost. Z Východního Timoru uprchl tři dny před indonéskou invazí, aby ho hájil před OSN.

Přijel do New Yorku a snažil se přesvědčit Radu bezpečnosti OSN, aby se postavila proti indonéské okupaci, během které zemřelo odhadem 102 000 obyvatel Východního Timoru.Detailní statistická zpráva připravená pro Commission for Reception, Truth and Reconciliation in East Timor udává 102 000 obětí konfliktu během let 1974-1999, a to přibližně 18 600 zabití a 84 200 dalších úmrtí následkem hladu a nemocí. (

V květnu 1994 se filipínský prezident Fidel Ramos na tlak Jakarty snažil zabránit mezinárodní konferenci o Východním Timoru v Manile a zabránil Ramosu-Hortovi účastnit se jí. Později toho roku Ramose-Hortu thajská vláda prohlásila nežádoucí osobou.

V prosinci 1996 obdržel se svým krajanem Carlosem Filipem Ximenesem Belou Nobelovu cenu za mír. Nobelova komise je vybrala kvůli "vytrvalým snahám zabránit útlaku malých lidí" s vírou, že "toto ocenění pobídne snahy o diplomatické řešení konfliktu ve Východním Timoru". Komise považovala Ramose-Hortu za "vedoucího mezinárodního mluvčího za Východní Timor od roku 1975".The Norwegian Nobel Committee (2006). The Nobel Peace Prize 1996. Získáno 26. června 2006.

Hrál velkou roli při jednání o ústavních základech nezávislosti. 27. září 2002 se Východní Timor stal součástí OSN a Ramos-Horta byl jejím prvním ministrem zahraničí.

3. června 2006 se stal navíc dočasným ministrem obrany, protože předchozí ministr rezignoval.Seattle Times (3 June 2003). Nobel laureate takes security posts. 25. června 2006 ale z obou funkcí rezignoval a prohlásil: "Nechci mít nic společného se současnou vládou nebo s jakoukoli vládou, ve které bude Alkatiri."Australian Associated Press (2006). Timor's foreign minister resigns. Získáno 25. června 2006. Na předsedu vlády Mariho Alkatiriho byl vyvíjen tlak, aby opustil svou funkci, ale vedení strany FRETILIN se na schůzi ve stejný den rozhodlo, že ve funkci zůstane.Associated Press (2006). Alkatiri to remain as PM. Získáno 25. června 2006. Když Alkatiri 26. června rezignoval, Ramos-Horta stáhl svou rezignaci a stal se přechodným předsedou vlády, než bude zvolen Alkatiriho nástupce.Reuters (2006). Jose Ramos-Horta to be East Timor prime minister . Získáno 8. července 2006. 8. července 2006 se jím stal on sám.Associated Press (2006). Ramos-Horta named E Timor's new PM. Získáno 8. července 2006.

Před tím, než se stal předsedou vlády, byl jedním z kandidátů na nástupce Kofiho Annana na pozici generálního tajemníka OSN.UNSG.org (2006). Spec growing on Ramos-Horta . Získáno 27. září 2006. O toto místo se přestal ucházet, protože byl zvolen premiérem, ale naznačil, že by se v budoucnu mohl o tento úřad ucházet.The Courier Mail (2006). Ramos Horta ‘on PM shortlist’ . Získáno 27. září 2006.

V rozhovoru s Al-Džazírou 22. února 2007 oznámil, že bude kandidovat na prezidenta ve volbách toho roku."East Timor PM to run for president", Al Jazeera, 22. února 2007. 25. února svou kandidaturu oznámil oficiálně. Získal podporu Xanany Gusmãy, který znovu kandidovat nehodlal."Nobel laureate Jose Ramos-Horta to run for president in East Timor", Associated Press (International Herald Tribune), 24. února 2007.

V prvním kole voleb 9. dubna se umístil na druhém místě s 21,81 % hlasů; poté on a Francisco Guterres, kandidát za FRETILIN, který skončil první, soupeřili v druhém kole voleb v květnu."Two set to square off for presidency", AAP (news.com.au), 18. dubna 2007. Výsledky byly oznámeny 11. května – Ramos-Horta získal 69 % hlasů."Guterres congratulates Horta as new president of Timor-Leste", Xinhua (People's Daily Online), 11. května 2007.

Prezidentství náhled|José Ramos-Horta v roce 2009. Zvolen do úřadu prezidenta Východního Timoru byl při ceremonii v Dili 20. května 2007."Ramos-Horta sworn in as E Timor president" , 20. května 2007. Den předtím rezignoval na předsedu vlády.

Pokus o atentát 11. února 2008 byl postřelen při pokusu o atentát. Během přestřelky se zranil jeden jeho bodyguard a dva rebelové byli zastřeleni. Ramos-Horta byl ošetřen v Dili a pak byl převezen do nemocnice v Austrálii. Největší zranění utrpěl na pravé plíci. Lékaři předpokládali, že byl střelen dvakrát nebo třikrát.Australian troops arrive in East Timor. AP, 12. února 2008. Jeho stav byl kritický, ale stabilní. Bylo mu navozeno umělé kóma a znovu nabyl vědomí 21. února.

Z nemocnice byl propuštěn 19. března, i když v Austrálii zůstal do 17. dubna na fyzioterapii. Na tiskové konferenci na letišti po návratu pobídl zbývající rebely skrývající se v horách, aby se vzdali.Lindsay Murdoch, "Emotional homecoming for Ramos Horta", theage.com.au, 17. dubna 2008.

Konec funkčního období a návrat do úřadu

Mandát obhajoval i v prezidentských volbách 17. března 2012, kdy ale získal pouze 17,48 % a ze třetího místa se neprobojoval do 2. kola, kam postoupili Francisco Guterres a Taur Matan Ruak. Prezidentem byl zvolen Taur Matan Ruak, v roce 2017 pak Gutteres, tehdy Ramos-Horta nekandidoval.

19. dubna 2022 však Ramos-Horta zvítězil v 2. kole prezidentské volby nad úřadujícím prezidentem Gutteresem se ziskem 62,1 % hlasů a 20. května se vrátil do úřadu. Ostatní aktivity náhled|Ramos-Horta a manželé Obamovi. Ramos-Horta podporoval americkou invazi a okupaci Iráku a odsuzoval antiamerické názory odpůrců jako "pokrytecké".

5. října 2009 se jako jediná zahraniční hlava státu účastnil pohřbu bývalé prezidentky Filipín Corazon Aquinové. Byl také jedinou hlavou státu, která se 30. června 2010 účastnila inaugurace Noynoye Aquina, patnáctého prezidenta Filipín.

Vyznamenání 60x60pixelů velkokříž Řádu svobody – Portugalsko, 9. června 1998 60x60pixelů velkokříž s řetězem Řádu prince Jindřicha – Portugalsko, 13. listopadu 2007 60x60pixelů Řád José Martího – Kuba, 2010 60x60pixelů Řád Amílcara Cabrala I. třídy – Kapverdy, 2011 60x60pixelů čestný společník Řádu Austrálie – Austrálie, 25. listopadu 2013 – za vynikající službu při posilování bilaterálních vztahů mezi Austrálií a Východním Timorem a za jeho zásluhu na zisku nezávislosti Východního Timoru 60x60pixelů velkokříž Řádu Rio Branco – Brazílie

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Oficiální stránka Ramose-Horty Biografie na Nobelprize.org Who will be the next UN Secretary General? Přepis rozhovoru z australské televize (2004)

Kategorie:Premiéři Východního Timoru Kategorie:Prezidenti Východního Timoru Kategorie:Absolventi Kolumbijské univerzity Kategorie:Nositelé Nobelovy ceny za mír Kategorie:Čestní společníci Řádu Austrálie Kategorie:Nositelé Řádu Východního Timoru Kategorie:Nositelé velkokříže Řádu Rio Branco Kategorie:Nositelé velkokříže s řetězem Řádu prince Jindřicha Kategorie:Nositelé velkokříže Řádu svobody Kategorie:Nositelé Řádu José Martího Kategorie:Nositelé Řádu Amílcara Cabrala Kategorie:Lidé s dvojitým příjmením Kategorie:Oběti atentátů Kategorie:Postřelení lidé Kategorie:Narození v roce 1949 Kategorie:Narození 26. prosince Kategorie:Žijící lidé Kategorie:Muži