Mikulov (též Mikulov v Krušných horách, ) je obec v okrese Teplice v Ústeckém kraji. Nachází se na svahu jednoho z mnoha údolí Krušných hor asi patnáct kilometrů severozápadně od Teplic, čtyři kilometry severně od města Hrob. Obec (původně horní město), ve které žije obyvatel, má správní území s rozlohou 3,19 km², které je tvořeno katastrálním územím Mikulov v Krušných horách a zahrnuje mimo samotného Mikulova také osadu Vitiška a několik domů v chatové oblasti poblíž říčky Divoké Bystřice.

Historie První zmínky o Mikulovu se objevují počátkem 15. století, kdy se zde počalo s hledáním stříbra. Po čase se zde opravdu stříbro našlo a tím počal i rozvoj obce a později i horního města, čímž se obec přiřadila mezi ostatní hornická města v okolí, jako byl například Cínovec a Krupka.

vlevo|náhled|Pohled na Mikulov z Bouřňáku (pohlednice z roku 1911)

Nejstarší záznamy o počátcích těžby stříbra v jámě Všech svatých jsou z roku 1404. Kutací právo poté získal kníže Lobkovic, který v místě těžby nechal postavit první domy a osadu nazval Neuschelenberg. Teprve až za císaře Josefa II. bylo zdejší horní město přejmenováno na Sankt Niklasberg. První svobodné kutací právo udělil Mikulovu císař Ferdinand I. 1. května 1543, na základě kterého byla obec na 18 let zproštěna placení poplatků. Znak a právo pořádat týdenní a výroční trhy udělil městu 6. září 1597 císař Rudolf II.

Koncem 19. století se u Mikulova krátce těžilo i černé uhlí. Malá ložiska byla objevena ve štole a při stavbě železnice nad mikulovským tunelem, kde se dochovala krátká štola, kterou se zde uhlí těžilo.

V dnešní době je již hornictví historií a Mikulov přitahuje spíše jako turistické místo, hlavně v zimních měsících, kdy svahy Bouřňáku nabízí mnoho příležitostí pro milovníky zimních sportů. Ale ani v létě není Mikulov ničím pozadu, svědčí o tom i rozsah chatové oblasti a množství ubytovacích možností. Vzhledem k náročné horské poloze je Mikulov vyhledáván i pěšími turisty a vyznavači horských kol, pro které jsou rájem hustě zalesněné svahy Krušných hor a množství lesních cest. Většina turistických tras je již propojena s nedalekým Německem.

Přírodní poměry V minulosti ze staré štoly u Mikulova, ve které se těžil arsenopyrit, vytékal minerální pramen se zvýšeným obsahem arsenu (0,74 mg·l−1).

Obyvatelstvo + Vývoj počtu obyvatel a domů místní části Mikulov 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021 Obyvatelé 531 564 576 606 664 612 739 271 220 186 136 143 150 218 220 Domy 100 104 110 109 110 110 115 109 56 54 41 39 52 71 79

Doprava náhled|upright|Zvonička z roku 2020 poblíž autobusové zastávky

Spojení s okolím zajišťuje po železnici Moldavská horská dráha, jejíž zastávka Mikulov v Krušných horách je vysoko nad vesnicí v nadmořské výšce 723 metrů. Na území Mikulova tato železniční trať překonává horské hřbítky dvěma tunely a jedním viaduktem, který se klene přes údolí potoka Bouřlivce. Denní autobusové spojení zajišťuje linka Teplice – Košťany – Hrob – Moldava.

Pamětihodnosti Kostel svatého Mikuláše, postavený roku 1770 na místě starší stavby, stojí na návsi v obci nad průjezdní silnicí. V průčelní severní věži se nachází zvon Karel z roku 1919 od Richarda Herolda. Původní dva zvony od Gabriela Hilgera z roku 1630 a zvon od Františka Pitschmanna z roku 1806 byly zrekvírovány za první světové války.Eichlerova topografická sbírka. Archiv Národního muzea, karton č. 43 - Osek. Ve věži je též zavěšen zajímavý zvonovinový cymbál, rozeznívaný hodinovým strojem. Je značně otlučený, neboť byl prý dlouho uložen někde na půdě. Má průměr 30 cm, kolem krku pás ze stojících akantů, jinak bez ozdob. Kaple s věžičkou, postavená v 19. století, stojí v horní části památkově chráněného hřbitova. Kaple je prázdná, věžička je bez zvonu. Dům čp. 43 Štola Lehnschafter – původně dvanáctipatrový a 250 metrů hluboký důl na stříbrnou rudu se čtyřmi prohlídkovými trasami Tříkrálová štola ze 16. století (nepřístupná) Štola Milá paní Moldavská horská dráha, jejíž úsek Louka u Litvínova – Moldava je chráněn jako kulturní památka Železniční viadukt z 80. let 19. století na trati mezi zastávkami Mikulov v Krušných horách a Mikulov-Nové Město

Osobnosti Salesius Krügner (1781–1842), rodák, opat v Oseku Antonín Voříšek (1905–1989), kazatel

Galerie

Odkazy Reference

Externí odkazy

Kategorie:Vesnice v okrese Teplice Kategorie:Bývalá města v Česku Kategorie:Obce v okrese Teplice Kategorie:Sídla v Krušných horách Kategorie:Mikroregion Bouřlivák Kategorie:Severočeské sdružení obcí Kategorie:Horní města v Česku Kategorie:Těžba černého uhlí v Česku Kategorie:Těžba olova v Česku Kategorie:Těžba stříbra v Česku Kategorie:Těžba v okrese Teplice