Zdravotnická záchranná služba Kraje Vysočina, příspěvková organizace (ZZS KV, do 26. října 2004 Územní středisko záchranné služby Jihlava, příspěvková organizace, poté do 3. května 2012 pod názvem Zdravotnická záchranná služba kraje Vysočina, příspěvková organizaceÚplný výpis z obchodního rejstříku platný k 2014-11-15) je příspěvková organizace a provozovatel zdravotnické záchranné služby v Kraji Vysočina. Hlavní náplní činnosti organizace je zajišťování odborné přednemocniční neodkladné péče (PNP) na území Kraje Vysočina podle zákona č. 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě. Přednemocniční neodkladná péče je zajišťována na území o rozloze 6 795 km² pro více než 500 tisíc obyvatel. V oblasti Kraje Vysočina je k dispozici 28 výjezdových skupin a jedna skupina letecké záchranné služby rozmístěných na 21 výjezdových základnách.

Historie Záchranná služba na Vysočině zahájila činnost v roce 1976, a to nejprve na Pelhřimovsku a v prosinci 1976 také v Třebíči. Záchranná služba v Třebíči patřila k prvním v Československu, jež byla zajišťována od svého vzniku v nepřetržitém 24hodinovém režimu. Záchranná služba vznikla na obou místech jako součást anesteziologicko-resuscitačního oddělení (ARO) spádových nemocnic. V roce 1978 vznikla záchranná služba při oddělení ARO také v Havlíčkově Brodě. V Jihlavě byla do nepřetržitého provozu záchranná služba uvedena v roce 1982. V roce 1984 byla do provozu uvedena posádka rychlé lékařské pomoci v Novém Městě na Moravě.

V roce 1983 se záchranná služba v Jihlavě oddělila od ARO a fungovala jako samostatné nemocniční oddělení. Podobně se osamostatňovaly i další záchranné služby na Vysočině, avšak stále fungovaly jako součást oblastních nemocnic. Letecká záchranná služba (LZS) vznikla v Jihlavě v roce 1991 a o rok později vzniklo středisko letecké záchranné služby také v Havlíčkově Brodě. Po roce 1993 se většina záchranných služeb oddělila od nemocnic a na území jednotlivých okresů vznikly samostatné okresní organizace, které sloučily jednotlivé výjezdové základny i dispečinky.

Po roce 1990 začal také narůstat počet výjezdových základen. V roce 1992 vznikla výjezdová základna v Počátkách, v průběhu roku 1994 byly otevřeny výjezdové základny v Ledči nad Sázavou, Bystřici nad Pernštejnem a Telči a na sklonku tisíciletí, v roce 1999, vznikla základna v Chotěboři. V roce 2000 byly otevřeny výjezdové základny v Pacově a Moravských Budějovicích. O rok později vznikla základna také v Náměšti nad Oslavou.

V roce 1993 vzniklo v Jihlavě Středisko územní záchranné služby, jehož zřizovatelem se stalo Ministerstvo zdravotnictví České republiky. Organizace zahrnovala také výjezdovou základnu v Telči. V roce 1998 byl změněn název na Územní středisko záchranné služby v Jihlavě. K další velké změně došlo k 1. červenci 2004, kdy vznikla Zdravotnická záchranná služba Kraje Vysočina. Postupně byly pod organizaci začleněny jednotlivé okresní záchranné služby. Jako poslední se 1. ledna 2005 připojila záchranná služba okresu Havlíčkův Brod.

Organizační struktura thumb|Krajské zdravotnické operační středisko Zdravotnické záchranné služby Kraje Vysočina v Jihlavě thumb|Volkswagen Transporter T5 Zdravotnické záchranné služby Kraje Vysočina určeny pro výjezdy v režimech rychlá zdravotnická pomoc a rychlá lékařská pomoc thumb|Mercedes-Benz Sprinter thumb|Budova sídla a výjezdové základny v Jihlavě thumb|Poloha stanice a akční rádius vrtulníku Kryštof 12 thumb|Bývalý vrtulník Bell 427 letecké záchranné služby pro Kraj Vysočina Kraj Vysočina je pro potřeby záchranné služby rozčleněn do pěti oblastí, které čítají dohromady 21 výjezdových základen. Hranice oblastí respektují víceméně hranice okresů. Výjimkou je oblast okresu Žďár nad Sázavou, kde oblastním střediskem není Žďár nad Sázavou, ale Nové Město na Moravě. Jednotlivé výjezdové skupiny jsou řízeny z krajského zdravotnického operačního střediska.

Zdravotnické operační středisko Zdravotnické operační středisko (ZOS) je jednotné krajské operační středisko, jehož úkolem je řídit a koordinovat činnost výjezdových skupin a skupiny letecké záchranné služby na území celého Kraje Vysočina. V denní směně slouží na zdravotnickém operačním středisku čtyři operátorky, v noční směně je počet snížen na tři.

Výjezdové skupiny Na území celého kraje je k dispozici v nepřetržitém 24hodinovém provozu celkem 28 výjezdových skupin a vzletová skupina letecké záchranné služby, jejichž počet se mění s pracovní a noční dobou. V mimopracovní dobu a v nočních hodinách je počet skupin snížen. Výjezdové skupiny pracují v režimech rychlá zdravotnická pomoc (RZP) ve složení řidič-záchranář a zdravotnický záchranář, rychlá lékařská pomoc (RLP) ve složení řidič-záchranář, lékař a ;zdravotnický záchranář a rychlá lékařská pomoc v systému Rendez-Vous s lékařem v osobním automobile.

Výcvikové centrum Od roku 2020 disponuje záchranná služba Kraje Vysočina výcvikovým centrem, které obsahuje simulátor vrtulníku, který je jediný svého druhu v České republice. Toto centrum je určeno k výcviku nejen záchranářů, ale i hasičů a policistů v celém kraji.

Výjezdové základny Na území Kraje Vysočina je zřízeno celkem 21 výjezdových základen, jejichž organizace je taková, aby byla přednemocniční neodkladná péče zajištěna do 20 minut od přijetí tísňové výzvy. Ještě na počátku roku 2010 bylo na území kraje v provozu pouze 16 výjezdových základen. V průběhu roku 2010 byly otevřeny tři základny a v roce 2011 přibyla jedna další. V květnu 2010 byla otevřena nová výjezdová základna ve Velké Bíteši a o několik dnů později byla do provozu uvedena základna v Přibyslavi. V červenci 2010 byla otevřena nová výjezdová základna v Jemnici.

1. července 2010 vstoupila v platnost dohoda, kterou uzavřela Zdravotnická záchranná služba Jihomoravského kraje a Zdravotnická záchranná služba Kraje Vysočina o poskytování přednemocniční neodkladné péče v jihozápadní části Jihomoravského kraje. Zdravotnická záchranná služba Kraje Vysočina zřídila novou výjezdovou základnu v Jemnici, odkud posádky zasahují i v Jihomoravském kraji. Zásahy se týkají obcí Lubnice, Uherčice, Mešovice, Vysočany, Vratěnín, Korolupy a Oslnovice. Výrazně se tak zvýšila dostupnost odborné přednemocniční neodkladné péče v oblasti. Pacienti jsou předáváni skupinám Zdravotnické záchranné služby Jihomoravského kraje z výjezdových základen Šumná (v případě potřeby skupiny rychlé zdravotnické pomoci) nebo Znojmo (v případě potřeby skupiny rychlé lékařské pomoci). Do zdravotnických zařízení v Kraji Vysočina jsou převážení jen ve výjimečných případech.

V červenci 2011 byla do provozu uvedena nová základna v Kamenici nad Lipou. Výjezdová skupina rychlé zdravotnické pomoci z této základny zasahuje v případě potřeby také na Jindřichohradecku v Jihočeském kraji. K dalšímu rozšíření sítě výjezdových základen došlo v červnu 2014, kdy byla do provozu uvedena nová základna v Habrech na Havlíčkobrodsku.

Přehled výjezdových základen Oblast Výjezdová základnaPoznámkaJihlavaJihlava3x RZP 1x RV den+LZS 2x RZP 2X RV noc+LZSTelč1x RLP den 1x RZP nocPelhřimovPelhřimov1x RV 1x RZPPacov1x RZPPočátky1x RZPKamenice nad Lipou1x RZPHumpolec1x RLPHavlíčkův BrodHavlíčkův Brod1x RLP 1x RVChotěboř1x RZPLedeč nad Sázavou1x RZPPřibyslav1x RZPHabry1x RZPTřebíčTřebíč2x RZP 1x RV den 1x RZP nocJemnice1x RZPMoravské Budějovice1x RLPNáměšť nad Oslavou1x RLP den 1x RZP nocVelká Bíteš1x RZPNové Město na MoravěNové Město na Moravě1x RZP 1x RV Bystřice nad Pernštejnem1x RZPVelké Meziříčí1x RLPŽďár nad Sázavou1x RZP

Letecká záchranná služba

Provoz letecké záchranné služby (LZS) byl v Jihlavě zahájen 1. května 1991. Zdravotnickou část posádky letecké záchranné služby zajišťuje Zdravotnická záchranná služba Kraje Vysočina, ostatní provozní pracovníky včetně pilotů zajišťuje společnost Alfa-Helicopter. Ta byla také provozovatelem samotného vrtulníku, stroje Bell 427. Volacím znakem vrtulníku je Kryštof 12. Nyní je od 1. 1. 2021 do roku 2028 provozovatelem společnost DSA. Letecká záchranná služba je k dispozici v denním provozu limitovaném východem a západem slunce. Provozní základna a heliport jsou umístěny v areálu Zdravotnické záchranné služby Kraje Vysočina v Jihlavě.

V minulosti existovala na území Vysočiny základna letecké záchranné služby také v Havlíčkově Brodě. Základna vznikla v roce 1992, nesla volací znak Kryštof 17 a provozovala ji Armáda České republiky. Základna zanikla k 31. prosinci 1994.

Kauza poruchový monitorů a defibrilátorů TEMPUS V roce 2020 začala jako jediná záchranná služba v ČR používat monitory a defibrilátory TEMPUS. Od začátku byly hlášeny problémy s těmito přístroji a záchranáři si na ně stěžovali. Nejčastější stížnosti padaly na chybné měření a sledování krevního tlaku monitorem, samovolné „zamrzání“ a nutnost opakovaných restartů monitoru Tempus. Od roku 2021 vydal výrobce deset bezpečnostních upozornění týkajících se přístrojů Tempus.

Celá věc vyústila v roce 2024 v podání trestního oznámení Karolínou Kubiskovou a následné policejní vyšetřování.

1. srpna 2025 došlo k úmrtí pacienta poté, co díky nefunkčnímu defibrilátoru TEMPUS musela záchranářka po časové prodlevě použít defibrilátor od hasičů. ZZS uvedla, že nelze hodnotit přímou souvislost poruchy přístroje se smrtí pacienta.

Záchranáři, kteří na problém s defibrilátory 5 let upozorňovali, potvrdili, že jsou kvůli tomu dlouhodobě vystaveni šikaně a bagatelizaci problému.

Galerie

Odkazy Reference

Související články Rallye Rejvíz

Externí odkazy

Oficiální webové stránky Instagramové stránky Facebookové stránky

Kategorie:Zdravotnická záchranná služba v Česku Kategorie:Příspěvkové organizace Kraje Vysočina Kategorie:Zdravotnické organizace v České republice Kategorie:Zdravotnická zařízení v Kraji Vysočina Kategorie:Zdravotnická zařízení v Jihlavě