náhled|upright=1.7|Zleva: Robert Heinlein, Lyon Sprague de Camp a Isaac Asimov, Philadelphia Navy Yard, 1944. Titul Nadace a Země (anglicky Foundation and Earth) amerického spisovatele a profesora biochemie Isaaca Asimova je pátým dílem slavné sci-fi série o Nadaci (čítající sedm knih) a chronologicky sérii završuje. Příběh navazuje na dílo Nadace na hranicích. Román lze číst samostatně, přestože některé pasáže odkazují na předchozí díl (není jich mnoho).
Závěr příběhu a celé ságy se spojuje s tetralogií robotických detektivek (Ocelové jeskyně, Nahé slunce, Roboti úsvitu, Roboti a impérium). Návaznost má i další sága o Galaktické říši (romány Hvězdy jako prach, Kosmické proudy, Oblázek na obloze a povídka „Slepá ulička“).
V knize se sice může několik logických souvislostí jevit slabšími, příliš to však nesnižuje hodnotu díla z pohledu čtenáře. Na pozadí humanistických myšlenek autora se rozvíjí kvalitně zkonstruovaný děj se zajímavou a neotřelou pointou.
Nadace a Země byla vydána v USA v roce 1986 nakladatelstvím Doubleday. České vydání bylo realizováno nakladatelstvím AG Kult v roce 1992.
Námět Literární dílo líčí pátrání po Zemi, pradávné a mystické planetě, z níž mohlo vzejít lidstvo, přestože to je v galaxii obývané výlučně lidmi (žádné mimozemské formy života zde nejsou) odmítaný a zdiskreditovaný názor.
Postavy
Golan Trevize Golan Trevize je radní Nadace na Terminu, tvrdošíjný, netrpělivý, občas zaslepený, nezřídka neomalený. Vůdce mise, cítí, že nalezení Země je jeho posláním. Dokáže učinit správné rozhodnutí i na základě minima informací. S Bliss se dostává do častých slovních výměn. Jediný kvalifikovaný pilot Vzdálené hvězdy. Má za to, že Fallom představuje skryté nebezpečí díky své odlišné anatomii a potenciálním mentálním schopnostem.
Blissenobiarella (Bliss) Blissenobiarella (Bliss) je rozvážná, ze své podstaty Gaie vnímavá mladá žena, často oponuje Trevizi a stojí si za svými rovnostářskými ideami. Sblížila se s Janovem Peloratem, ten její city opětuje. Díky svým telepatickým schopnostem zajišťuje bezpečnost výpravy.
Dr. Janov Pelorat Dr. Janov Pelorat je postarší historik a sběratel pradávných mýtů a legend, jenž byl s Trevizem vyslán na vesmírnou misi starostkou Terminu Harlou Branno již v předešlém díle Nadace, během níž se spřátelili. Tmelicí prvek na lodi, svůj názor neprosazuje, spíše navrhuje. Často se nechává unést při proslovech, v čemž jej krotí Golan. Dobrácká a mírná povaha. Zamiloval se do Bliss.
Fallom Fallom je solarijské dítě (hermafrodit) s velkou zvídavostí a intelektem. Prahne po nových informacích, snadno a rychle se učí novým věcem. Oblíbí si Bliss a Pelorata, kteří se k němu chovají s láskou, Trevize nemá rádo. I ono má ambice vyzkoušet řízení lodi, pro což nemá Golan Trevize pochopení.
R. Daneel Olivaw R. Daneel Olivaw je robot, na což upomíná písmeno R v jeho jméně. Pamětník dávných věků a největší znalec Galaktické říše, spolupracoval již s Elijášem Baley (postava ze série robotických detektivek) a Hari Seldonem. Objeví se na konci příběhu.
Obsah knihy Část první – Gaia
1. Pátrání začíná 2. Směrem na Comporellon
Část druhá – Comporellon
3. Na vstupní stanici 4. Na Comporellonu 5. Boj o loď 6. Vlastnosti Země 7. Odlet z Comporellonu
Část třetí – Aurora
8. Zakázaný svět 9. Smečka
Část čtvrtá – Solaria
10. Roboti 11. V podzemí 12. Vzhůru na povrch
Část pátá – Melpomenie
13. Pryč ze Solarie 14. Mrtvá planeta 15. Lišejník
Část šestá – Alfa
16. Střed světů 17. Nová Země 18. Hudební slavnost
Část sedmá – Země
19. Radioaktivní ? 20. Blízký svět 21. Pátrání končí
Děj
Část první – Gaia Golan Trevize, člen rady Nadace na Terminu (centrální planetě První Nadace), muž s pozoruhodnou schopností učinit správné rozhodnutí i na základě minima informací rozhodl o další budoucnosti lidstva, upřednostnil Galexii před Druhou Galaktickou říší vedenou buďto mentalisty z Druhé Nadace či lidmi První Nadace opírajícími se o technologické zázemí, čímž odsoudil psychohistorický plán Hariho Seldona k zániku. Galexie má fungovat jako živý superorganismus zahrnující celou galaxii obývanou lidmi, jako obdoba Gaii v mnohem větším měřítku.
Toto spíše podvědomé rozhodnutí jej znepokojuje, potřebuje si jej ospravedlnit a nalézt důkazy, že se nemýlil. Domnívá se, že je nalezne na Zemi, planetě, z níž mohla vzejít kolonizace vesmíru. O Zemi se toho však moc neví, je opředena pouze mýty a legendami. Nikdo neví, zda ještě existuje a v kterém vesmírném sektoru by se mohla nacházet. V pátrání je Trevizi nápomocen přítel historik Janov Pelorat, jehož celoživotní náplní a vášní je shromažďování archaických legend a Blissenobiarella (zkr. Bliss), mladá žena z Gaii, jejímž úkolem je zajistit bezpečnost posádce lodi díky svým mimořádným psychickým schopnostem.
Gaia je planeta, na níž existuje kolektivní vědomí všech jejích složek a díky tomu jsou všechny ideálně vyvážené. Každý obyvatel planety má přístup k celkovému vědění, individualismus a s ním i opozice jsou výrazně omezeny. Populace je udržována víceméně na konstantní úrovni a jednotlivé části planetárního organismu jsou v naprostém souladu.
Poté, co vyšlo najevo, že veškeré zmínky o Zemi byly odstraněny z Galaktické knihovny na Trantoru, centrální planety první Galaktické říše, zajímá se Trevize, jaké informace ohledně Země má k dispozici Gaia. Zjistí, že rovněž žádné. Rozhodne se držet jediného vodítka, které má a se svými společníky odlétá na planetu Comporellon.
Část druhá – Comporellon Přílet na Comporellon provázejí komplikace. Na vstupní stanici na oběžné dráze, kde probíhají kontroly lodi, nákladu a cestujících sloužící úředníci odmítají vpustit dál Bliss, která nemá patřičné doklady totožnosti. Situaci zachraňuje Golan Trevize, jenž nakonec docílí toho, že Bliss může pokračovat zároveň s nimi na Comporellon.
Po přistání na planetu jsou všichni tři zatčeni a předvedeni před ministryní dopravy. Trevize se dopídí, že Comporellon má zájem o jejich hvězdolet.
Gravitační loď FS Vzdálená hvězda je nejmodernější vesmírné plavidlo, využívá pokročilých technologií První Nadace. Právě technologická vyspělost umožnila Nadaci vybudovat Druhou galaktickou říši. Dokáže se pohybovat nezávisle na gravitaci, vyvine rychlost blízkou rychlosti světla a má unikátní počítač, který se při ovládání propojí se smysly pilota a znásobí tak jeho schopnosti. Je to opět Golan Trevize, jemuž se podaří ošemetnou situaci vyřešit a udržet status quo.
V hlavním městě planety vyhledají Trevize, Pelorat a Bliss místního historika Vasila Deniadora. Ten jim poskytne bližší vysvětlení.
Vesmír byl kolonizován ve dvou vlnách. V první vlně lidé obsadili 50 nejbližších světů za pomoci robotů. Tyto světy se nazývají Intermitentní neboli Zakázané. V současnosti se o nich ví velmi málo, neví se ani to, zda jejich obyvatelé ještě žijí či už vymřeli. Předpokládá se druhá varianta, neboť existuje teze, že společnost s robotickou složkou prodělá dekadenci. Komunikace ani jakýkoli jiný kontakt s Intermitentními světy neprobíhá. Ve druhé vlně lidé postupně obsadili zbytek galaxie již bez robotů a vytvořili první Galaktickou říši s centrální planetou Trantorem.
Cestovatelé obdrží od comporellonského historika souřadnice tří Intermitentních světů, na něž narazil během svého bádání.
Část třetí – Aurora První ze souřadnic, které Trevize zadal do palubního počítače, přivedly posádku Vzdálené hvězdy na planetu s relativně mírným podnebím. Bliss, jejíž mentalické schopnosti jí umožňují na dálku zaregistrovat neuronovou aktivitu mozku, zachytí přítomnost zvířat, ne však lidí. Zdá se, že planeta bez lidí pustne.
Přistanou poblíž sutin, kde Golan doufá, že naleznou nějakou informaci vedoucí k cíli – Zemi. Před výstupem z lodi se ozbrojí mj. neuronovým bičem, což Bliss neschvaluje. Jako součást Gaii se staví proti násilí. Nakonec to je klíčové rozhodnutí, neboť Golana napadne smečka zdivočelých psů, kteří se dostali v nepřítomnosti člověka na nejvyšší evoluční příčku planety. Společnými silami se Bliss a Trevizi podaří zahnat je na útěk.
Pelorat mezitím nalezne zbytky robota a také nápis na rozvalině, díky čemuž identifikuje planetu. Aurora znamená „úsvit“ a podle historikovy teorie by to mohl být první osídlený svět během první vlny kolonizace.
Část čtvrtá – Solaria Přílet na Solarii, nejmladšího z padesáti Intermitentních světů (jak se později dozvědí) proběhne bez potíží. Po přistání se objeví roboti a zanedlouho i Bander, vládce državy, který se jich ujme. Bander hovoří galaxštinou a je zpočátku ochoten se s cizinci podělit o informace a dokonce je provést po svých pozemcích, byť to dle jeho vlastních slov představuje vážné porušení bezpečnosti. Intermitentní světy vždy tíhly k individualismu. Na Solarii v tom pokročili nejdál. Za 20 000 let izolace se z lidí stali uzavření hermafrodité s minimem potřeby sociálního kontaktu. Počet obyvatel planety se pohybuje kolem čísla 1 200, veškeré území je rozděleno na teritoria, na každém z nich svrchovaně vládne jen jediný Solarian, který má k dispozici velký počet robotů. Vzájemně se nenavštěvují, jednou za čas pořádají pouze videokonference, na nichž probírají některé nezbytnosti. Každá z držav je víceméně soběstačná, některé zdroje a výrobky jsou předmětem výměnného obchodu. Solariané se také dožívají mnohem vyššího průměrného věku než ostatní lidé. Vyvinuly se u nich mozkové „lalokové usměrňovače“, díky nimž mohou zásobovat energií roboty i ovládat běžné zařízení domu.
Na dotaz ohledně Země a její polohy reaguje solarianský obyvatel zdrženlivě, došlo údajně k válce mezi Zemí a Intermitentními světy, přičemž většina povrchu mateřské planety byla zasažena radioaktivitou. Sám žádné historické záznamy nemá a nedomnívá se, že by obdobné vlastnil kdokoliv jiný.
Bander provede trojici po svém rozsáhlém sídle, jehož velká část je v podzemí. Po exkurzi jim oznámí, že odlet ze Solarie je nemožný, neboť představují pro jejich společnost značné riziko. Ne tak ani oni samotní jako spíše fakt, že po dlouhé době znovuobjevili jejich planetu a Solariané si nepřejí další kontakty se zbytkem Galaxie.
Bander všem sdělí, že jedinou jejich možností je rychlá smrt. V následujícím střetu se Bliss pomocí své mentální schopnosti pokusí Bandera omráčit, ale neodhadne funkci jeho lalokových usměrňovačů a zabije ho. Energie, kterou Bander dodával sídlu již neproudí a vše se ponoří do tmy. Roboti jsou nehybní, ventilace nefunguje. Jak se dostat z hloubi podzemí na povrch?
Pomůže jim v tom solarianské dítě Fallom, nástupce Bandera, vychovávané v izolaci robotickou chůvou. Fallom zná cestu na povrch. Tam na ně čeká další nepříjemnost. U Vzdálené hvězdy hlídkují čtyři dozorčí roboti s nezávislým zdrojem energie. Výpadek proudu v celé državě Bander nezůstal dlouho bez povšimnutí. I oni neústupně trvají – pro posádku lodi – na nepřijatelných podmínkách. Musejí být odstraněni z cesty. Fallom odlétá společně s Trevizem, Peloratem a Bliss.
Část pátá – Melpomenie Po předešlých nezdarech je těžké udržet víru v jakýkoli pokrok, zvláště poté, co vyjde najevo, že na třetí Intermitentní planetě Melpomenii je pouze řídká atmosféra. Ukáže se, že na povrchu jsou četná sídla, z nichž vyčnívají dvě větší města. Trevize konzultuje otázku přistání s dr. Peloratem, jenž mu doporučí menší město, jeví se mu jako administrativní centrum. Oba si navléknou skafandry a vydají se na průzkum, zatímco Bliss zůstává v lodi a stará se o Fallom.
Ve městě jsou relativně zachovalé budovy, i když zub času se nevyhnul ani jim. V Paláci světů rozluští Pelorat tabuli s názvy a souřadnicemi všech Intermitentních světů a vydedukuje, že současná planeta se jmenuje Melpomenie a je v pořadí devatenáctou terraformovanou. Cenné informace. V další budově by se mohly nalézat ještě zajímavější informace, Pelorat z Trevizem našli totiž planetární knihovnu. Doktor Pelorat je se svými znalostmi pradávného jazyka schopen rozluštit filmové knihy, ovšem stejně jako jinde obsahují materiály výhradně o Zakázaných světech.