thumb|Ilustrace pohádky od Věnceslava Černého thumb|Plaváček přichází k sídlu děda Vševěda (Artuš Scheiner) Tři zlaté vlasy děda Vševěda je pohádka sepsaná Karlem Jaromírem Erbenem, poprvé publikovaná v almanachu Máj roku 1860. Je známá i v jiných jazycích. Pohádky bratří Grimmů již obsahují podobnou pohádku Ďábel se třemi zlatými vlasy ().
Děj Hrdinou pohádky je chudý sirotek Plaváček, který se podle sudby má stát a později skutečně stane zetěm krále. Králi je to natolik proti mysli, že se Plaváčka několikrát pokusí připravit o život; Plaváček však pokaždé vyvázne buď šťastnou náhodou, nebo přičiněním své kmotry-sudičky. Naposled jej král pošle – v naději, že Plaváček cestou zahyne – pro tři zlaté vlasy děda Vševěda.
Po cestě Plaváček postupně přijde k převozníkovi, který navzdory stáří a únavě nemůže opustit svou službu, do města s jabloní, která přestala rodit omlazující jablka, a do města se studnou, z níž přestala prýštit živá voda. Všem slíbí, že u děda Vševěda zjistí řešení jejich potíží. Když pak přijde do Vševědova příbytku, znovu se setká se svou kmotrou, která je Vševědovou matkou; vylíčí jí svůj příběh a ona během noci Vševědovi tři zlaté vlasy vytrhne a vyzví na něm odpovědi na Plaváčkovy otázky. Plaváček tak obyvatelům měst i převozníkovi pomůže a tři zlaté vlasy donese králi.
Král se pak vydá hledat živou vodu a omlazující jablka, o nichž Plaváček po návratu vyprávěl, cestou se však musí sám ujmout neukončitelné služby převozníka a do svého království se již nevrátí.
Psychologický výklad Pohádka se opakovaně stala předmětem psychologického výkladu: člověk hledá faktory nahlodávající jeho vitalitu (srv. obrazy vyschlé studny, nerodícího stromu, vyčerpávající služby). Může je najít a do větší či menší míry překonat, ale jen s pomocí druhého (Vševědova matka) a jen když je ochoten konfrontovat se s temnými stránkami svého já (ohrožující král, temný les a také sám děd Vševěd, který je v pohádce líčen jako lidožrout; ve verzi bratří Grimmů mluví pohádka o třech ďáblových vlasech). Verena Kast, O důvěře ve vlastní osud, Praha: Portál 2012 Osvaldo Poli, Můj život beze mne, Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství 2014, s. 46nn.
Výklad pohádky je možné a potřebné vidět i ve světle nejstaršího literárního dědictví světa, alespoň co se týče výskytu některých podstatných symbolů v části příběhu. Jde zejména o strom (takto plodící omlazující ovoce), ptáka v jeho koruně a hada hryzajícího kořeny stromu. Tato trojice se nachází v nejstarší předloze již v sumerských mýtech, kde jde o rostlinu života, ptáka Anzú a hada. V biblickém příběhu jde o strom/jablko poznání a opět hada, jinde je to germánský Yggdrasil, dravec v koruně a opět had v kořenech.
Námět knihy mohl ovlivnit J. R. R. Tolkiena v příběhu o Berenovi a Lúthien, kteří se snaží získat tři silmarily z Morgothovy koruny.
Filmové adaptace Tři zlaté vlasy děda Vševěda (film, 1963) – český pohádkový film režiséra Jana Valáška z roku 1963 Tři zlaté vlasy děda Vševěda (film, 1978) – český loutkový film z roku 1978 Plaváček (film) – český filmový muzikál z roku 1986
Jiná zpracování Tři zlaté vlasy děda Vševěda (opera) – česká opera Rudolfa Karla Tři zlaté vlasy děda Vševěda (loutková hra) – loutková adaptace pohádky Tři zlaté vlasy děda Vševěda
Odkazy Reference
Související články Karel Jaromír Erben České pohádky
Externí odkazy
Číst.cz – Erbenův text pohádky
Kategorie:České pohádky Kategorie:Díla Karla Jaromíra Erbena