Národní přírodní rezervace Praděd se rozkládá ve vrcholových partiích a příkrých svazích Hrubého Jeseníku (820–1490,8 m n. m.). Ráz krajiny je velmi rozmanitý. Přechází od říčních údolí Bílé Opavy až k přirozenému horskému bezlesí s četnými mrazovými sruby a karovými uzávěry údolí. Nejvyšší vrcholy Jeseníků představují zachovalou přírodu typu severské tundry, na kterých přežívají poslední zbytky endemických druhů rostlin, které vyžadují přirozené horské bezlesí či časté disturbance způsobované lavinami. Díky velké diverzitě biotopů, dlouhodobému kontinuálnímu postglaciálnímu vývoji a stálému působení mimořádných ekologických faktorů (geologické podloží, vodní eroze aj.) vznikla na území Velké kotliny a Malé kotliny unikátní diverzita druhů.

Předmětem ochrany je soubor celostátně unikátních a mimořádně zachovaných přírodních ekosystémů alpínského, subalpínského a montánního stupně a významných geomorfologických jevů, vzniklých kryogenní genezí.

Lokalita Národní přírodní rezervace Praděd je nejrozsáhlejší rezervací v CHKO Jeseníky i v celé ČR. Její rozloha činí 2031,40 ha. Leží na hranici mezi Olomouckým a Moravskoslezským krajem, která je zároveň rozvodí Moravy a Odry. Taky je totožná s historickým rozdělením panství Janovice a Loučná. Rezervace se nachází v oblasti Pradědské hornatiny, která je součástí Hrubého Jeseníku. Nejvyšším vrcholem je Praděd (1490,8 m n. m.), který je zároveň nejvyšší horou celé Moravy. Severně leží obec Bělá pod Pradědem, na východě pak Karlova Studánka, směrem na západ leží obec Loučná nad Desnou. Hlavní hřeben přechází přes hory Malý Děd – Praděd – Petrovy kameny – Vysoká hole – Kamzičník – Velký Máj – Jelení hřbet.http://lokality.geology.cz/2902 Na tento hřeben navazuje ze západu Česnekový důl a Divoký důl, na východě potom Bílá Opava, Velká kotlina a Malá kotlina.

Historie náhled|Praděd 1491 m n. m. Oblast Velké kotliny byla už na počátku 19. století považována botaniky za velmi cennou lokalitu. I přesto však v letech 1919–1922 bylo území Vysoké Hole včetně Velké kotliny využíváno jako dopadová plocha pro dělostřelecká cvičení československé armády. Výsledkem toho byla rozsáhlá devastace tohoto biologicky cenného horského území. Roku 1946 bylo území Velké kotliny stanoveno a vyhlášeno jako přísná rezervace. Následně pak roku 1955 přibyly další, a to Státní přírodní rezervace (SPR) Vrchol Pradědu díky jeho typickým vysokohorským holím, SPR Velký Kotel a SPR Malý Kotel pro pestrou botanickou diverzitu, SPR Divoký důl pro strmá údolí ve skalách s autochtonními porosty a SPR Petrovy kameny s unikátními vysokohorskými společenstvy rostlin a živočichů. Roku 1963 byla jako poslední vyhlášena SPR Bílá Opava. Důvodem jejího vyhlášení byly jedny z nejzachovalejších přirozených smrkových pralesů v České republice. 14. prosince 1990 pak spojením těch státních přírodních rezervací vznikla národní přírodní rezervace NPR Praděd.

Lesní hospodářství zde sloužilo do 17. století jen pro potřebu místních panství. S příchodem průmyslu se však situace změnila. Velký podíl na spotřebě dřeva měly železárny na Janovickém a později i Bruntálském panství. Pro umožnění dopravy dřeva po vodě byl upraven tok Bílé Opavy. Vlivem těžby zaměřené na určité druhy dřeva došlo ke změnám druhového zastoupení dřevin. Zvýšilo se zastoupení jehličnanů oproti listnáčům, lesy se staly více stejnorodé. Došlo k potlačení bučin, které byly nahrazovány smrkovými monokulturami. Po vyčerpání zásob v přístupných polohách pokračovala holá těžba do vyšších poloh. Snaha o umělou obnovu lesa se začala objevovat až v 19. století, a navíc nevhodnými dřevinami domácího i alpského původu (především borovice kleč a limba). Největší zalesňovací práce probíhaly na přelomu 19. a 20. století. Lesníci byli přesvědčení, že především vlivem pastvy došlo k výraznému poklesu horní hranice lesa, a že díky vysazování borovice kleče a limby mohou tuto hranici zvýšit. (Podle dosavadních vědeckých výzkumů v Jeseníkách kleč nikdy nerostla.) To však má až do dnešních dnů neblahé účinky na druhy, které přirozené bezlesí vyžadují a kosodřevina jim jejich přirozené prostředí zabírá. Dalším důvodem pro výsadbu byla snaha zabránit erozi půdy a sněhovým lavinámRozbory Chráněné krajinné oblasti Jeseníky. Vzhledem k obtížnému obhospodařování vysokých poloh se nechaly tyto porosty růst bez zásahu. Výsledkem toho jsou dnešní staré nestabilní monokultury, neodolné proti biotickým i abiotickým činitelům.

Nejstarší budovou na území NPR Praděd je Švýcárna, postavená roku 1829. Jejím účelem bylo zavedení pastvy hovězího dobytka po švýcarském způsobu. Pastva pravděpodobně udržovala druhovou pestrost holí a v současnosti se proto přistupuje k jejímu rozšíření. (Na Švýcárně se pase skot od roku 2012.) Dalším objektem sloužícím pro chov tentokrát především ovcí, byla Ovčárna. (Pastva ovcí byla obnovena v roce 2015.) V roce 1866 byla po bitvě u Hradce Králové využívána jako velitelské stanoviště poražených Rakušanů. Koncem 19. století pastva postupně upadala a budovy postavené pro pastevce se začaly využívat jako turistické chaty. Během obou světových válek však opět sloužily pro vojenské účely. V průběhu druhé světové války byly vystavěny další objekty, chata Barborka a Kurzovní. V současné době chaty slouží turistům.

Vrchol Pradědu je jakožto nejvyšší vrchol Moravy oblíbeným cílem turistů. Z toho důvodu se na přelomu 19. a 20. stoletíhttp://www.ejeseniky.com/turistika/veze-rozhledny/rozhledna-praded začaly objevovat snahy o vybudování rozhledny na tomto vrcholu. Stavba byla zahájena 30. června 1904 a dokončena v červenci 1914. Tato první podoba rozhledny na Pradědu měla podobu kamenné věže. Byla 32,5 metrů vysoká a 14,5 metrů široká. Ke stavbě bylo použito materiálu z nedalekých Tabulových skal. Tento stavební materiál se však ukázal jako nevhodný do místních klimatických podmínek a kámen se začal drolit. Dalším důvodem chátrání rozhledny byla první světová válka, během které o budovu nikdo nepečoval. Během druhé světové války využívali rozhlednu Němci pro meteorologické účely a letecká pozorování. Po skončení války se začala plánovat rekonstrukce již velmi zchátralé rozhledny. Roku 1957 musela být budova pro svůj špatný stav z bezpečnostních důvodů uzavřena a roku 1959, dřív než rekonstrukce započala, se budova zřítila. Byla tedy naplánována stavba nová, která započala roku 1968. Tentokrát už se však jednalo o moderní vysílač, který měl pokrýt poptávku po rostoucím televizním vysílání. Z důvodu stavby byla zřízena asfaltová silnice, která vede z Ovčárny až k vrcholu Pradědu, která je dnes užívána pro zásobování. Celková výška vysílače je v současné době 162 metrůhttp://hotelpradedvysilac.cz/?page_id=234/. V dolní části rozhledny se nachází restaurace a hotel. Ve výšce 73 metrů se nachází vyhlídka, která za jasného počasí umožňuje vidět Sněžku, Lysou Horu, vzácně i Vysoké Tatry na Slovensku. Vrchol věže je nejvyšším pevným vrcholem České republiky; dosahuje nadmořské výšky 1637 m n. m. a leží tedy výše než vrchol Sněžky.

Přírodní poměry

Geologie Geologické podloží tvoří především silikátové horniny (migmatit, rula, svor, kvarcit, fylit) prekambrijského stáří. Oblast spadá do regionu silesika, moravskoslezské oblasti, soustavy krystalinika a prevariského paleozoika.http://www.geology.cz/app/ciselniky/lokalizace/show_map.php?mapa=g50&y=543258&x=1067632&r=3500&s=1&legselect=0 Převážná část pohoří je tvořena metamorfovanými horninami desenské klenby. Vrchol Pradědu je tvořen fylonitem (konkrétně biotit-chlorit-muskovitický fylonitem), který se táhne i dál na sever a na východ ke Kamzičí chatě. Vysoká Hole, Malý a Velký Děd jsou tvořeny kamenitým až hlinitokamenitým sedimentem z kvartéru, ovšem úplné vrcholy Malého i Velkého Děda jsou pokryté rašelinou z holocénu. Jižně od Vysoké hole, přes Kamzičník až Velkému Máji převažuje fylit až svor místy s grafitem. Petrovy kameny jsou tvořeny metagranitoidem. Okolí Barborky a Ovčárny pokrývá biototická a muskovit-biotitická rula. Nejrozšířenějším typem půd je modální podzol, který pokrývá zhruba 70% území. Vrcholové oblasti jsou pokryté půdou typu ranker.http://mapy.geology.cz/pudy/

Geomorfologie náhled|Skalní útvar Petrovy kameny

Vzhled krajiny byl morfován během pleistocénu. Mrazovým zvětráváním tak vznikl tor Petrových kamenů (1447 m n. m.), kolem kterého se nacházejí polygonální (strukturní) půdy. Na západní a severozápadní straně Petrových kamenů je vytvořen mrazový srub a kryoplanační terasy. Dalším jevem, který dokazuje existenci dlouhodobě zamrzajících půd jsou thufury na Pradědu. Působení horského ledovce dalo vzniknout karoidu Malé kotliny a karu Velké kotliny, v němž pramení řeka Moravice. Na dně karu jsou stále patrné zbytky morény. Velký vliv hraje také anemo-orografický systém. Dochází k ukládání velkého množství sněhu v závětří, což vede ke sjíždění lavin po příkrém svahu. Tyto podmínky nedovolí růst zapojenému lesu a poskytují tak prostor pro mnoho bylinných rostlin. K útvarům vzniklým mrazovým zvětráváním patří skalní ledovec pod vrcholem Suť, který se skládá z úlomků bloků křemenců. Na vrcholu Vysoké hole je vytvořena výrazná vrcholová plošina, v horní části svahu se pak nacházejí mrazové sruby a srázy. Směrem do Medvědího dolu se nachází balvanové proudy, nejrozsáhlejší v NPR Praděd.

Hydrologie Oblastí NPR Praděd prochází hranice povodí Odry a Moravy. Hlavní rozvodnice prochází napříč územím po hlavním hřebeni. Jedním z nejvýznamnějších pramenů je pramen Bílé Opavy, který se nachází v sedle mezi Petrovými kameny a Pradědem v nadmořské výšce 1280 m n. m.http://www.ejeseniky.com/turistika/naucne-stezky/bila-opava Dalšími významnými prameny jsou pramen řeky Moravice, který je zhruba 3 km od Pradědu, pramen Divoké Desné, která pramení na svahu Kamzičníku, nebo pramen Střední Opavy. V blízkosti Pradědu pramení Česnekový potok, který postupuje Česnekovým dolem a vlévá se do Divoké Desné za dolní nádrží Dlouhých Strání. Mezi menší toky patří Sviní potok, Malý a Velký Dědův potok, Zámecký potok, Kotelný potok a Volárka.

Velký význam mají vrcholová a sedlová rašeliniště.

Klimatologie náhled|panorama Praděd

NPR Praděd představuje vrcholové partie Hrubého Jeseníku, kde je možnost mrazů po celý rok. Teploty nižší než 0 °C byly naměřeny i v červenci a srpnu. Průměrná roční teplota je pouze 1,3 °C. Léto je v této oblasti velmi krátké, chladné a vlhké, zima naopak dlouhá, velmi chladná a s velmi dlouhým trváním sněhové pokrývky, která kulminuje zpravidla v březnu a dosahuje v průměru 160 cm. Na vrcholu Pradědu trvá sněhová pokrývka v dlouhodobém průměru od 30. listopadu do 19. dubna Ale v hluboce zaříznutých kotlinách může sníh setrvávat až do července. Pro tyto kotliny (Velká kotlina, Malá kotlina aj.) jsou během zimních období charakteristické laviny. Vzhledem k vysoké nadmořské výšce patří vrchol Pradědu k největrnějším místům ČR, průměrná síla větru zde dosahuje 7,6 m/s. Bezvětří je na Pradědu zaznamenáno průměrně jen 5,5 dne v roce. Typické pro tyto vysokohorské oblasti jsou mlhy, které se vyskytují kolem 294 dní v roce.

Flóra NPR Praděd představuje širokou škálu biotopů, například subalpínská prameniště, otevřená vrchoviště, vyfoukané alpínské trávníky, sněhová výležiska, subalpínské vysokostébelné trávníky a nivy, skalní vegetace sudetských karů, acidofilní vegetace alpínských skal, subalpínské smilkové trávníky nebo rašelinné smrčiny. Velká různorodost biotopů dala vzniknout celé řadě endemických druhů.

náhled|Krajina vrcholových partií Jeseníků náhled|Krajina v oblasti Divokého Dolu