Šumen () je město na severovýchodě Bulharska, hlavní město stejnojmenné oblasti, má obyvatel.Údaje o počtu obyvatel pocházejí ze státního statistického úřadu a značně se liší podle druhu údaje, který se z něj přebírá. Běžně jsou dostupné tři, a to trvale hlášení obyvatelé, skutečně žijící obyvatelé a průnik obou dvou přechozích množin. Poslední údaj má nejnižší hodnotu a od nejvyšší se obvykle liší o desítky procent.

Historie Nejstarší období Nejstarší místní osídlení je doloženo z doby kamenné. V blízkém okolí města byla nalezena sídlištní mohyla Kodžadermen prokazující trvalé osídlení během středního a pozdního chalkolitu (přibližně v období 4500–4000 př. n. l.). Přímo ve městě se nachází nejstarší opevnění obklopující přístupné části pevnosti, které pochází z rané doby železné (12. století př. n. l.). Jde o zdi silné asi 2 metry, postavené z neopracovaného lomového kamene.

V 5. století př. n. l. byla před první zdí postavena druhá. V oné době se město nazývalo Matiganis, což vyplývá z nápisů na dvou nalezených kamenech z období pozdní antiky (4. století), tedy z doby římské nadvlády. Nápisy jsou v latině ovšem slovo je složeno ze dvou starořeckých slov – oko a – zářit. Přepokládá se, že město tak nazvali řečtí kolonisté, kteří přišli z města Ganos () na břehu Marmarského moře.

Ve 2. století Římané postavili na troskách thráckého opevnění vojenský hrad. Konstrukce hradeb byla nyní s maltovými spárami; nad branou byla také postavena věž; na slabě opevněných úsecích hradeb byla postavena čtvercová věž na západě a půlkruhová věž na jihu. Po rozdělení Římské říše připadlo město Východořímské říši a bylo ve 4.–5. století opevněno novou zdí, nad níž se tyčilo 9 věží, přičemž na jihu a západě byly staré a nové hradby od sebe vzdáleny několik metrů. Z tohoto období jsou známy pozůstatky dvou kostelů – jednolodní baziliky ze 4. století a trojlodní baziliky z konce 5. století nebo začátku 6. století.

Středověk Chán Asparuch začlenil v roce 681 celou oblast do první bulharské říše, jejíž první dvě hlavní města: Pliska a Preslav leží nedaleko Šumenu. Mezi 7. a 8. stoletím vzniklo 600 metrů západně od kamenné pevnosti na ploše asi 2 000 m² hliněné bulharské opevnění obdélníkového tvaru orientované podél světových stran. V roce 811 město vypálil byzantský císař Nikeforos I. Pevnost s podhradím se do 10. století vyvinuly ve feudální město s hradem s přilehlými vnitřními a vnějšími opevněnými liniemi. Poté, co do dolního Podunají vtrhli Pečeněhové, oblehl město v roce 1087 císař Alexios I. Komnenos.

Po obnovení Bulharské říše bylo původní opevnění rekonstruováno, přičemž byly využity základy byzantských hradeb a věží, ke kterým byla od severu k severovýchodu přistavěna nová zeď se dvěma věžemi. Po dokončení, mezi 12. a 14. stoletím, tu stálo 28 věží a bašt, tři brány a pět malých portiků a uvnitř města mnohé kostely a dílny. První písemná zmínka o městě pochází andalusko-sicilského cestovatele Al-Idrísího, který jej v roce 1153 popsal jako velké město s přeplněným trhem a jeho jméno zapsal jako Simeonis. Podle Konstantina Jirečka je tento název odvozen od jména cara Simeona.

Současný název nese město přinejmenším od doby vlády Ivana Šišmana, který dal vytesat v Chisarji nápis, na němž je jméno uvedeno:… dosazen Bohem, já, car Ivan Šišman Bulharský, syn velkého cara Ivana Alexandra, přišel jsem do města Šumen z carovy přízně ve jménu nebeského Krále Ježíše Krista, a já, Sraco, vnuk velkého epikera Sracimira, jsem napsal tato slova.

Osmanská nadvláda Roku 1388 město dobyl osmanský sultán Murad I., pozdější vítěz nad Srby. V oné době bylo ve městě 800 domů. V říjnu 1444 dorazily k Šumenu oddíly křižácké armády Vladislava III. a Jana Hunyadiho. Vytrvalým třídenním útokům kladla osmanská posádka zuřivý odpor. Turci se stáhli do citadely, jejíž hradby křižáci prorazili a pomocí slámy ji zapálili. Obránci se vrhli z věže a zemřeli.

Rozvaliny využili Turci k výstavbě lázní, mešit a dalších budov, takže v 17. století stoupl počet domů na 4 000–5 000. Později byla postavena hodinová věž s fontánou (1740) a naproti ní mešita Tombul (1774). Během 17. a 18. století byl Šumen přeměněn na silně opevněné vojenské město s velkou posádkou v pevnosti, kde se usadilo mnoho Turků, Židů, Tatarů a Arménů. V záznamech je uváděno různými názvy jako Şumena, Şumna, Şumular, Simunum a v posledních stoletích vlády Şumlı. vlevo|náhled|Šumen v roce 1853 V 18. a zejména v 19. století se z města stalo velké středisko řemesel. V oné době se ho opakovaně dotkly rusko-turecké války, a to v letech 1774, 1810 a 1828, avšak město zůstalo v osmanské moci a po ukončení bojů obdrželo podle tehdejších tureckých zvyklostí titul Gazi (vítězné). Přesto získávala zdejší bulharská menšina stále větší význam, což zaznamenal britský vyslanec u Vysoké porty James Porter v roce 1820, když napsal, že zde existuje „předměstí, kde žijí křesťanští obyvatelé“. 11. května 1813 se ve městě konala první oslava svatého Cyrila a Metoděje v Bulharsku a zároveň první divadelní představení. V roce 1828 byla založena první dívčí klášterní škola. V roce 1846 byly založeny první školní amatérské skupiny, v roce 1850 první bulharský symfonický orchestr a v roce 1856 první dívčí třídní škola a čitalište.

Podle zprávy amerických misionářů, kteří navštívili Šumen v roce 1857, mělo město 40 000 obyvatel, z nichž 75 % byli Turci, 20 % Bulhaři a zbytek Židé a Arméni. Zmiňují několik bulharských škol, kde studovalo celkem asi 700 žáků, stejně jako špatnou pověst řeckého biskupa. Po krymské válce se poblíž Šumenu usadili krymští Tataři. V 19. století Šumen přerostl do významného komunikačního uzlu Osmanské říše, nicméně první železnice na bulharském území, postavená v roce 1866, ho míjela ve vzdálenosti 20 km.

Město osvobodili Rusové během rusko-turecké války až v roce 1878.

Nová doba Po osvobození Bulharska z města odešla převážná část Turků, mnozí nedobrovolně. To mělo za následek úpadek řemesel a s ním spojenou ztrátou trhů, když bylo zboží vystaveno konkurenci levných a kvalitních západních průmyslových výrobků. Nicméně se místní hospodářství postupně zotavilo a město si udrželo pozici regionálního střediska. Ve městě se začala postupně uplatňovat elektřina, nejdříve byla zavedena v městském vojenském klubu (1919) a v září 1927 byla uvedena do provozu první elektrárna.

Během převratu 9. září 1944 se komunisté pokusili obsadit jednu z policejních stanic, jejíž posádka se odmítla vzdát, a došlo k vážné přestřelce. V letech 1950–1965 se město jmenovalo Kolarovgrad na počest bulharského komunisty Vasila Kolarova (1877–1950). Na podzim roku 1951 do města převelena ze Sofie vysoká vojenská škola a její existence měla v následujících letech na rozvoj města výrazný vliv. V roce 1971 byla zdejší pobočka Sofijské univerzity přeměněna na samostatnou vysokou školu. V roce 1981 byl v nedalekém přírodním parku postaven monumentální památník k výročí 1300 let založení bulharského státu. V 80. letech probíhala ve městě rozsáhlá výstavba, mimo jiné byl postaven velký hotelový a restaurační komplex, začala výstavba trolejbusové linky, která však byla později zrušena.

Ekonomika Má dobře rozvinutý lehký průmysl, zejména textilní, strojírenský a potravinářský. Dobře jsou rozvinuty i služby ve městě. V blízkosti Šumenu se nalézá KTA Madara – závod na výrobu a opravu těžkých strojů a kamionů. Také i chemický závod Panajot Volov (Панайот Волов). V posledních letech se rozvíjí turismus ve městě Ati.

Památky U nedaleké vsi Madara je na skále vytesán obraz středověkého jezdce bojovníka s mečem a psem po boku – Madarský jezdec. Velká mešita z roku 1744

Obyvatelstvo Níže uvedená tabulka ukazuje vývoj populace města od konce 19. století (1887–2021):

Šumen Rok 1887 1910 1934 1946 1956 1965 1975 1985 1992 2001 2011 2021 Populace 23 161 22 225 29 878 35 750 45 897 64 902 84 775 100 050 93 390 89 214 80 855 72 342 K 15. březnu 2026 ve městě žilo 80 747 obyvatel a bylo zde trvale hlášeno 93 048 obyvatel. Podle sčítání z 1. února 2011 bylo národnostní složení následující:Deklarovat národnost nebylo při sčítání povinné.

Galerie

Partnerská města Debrecín, Maďarsko Čeng-čou, Čína Mâcon, Francie Adapazarı, Turecko Tulcea, Rumunsko Podolsk, Rusko

Odkazy Poznámky

Reference

Externí odkazy

Šumen na Youtube

Kategorie:Města v Bulharsku Kategorie:Šumenská oblast