náhled|vpravo| Dívka z kmene Tla-o-qui-aht na ostrově Vancouver (Edward S. Curtis 1916) Mezi původní obyvatele Kanady se řadí První národy, Inuité a Métisové. Označení Indián či Eskymák se v Kanadě z důvodů jejich negativních konotací už nepoužívají.

Charakteristickými znaky původních civilizací na území dnešní Kanady před příchodem Evropanů byly především trvalé osídlení, zemědělství, obchodování, specifická architektura a bohatý duchovní život. V průběhu osidlování amerického kontinentu evropskými přistěhovalci došlo mezi původními obyvateli a nově příchozími Evropany k uzavření celé řady smluv upravujících vztahy mezi oběma skupinami. V současné době je komunitám původních obyvatel Kanady umožněna samospráva v oblasti kulturní, politické a ekonomické a v oblasti zdravotnické péče.

V době sčítání lidu v roce 2006 se mezi původní obyvatele Kanady počítalo 1 172 790 lidí (tedy 3,8% všech Kanaďanů), řadících se do 600 kmenů vyznačujících se vlastní kulturou, jazykem a hudební a uměleckou tradicí. 21. červen je v Kanadě Národním dnem původních obyvatel (anglicky National Indigenous Peoples Day) a připomíná jejich význam v dějinách země a jejich roli ve formování kanadské kulturní identity.

První národy náhled|vpravo|alt="Black an white photograph of Skwxwu7mesh Chief George from the village of Senakw with his daughter in traditional regalia."|Náčelník vesnice Senakw s dcerou, 1906

První národy se usídlily na území dnešní Kanady zhruba mezi lety 500 př. n. l. a 1000 n. l. Patří k nim celá řada historicky, kulturně i jazykově odlišných skupin, například kmeny Irokézů, Anišinábů, Kríjců, Hurónů, Haidů a desítky dalších. Počet obyvatel patřících do skupiny Prvních národů na území dnešní Kanady koncem 15. století byl odhadem mezi 200,000 a dvěma miliony. Opakované epidemie evropských infekčních chorob, například chřipky, spalniček a neštovic, vůči kterým První národy neměly přirozenou imunitu, způsobily společně s dalšími dopady kontaktu s Evropany vymření 40 až 80 % původní populace..

Inuité

Podle antropologů přišli dnešní Inuité ze západní Aljašky kolem roku 1000 n. l. a rozšířili se postupně až k východnímu pobřeží Severní Ameriky, přičemž získali převahu nad Dorsety, kteří arktické oblasti dnešní Kanady obývali před nimi. Inuité je slovo pocházející z inuitštiny a znamená "lidé" (inuk = člověk). Inuité obývají většinu kanadské arktické a subarktické oblasti. V teritoriu Nunavut, což inuitštině znamená "naše země", tvoří Inuité až 85 % populace. Inuité neměli psané písmo, jejich historie se předávala ústně skrze hrdinské eposy a zpěvy (tzv. hrdelní zpěv neboli katajjaq). Také se dokonale přizpůsobili mrazu. K lovu a dopravě využívali psí spřežení a čluny zvané kajaky a umiaky. Významným symbolem jsou také Inukshuki - kamenné sochy ve tvaru lidské postavy, které sloužily jako navigační body v jednotvárné zasněžené krajině.

Métisové

Métisové jsou potomky původních obyvatel dnešní Kanady a evropských přistěhovalců. Sňatky mezi evropskými přistěhovalci (často francouzskými obchodníky s kožešinami) a domorodým obyvatelstvem vznikla distinktivní skupina obyvatel, která se odlišuje od své mateřské i otcovské kultury zhruba od poloviny 17. století.

Métisové mluví jazykem zvaným Michif (kombinace francouzštiny a kríjštiny). Méně početná je skupina tzv. Anglo-Métisů, kteří jsou potomky obvykle irských, skotských či anglických obchodníků s kožešinou a domorodých žen. Hovoří (podobně jako frankofonní Métisové) jazykem, který je kombinací jejich otcovské a mateřské řeči. Mají svou vlastní vlajku se symbolem nekonečna, která symbolizuje spojení dvou kultur a trvalou existenci jejich národa.

Definování Métisů jako skupiny obyvatel s vlastní kulturou, která není pouze směsicí evropské a domorodé kultury, bylo do značné míry problematické.

Nakonec v roce 2003 Nejvyšší soud rozhodl, že Métisové jsou distinktivní skupinou obyvatel a přiznal jim podobná práva, jako mají První národy a Inuité.

Asimilace

náhled|upright|vlevo|St. Paul's Indian Industrial School, Middlechurch, Manitoba, 1901

Koncem 18. století začali evropští přistěhovalci nutit původní obyvatelstvo k asimilaci do nově vzniklé „kanadské kultury“. Tyto snahy dosáhly vrcholu koncem 19. a začátkem 20. století, kdy v zemi probíhala rozsáhlá nucená asimilace. Základním právním nástrojem pro asimilaci byl tzv. Indian Act z roku 1876. Tento zákon dával kanadské vládě úplnou kontrolu nad životem domorodců, zakazoval jim tradiční rituály (např. slavnost potlatch) a omezoval jejich svobodu mimo rezervace. Ve snaze asimilovat původní obyvatele do většinové, eurocentrické společnosti byly děti (často násilím) odebírány z rodin a umisťovány do církevních internátních škol. Mnozí vědci dnes mají za to, že Kanada tímto porušila Úmluvu o zabránění a trestání zločinu genocidia Spojených národů, kterou v roce 1949 podepsala a kterou v roce 1952 schválil parlament.

Mezi praktiky internátních škol, které měly způsobit asimilaci původního obyvatelstva, patřily například fyzické tresty za mluvení rodnou řečí nebo praktikování kulturních či náboženských obřadů. Školy se také vyznačovaly vysokou měrou fyzického, psychického i sexuálního zneužívání dětí. Následkem přeplnění škol, nevyhovujících hygienických podmínek a nedostatečné péče, především lékařské, dosahovala úmrtnost dětí v těchto školách až 69 %.Natives died in droves as Ottawa ignored warnings, Globe and Mail, April 24, 2007. Retrieved 2009-12-02.

Detaily zločinů spáchaných v internátních školách byly postupně odkrývány v průběhu 20. století, což nakonec vedlo ke změně postoje společnosti k této instituci a postupnému zavírání těchto škol. Od 60. let 20. století přestalo být umisťování dětí v těchto školách vynucováno, poslední internátní škola pro děti původních obyvatel Kanady byla zavřena v roce 1996.Residential Schools Assembly of First Nations. Retrieved 2009-12-02. V roce 2008 se premiér Stephen Harper jménem kanadských vlád obětem nucené asimilace za jejich utrpení oficiálně omluvil. V tom stejném roce vznikla Komise pro pravdu a usmíření (Truth and Reconciliation Commission), která shromažďovala výpovědi přeživších z internátních škol. Ta v roce 2015 oficiálně označila tento systém za kulturní genocidu.

Současnost Od roku 2021 má Kanada nový státní svátek - 30. září je Národní den pro pravdu a usmíření (neoficiálně Orange Shirt Day), který připomíná právě obětí internátních škol. Oranžová barva symbolizuje ukradené dětství těchto dětí.

Reference

Externí odkazy

Článek v Hospodářských novinách Kanada se omluví původním obyvatelům za nucenou asimilaci z 11. 6. 2008 Článek o omluvě premiéra původním obyvatelům na iDnes z 12.6.2008

Kategorie:Kanaďané Kategorie:Domorodci