náhled|Gravetský hrot náhled|Gravetský hrot s řapem typu Font-Robert Gravettien je archeologická kultura, která zaujímala střední část mladého paleolitu (přibližně 30–20 tisíc let BP, těžiště zhruba 27–24 tisíc let BP). Období je pojmenováno podle lokality La Gravette v departementu Dordogne ve Francii.
Rozšíření a rozdělení Gravettien je znám z širokého geografického prostoru od Portugalska k Německu, od Belgie k Rusku (včetně objevů z území České republiky).Chlachula, D.; et al. (2026). A New Late Gravettian Mammoth Bone Deposit in Bukov, Ústí nad Labem, North Bohemia. Journal of Archaeological Science: Reports. 75: 106048. doi: 10.1016/j.jasrep.2026.106048 Můžeme jej rozdělit na dvě facie, které souvisí mimo jiné s jeho sídlení dynamikou. Starší, zvaná pavlovien (zhruba 30–25 tisíc let BP), je charakterizována osídlením centrálních oblastí (střední Podunají). Mladší willendorf-kostěnkien (přibližně 25–20 tisíc let BP) zaujímá širší geografický prostor.
Klima Glaciální (würmské) období je v tomto období charakteristické častými klimatickými výkyvy, přičemž obecně jej můžeme označit za studené a suché (vrchol studeného klimatu byl cca 24–18 tisíc let BP). Letní období bylo krátké, ale relativně teplé, což způsobovalo tání permafrostu a následný půdotok.
Hmotná kultura Nejčastějším archeologickým pramenem (platí pro celý paleolit) je kamenná štípaná industrie. Pro gravettien je typická retušovaná čepelová industrie. Mezi nástroji se hojně vyskytují rydla, škrabadla, hroty s otupeným bokem (zastoupení či podoba nástrojů může být regionálně specifická). Dalším pramenem je četná a značně vyspělá kostěná a parohová industrie. Je doloženo i mletí obilí.
Umění gravettienu Umění gravettienu je vysoce rozvinuté. Patří sem zejména ženské plastiky (tzv. venuše), které mohou být i silně stylizované. K nejznámějším plastikám patří Věstonická venuše (pavlovien), dále venuše z Moravan nad Váhom (Slovensko), venuše z Lespugue, hlavička z Brassempouy (Francie), venuše z Grimaldi (Itálie), Willendorfská venuše (Rakousko) či venuše z lokality Kostěnki (Rusko). Četné jsou i plastiky zvířat a skalní umění. Ke skalnímu umění patří například malby v podobě negativních otisků rukou z francouzské jeskyně Pech Merle či stovky rytin zvířat na lokalitě Foz Côa v Portugalsku).
Genetika Populace lovců mamutů spojená s gravettienem, známá například z lokalit Dolní Věstonice a Pavlov, geneticky náležela k tzv. věstonickému klastru. Jeho představitelé žili ve střední Evropě v období před 32 000 lety až do nástupu posledního ledovcového maxima, v jehož důsledku toto původní zdejší obyvatelstvo před přibližně 20 000 lety zcela vymizelo a bylo následně nahrazeno novými genetickými liniemi.
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Paleolitické kultury