Vladimír Petřek (19. června 1908 HodolanyMatriční záznam o narození a křtu Vladimíra Petřka, s poznámkou o vystoupení z římsko-katolické církve a poznámkou o odsouzení a popravě. Římskokatolická farnost (Olomouc-)Hodolany. – 5. září 1942Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých hlavního magistrátu, sign. MAG Z20, s. 146 Praha-Kobylisy) byl český pravoslavný duchovní a světec.
Život náhled|Ikona svatého kněze v pražské katedrále Pocházel z učitelské rodiny z Hodolan u Olomouce. Rodina pocházela z Valašska a původně se hlásila k římskému katolicismu. Později konvertovala k pravoslaví. Otec rodiny, Josef Petřek, se znal s biskupem Gorazdem (Pavlíkem), který mladému Vladimírovi zprostředkoval teologická studia v Srbsku, nejprve na teologickém lyceu (Seminář sv. Sávy) ve Sremských Karlovcích, později na teologické fakultě v Bělehradě. Během těchto studií patřily mezi jeho učitele některé výrazné osobnosti tehdejší pravoslavné církve v Srbsku, konkrétně například Justin Popović či Nikolaj Velimirović (oba byli později svatořečení).ALEŠ, Pavel: Význam života a díla ctihodného Justina Popoviče Čelijského a jeho kanonizace Srbskou pravoslavnou církví jedněmi ústy a jedním srdcem. Hlas pravoslaví 9/2010, str. 14–17. V Rožnově pod Radhoštěm poznal Vladimír svou budoucí manželku Jiřinu Reinlovou, se kterou uzavřel v roce 1934 manželství. Do manželství se narodila dcera Jiřina. Po úspěšném absolvování studií pravoslavné teologie na teologické fakultě univerzity v Bělehradu byl mladý Vladimír v prosinci 1934 biskupem Gorazdem (Pavlíkem) vysvěcen na kněze v pravoslavném katedrálním chrámu sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici. K tomuto chrámu byl posléze ustanoven na místo kaplana. Vedle obvyklých pastoračních povinností pokračoval po nostrifikaci svých bělehradských studií v dalším studiu v Praze na Evangelické teologické fakultě Univerzity Karlovy, a po obhájení práce na téma Církev a stát ve spisech křesťanů prvních čtyř věků zde získal na jaře roku 1937 doktorát teologie.ŠUSTEK Vojtěch. Zlato se čistí v ohni. O životě, oběti a smrti pravoslavného kněze ThDr. Vladimíra Petřka, jeho rodičů a sourozenců. Praha : Návrat domů, 2008 . Vzdělával se i v neteologických oborech, absolvoval například knihovnický kurz. Šíře jeho zájmů vedla biskupa Gorazda k obavám, aby neztroskotal i při svém velkém nadání, a proto ho vyzval, aby těchto periferních věcí zanechal a soustředil se především na svou kněžskou službu.JINDRA, Martin, Vladimír Petřek (1908–1942). Dostupné online. Vladimír Petřek jej uposlechl. Dále se podílel na duchovní správě při pražské katedrále, od roku 1937 navíc zajišťoval bohoslužby i v pravoslavné diaspoře při kapli sv. Jiljí v Josefově u Jaroměře ve východních Čechách (dojížděl sem sloužit až do května 1942). Vedle kněžské služby se podílel na přednáškové činnosti a na činnosti hnutí YMCA.
Od roku 1938 žili manželé Petřekovi v odloučeném manželství (manželství zůstalo zachováno, ale žili odděleně). Důvodem byly časté pobyty Jiřiny s dcerou u rodičů, k nimž měla i po sňatku s Vladimírem Petřekem velice silnou citovou vazbu a bylo pro ní problematické se od nich odloučit. Žily na Valašsku a Vladimír Petřek s nimi zůstával v kontaktu a pravidelně je až do svého zatčení navštěvoval. Až do roku 1940 se nicméně snažil manželku přesvědčit k obnově společného života. Při návštěvách na Valašsku také fungoval jako spojka mezi členy Obrany národa.
Od počátku druhé světové války se Petřek spolu se svým představeným, farářem Václavem Čiklem, zapojil do protinacistického odboje. Vydávali mj. falešné křestní listy pronásledovaným Židům. Tehdy byl také poprvé vyšetřován gestapem,JINDRA Martin. Nepostradatelná úloha domácích podporovatelů operace Anthropoid. Kaplan ThDr. Vladimír Petřek a jeho známí i neznámí spolupracovníci. Dostupné online. ale toto vyšetřování bylo zanedlouho zastaveno. Petřek poté ve své odbojové činnosti pokračoval. V této době také přestal manželku přesvědčovat k obnově společného soužití, smířil se s trváním rozluky a pouze jezdil manželku a dceru pravidelně navštěvovat. V kontextu pozdějších událostí lze říci, že jim tím velmi pravděpodobně zachránil život. S katedrálním farářem Václavem Čiklem ukrýval někdejšího významného politika z časů první Československé republiky a poté čelného představitele první fáze domácího odboje JUDr. Přemysla Šámala či majora Jana Sadílka. Vypomáhal rovněž materiálně osobám v ilegalitě, pro které například získával od svého kněžského spolubratra z Moravy, o. Josefa Leixnera, potraviny mimo přídělový systém.JINDRA, Martin, Česká pravoslavná církev od Mnichova po obnovu v roce 1945. Ústav pro studium totalitních režimů. Praha 2015, s. 186-190 Po atentátu (operace Anthropoid) na zastupujícího říšského protektora R. Heydricha poskytla pravoslavná církev atentátníkům úkryt v kryptě svého katedrálního chrámu. Dr. Vladimír Petřek zajišťoval spojení a denní péči o ně. Po odhalení úkrytu byli vzápětí zatčeni všichni, kdož se podíleli na jejich skrývání – biskup Gorazd, farář Václav Čikl, kaplan Vladimír Petřek a předseda církevní obce Jan Sonnevend. Petřek byl zatčen jako první z celé skupiny 18. června 1942 ve tři hodiny ráno ve svém bytě na Podskalské ulici 39 (nyní Gorazdova 3, gestapo znalo jeho adresu z dřívějšího jeho vyšetřování v souvislosti s vystavováním křestních listů Židům). U jeho zatčení asistoval i konfident gestapa, římskokatolický duchovní Franz Werner Bobe, který Petřeka následně hlídal v Petschkově paláci až do jeho odvozu ke katedrálnímu chrámu.
Po krátkém (relativně krátkém, podle bádání Jaroslava Čvančary a Vojtěcha Šustka trval boj nejméně 4 hodiny), ale tuhém boji ukončili parašutisté v beznadějné situaci boj sebevraždou. Vladimír Petřek byl nacisty zpočátku využíván jako živý štít, posléze byl nucen, aby se s parašutisty bránícími kryptu pokusil vyjednávat. Což učinil, nicméně způsobem, ze kterého bylo patrné, že s výzvami k tomu, aby se parašutisté vzdali, se neztotožňuje („Oni mi tady říkají, abych vám vzkázal, že se máte vzdát.“).Česká televize. Neznámí hrdinové: Zlato se čistí v ohni. Dostupné online.VLČKOVÁ, Daniela: Operace Anthropoid: Jen činy pro vlast přinesou ovoce, říkal kaplan Petřek. Dostupné online.ČT edu: Vladimír Petřek a konec atentátníků na Heydricha. Dostupné online.
Vladimír Petřek byl vězněn v Pankrácké věznici, při výsleších byl mučen. Je doloženo, že násilné výslechy díky své fyzické a psychické odolnosti poměrně dobře zvládal a své výpovědi úspěšně stáčel na informace, které byly pro gestapo naprosto bezcenné. Nevyzradil nikoho ze svých spolupracovníků. Jeden z činitelů pražské pravoslavné církevní obce, Josef Šembera, po válce dosvědčil, že Petřek nepochybně svým mlčením při výsleších jemu a jeho manželce zachránil životy.ŠEMBERA, Josef: Jak odešel. Hlas pravoslaví 5/1949, str. 74. Nakonec byl Vladimír Petřek spolu se svými nadřízenými odsouzen mimořádným stanným soudem k smrti. Rozsudek podle svědectví spoluvězňů přijal s klidem, večer usnul při slovech modlitby a až do rána pak klidně spal. V den popravy mu byla nabídnuta možnost žádat o milost, což rázně odmítl. Popraven byl na Kobyliské střelnici dne 5. září 1942. Podle dochovaného hlášení o průběhu popravy se i před exekucí choval klidně a důstojně. Jeho ostatky se nedochovaly. Byl zpopelněn ve Strašnickém krematoriu a jeho popel zřejmě skončil v jámě poblíž krematoria, kam byl vsypáván popel i jiných popravených odbojářů (nynější Čestné pohřebiště hrdinů II. odboje).Český rozhlas Plus: Portréty: Vladimír Petřek, pravoslavný kněz, který se stal hrdinou. Dostupné online. Symbolický hrob má na Valašském Slavíně v Rožnově pod Radhoštěm.
Literární a publicistická činnost Vladimíra Petřeka Vladimír Petřek rovněž publikoval v církevním tisku, ovšem často anonymně. Český pravoslavný kněz a teolog, ThDr. Pavel Aleš prozkoumal ročníky tehdejšího Věstníku české pravoslavné eparchie, a pokusil se jeho texty identifikovat. Výsledky následně shrnul ve studii O církevně literární činnosti ThDr. Petřeka, publikované v roce 2008 jako součást knihy historika Vojtěcha Šustka, Zlato se čistí v ohni. Aleš konstatuje, že jediným článkem, u kterého není o Petřekově autorství pochyb, je kritická polemika s článkem prof. Josefa Vašici ohledně otázky, jaká forma liturgie se slavila na Velké Moravě.ALEŠ Pavel. Studie O církevně literární činnosti ThDr. Petřka, in ŠUSTEK Vojtěch. Zlato se čistí v ohni. O životě, oběti a smrti pravoslavného kněze ThDr. Vladimíra Petřka, jeho rodičů a sourozenců. Praha : Návrat domů, 2008 . Vašica v článku Slovanská liturgie nově osvětlená kijevskými listy zastává názor, že zde byla slavena tzv. Petrova liturgie. Petřek na základě bádání jiných odborníků prokázal, že na Velké Moravě se nepochybně slavila liturgie v byzantském ritu. Jeho kritika Vašicovy teorie vyšla ve Věstníku české pravoslavné eparchie na podzim roku 1940.VČPE roč. IX. (1. listopadu 1940), č. 9, str. 52–53 Petřekovo autorství této polemiky dosvědčil v roce 1973 někdejší spolupracovník redakce Věstníku (a Petřekův někdejší spolužák z bělehradských studií), ThDr. Jiří A. Novák, v článku Liturgie Petrova v časopise Hlas pravoslaví.HP roč. XXIX (LI) – 1973, str. 253–255
Mimo tohoto prokazatelného článku byl Petřek zřejmě autorem dalších textů, publikovaných ve Věstníku na přelomu 30. a 40. let 20. století. Lze mu s určitou mírou pravděpodobnosti přisoudit zde publikované kritické recenze některých dalších knih katolických autorů z oboru církevních dějin a literární historie (již zmíněného Josefa Vašici, či Blažeje Ráčka a Viléma Bitnara). Velmi pravděpodobně je však autorem i dalších článků, publikovaných pod autorskou zkratkou V., či třemi hvězdičkami, neboť tematicky odpovídají známým Petřekovým zájmům, a bylo dosvědčeno, že rovněž stylisticky odpovídají Petřekovu způsobu, jímž se obvykle vyjadřoval. Eventuální další Petřekovy publikované texty již nebyly identifikovány. Svébytnou kapitolou, dokládající jeho kulturní rozhled, jsou pak jeho překlady poezie jihoslovanských autorů, z nichž ukázky byly později publikovány jako součást publikace historika Vojtěcha Šustka Zlato se čistí v ohni. Dále je dochována již pouze Petřekova korespondence s rodinou a s biskupem Gorazdem.
Svatořečení Svatořečen byl Pravoslavnou církví v českých zemích a na Slovensku spolu s dalšími českými novomučedníky usnesením Posvátného synodu ze dne 10. října 2019.Orthodoxia.cz: Svatí novomučedníci čeští. Dostupné online. Slavnostní akt svatořečení proběhl při slavnostní liturgii v pražské pravoslavné katedrále sv. Cyrila a Metoděje na Resslově ulici 8. února 2020.Eparchie olomoucko-brněnská: Svatořečení novomučedníků, kteří trpěli spolu se sv. Gorazdem. Dostupné online.Idnes.cz: Církev svatořečila kněze, jehož stála život pomoc atentátníkům na Heydricha. Dostupné online.Slovanské gymnázium Olomouc: Absolvent Slovanského gymnázia Vladimír Petřek svatořečen. Dostupné online. Liturgická památka Vladimíra Petřeka a ostatních novomučedníků byla stanovena na 5. září (tj. na výroční den Petřekovy popravy, den po samostatné památce svatého vladyky Gorazda II.).MILKO Pavel. Svatí čeští novomučedníci, in Katolický týdeník 2020/7, příloha Perspektivy 7. Praha 11. 2. 2020
Připomínky Civilní připomínky V Rožnově pod Radhoštěm, na tzv. Valašském Slavíně se nachází symbolický hrob (kenotaf) Vladimíra Petřeka, v rámci Valašského muzea v přírodě byla v červnu roku 2023 zřízena tzv. Petřekova stráň s pamětní deskou.Valašské muzeum v přírodě: Slavnostní odhalení pamětní desky ThDr. Vladimíra Petřeka. Dostupné online. Jeho jméno se objevuje i na několika dalších pamětních deskách odbojářů, či obětí druhé světové války. V Olomouci je po něm pojmenována Petřekova ulice v místní části Černovír. Byl jmenován čestným občanem Rožnova pod Radhoštěm. Církevní připomínky