Al-Ghazálí

Abú Hámid Muhammad ibn Muhammad al-Ghazálí (; cca 1058 Tús, Mašhad – 19. prosince 1111Griffel (2009) S. 58.), latinsky zvaný Algazel,PRŮŠEK, Jaroslav a kol. Slovník spisovatelů. Asie a Afrika. Díl 1. A–J. Vydání 1. Praha: Odeon, 1967. 449 s. [Viz str. 343.] byl perský a islámský filozof píšící převážně v arabském jazyce. Je považován za islámskou obdobu sv. Tomáše Akvinského nebo Ču Siho. Filozofovo jméno bývá někdy přepisováno jako al-Ghazzálí, což ale neodpovídá arabskému originálu.

Chtěl reformovat teologii islámu a soudil, že v tom, aby člověk splnil vyšší cíle, mu nepomůže filozofie, protože neposkytuje člověku možnost poznat podstatu pravdy, ale osvícení od Boha. Takovéto bezprostřední poznání je možné jen na základě mystické kontemplace, která má dávat úplnou a nespornou pravdu. Proto je třeba zavrhnout vše, co je vnější a smyslové. Ovládat vášně a celou vůli soustředit jen na Boha, rozum pohroužit do kontemplační extáze, která poskytuje úplné, i když nevyjádřitelné poznání všeho jsoucna.

Filozofie byla pro Al-Ghazálího pouze zastíráním kacířství. „Mnoho filozofů," řekl, „učilo věci, které sami objevili a jejichž jediným důkazem bylo jejich vlastní slovo“. Špinili svatý korán. Byli vinni z „popření zjevených zákonů a náboženského vyznání“, stejně jako z „odmítnutí obsahu náboženského a sektářského [učení], když je považovali za člověkem stvořené zákony a přikrášlené podvody.“Abú Hámid al-Ghazálí, Incoherence of the Philosophers, přel. Michael E. Marmura (Birmingham Young Univerzity Press, 2000) s. 2

Al-Ghazálí byl islámskému zákonu oddaný. Na konci knihy Vyvracení filozofů si pokládá závěrečnou otázku: „Vysvětlil jsi nauky těchto [filozofů], řekneš pak rozhodně, že jsou nevěřící a že zabití těch, kteří se vzdali své víry, je závazné?“Abú Hámid al-Ghazálí, Incoherence of the Philosophers, s. 226 Potom si odpoví: „Prohlásit je za nevěřící je nutné ve třech případech“: kvůli jejich učení, že svět existuje věčně, že Alláh nezná jednotlivé věci, ale jen obecné, a že není možné vzkříšení těla.

Dílo v češtině Al-Ghazzálí, Abú Hámid. Zachránce bloudícího. Z arabského originálu přeložil a doslovem opatřil Luboš Kropáček. Praha: Vyšehrad, 2005. 111 s. . Al-Ghazálí, Abú Hámid. Ghazálího Výklenek světel: Miškát al-anwár a význam osvícení v islámské filosofii. Přeložila a úvodní studii napsala Zora Hesová. Praha: Academia, 2012. 214 s. .

Odkazy

Reference

Literatura LIBERA, Alain de. Středověká filosofie: Byzantská, islámská, židovská a latinská filosofie. Přeložil Martin Pokorný. Praha: Oikoymenh, 2001. 551 s. . [Stať „Al-Ghazálí" je na str. 129–131.] MCGREAL, Ian Philip, ed. Velké postavy východního myšlení: slovník myslitelů. Praha: Prostor, 1998. 623 s. . [Stať „Al-Ghazálí" je na str. 532–535.]

Související články Islámská filozofie Kimija-ji sa’ádat, neboli Alchymie štěstí

Externí odkazy

Kategorie:Středověcí filozofové Kategorie:Arabští filozofové Kategorie:Súfí Kategorie:Narození v roce 1058 Kategorie:Narození v Íránu Kategorie:Úmrtí 19. prosince Kategorie:Úmrtí v roce 1111 Kategorie:Úmrtí v Íránu Kategorie:Muži